Důvodová zpráva

- 204 -
K § 162
Odstavce 1 až 3 obecně vymezují předpoklady (důvodné obavy správce daně) pro
vydání zajišťovacího příkazu, přičemž důvody, které vedly správce daně k vydání
zajišťovacího příkazu, musí být v tomto zajišťovacím příkazu uvedeny v odůvodnění. Tyto
obavy se mohou týkat jak daně dosud nestanovené, tak daně dosud nesplatné.
Nejčastějším způsobem zajištění je podle odstavce 4 složení předmětné částky na
depozitní účet správce daně se lhůtou splatnosti 3 dny. Pro výjimečné případy návrh připouští,
pokud hrozí nebezpečí z prodlení, správci daně vydat zajišťovací příkaz, na jehož základě je
zajišťovaná částka splatná a vykonatelná okamžikem předání daňovému subjektu.
V odstavci 5 je upraven způsob stanovení výše zajišťované částky dosud nestanovené
daně. Nejčastěji bude správce daně donucen stanovit tuto částku podle pomůcek. Pokud by již
bylo provedeno důkazní řízení, zřejmě by nebyl dán důvod daň nestanovit a popřípadě zajistit
jen její úhradu. Správci daně je umožněno povolat daňový subjekt ke spolupráci tak, aby
mohlo dojít ke kvalifikovanému odhadu.
K § 163
Odstavec 1 řeší speciálně postup při odvolání proti zajišťovacímu příkazu a procesní
následky případného nerozhodnutí správce daně o odvolání podaném daňovým subjektem ve
lhůtě 30 dnů, která začíná běžet dnem následujícím po dni doručení takového odvolání věcně
i místně příslušnému správci daně. Sankcí za nečinnost správce daně je v tomto případě
neúčinnost zajišťovacího příkazu. Vzhledem k zásadním účinkům prodlení na straně správce
daně nebude moci být uplatněno obecné pravidlo o tom, že je zachována odvolací lhůta
v případě podání místě nepříslušnému správci daně, popřípadě správci daně vyššího stupně.
Obnovu řízení nelze podle odstavce 2 proti zajišťovacímu příkazu uplatnit. Důvodem je
zaručení právní jistoty, jakož i apel na koncentraci dokazování do případného odvolacího
řízení proti zajišťovacímu příkazu.
Odstavec 3 ukládá správci daně povinnost rozhodnout o ukončení zajišťovacího příkazu
bezodkladně po té, co pominuly důvody jeho vydání. V případě, že správce daně zjistí, že
důvody pro zajištění sice trvají, ale zajištěná částka by měla být nižší, vydá rozhodnutí,
kterým částku v zajišťovacím příkazu změní a současně ukončí účinnost původního
zajišťovacího příkazu v rozsahu změny. Jinak účinky zajištění ohledně snížené částky trvají.
Dojde-li dle odstavce 4 ke stanovení daně až po vydání zajišťovacího příkazu, je tato
daň splatná ke dni jejího stanovení. Stanovením daně se konzumují účinky zajišťovacího
příkazu a zajištěná daň se započítává na daň splatnou. Pokud zde existuje rozdíl mezi částkou
dříve zajištěnou a částkou splatnou, správce daně podle povahy věci učiní potřebné kroky
k vybrání či vymožení případného nedoplatku, nebo naloží s případným přeplatkem dle
obecných pravidel dle § 150 a násl. Pokud se přeplatek stane vratitelným, vrátí jej správce
daně ve zkrácené lhůtě 8 dní.
Odstavec 5 zakládá zánik účinnosti zajišťovacího příkazu přímo ze zákona, pokud
evidentně odpadly důvody pro jeho vydání.
Odstavec 6 stanoví, že zajišťovací příkaz může být důvodem pro zřízení zástavního
práva. Toto ustanovení pak zakládá kontinuitu zřízeného zástavního práva i v době, kdy
zanikla (popřípadě byla omezena či zrušena) účinnost zajišťovacího příkazu.
K § 164
Podle odstavce 1 je vykonatelný zajišťovací příkaz exekučním titulem. Toto ustanovení
tak představuje speciální normu vůči ustanovení § 173, které obecně vymezuje exekuční titul.
Dojde-li podle odstavce 2 k náhradě zajišťovacího příkazu novým
vykonatelným rozhodnutím v téže věci, zůstávají veškeré účinky dosud zahájeného způsobu