Bulletin advokacie - Česká advokátní komora

More documents

Recommendations

Info

BA 11-12 jud_rec.qxd 23.11.2006 12:50 StrÆnka 106 z odborné literatury se uvádí vždy za každou kapitolou. Možná, že „užitnou hodnotu“ učebního textu z tohoto hlediska by určitě zvýšilo i souhrnné uvedení strukturovaného seznamu použité literatury, jakož i dalších pramenů (judikatury, www apod.). Samozřejmým standardem je rovněž pojmově bohatý věcný rejstřík v obou dílech učebnice. Podtrženo a sečteno, slovenská učebnice rekodifikovaného trestního práva hmotného nabízí na odpovídající, tedy vysokoškolské úrovni poučení nejen studujícím práv, nýbrž i trestněprávní praxi, a to nikoliv pouze slovenské. Například i z hlediska advokátní praxe nemusí být od věci, v trestních kauzách se „slovenským prvkem“, nahlédnout tu a tam do jejího textu, neboť trestní právo hmotné slovenské a české již dávno není to, co bývalo před 1. 1. 1993. ✤ prof. JUDr. VLADIMÍR KRATOCHVÍL, CSc. 1 Novotný, O., Dolenský, A., Navrátilová, J., Púry, F., Rizman, S., Vanduchová, M., Vokoun, R.: Trestní právo hmotné – II. Zvláštní část. 4. přepracované vydání, Praha: ASPI Publishing, 2004. Kotásek, Josef: Směnečné právo, Komentář k čl. I zákona směnečného a šekového Prospektrum, Praha 2006, 320 stran, 420 Kč. Úvodem recenze je vhodné představit autora nadepsaného komentáře, i když si myslím, že není moc čtenářů, kteří by J. Kotáska neznali. Proděkan JUDr. Josef Kotásek, Ph.D. (*1973) je absolventem fakulty, na které působí. Působil jako podnikový právník a asistent soudce Nejvyššího soudu. Je velmi vyhledávaným rozhodcem Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR. V současnosti přednáší obchodní právo a právo cenných papírů na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a působí také v advokátní kanceláři v Brně. Absolvoval řadu studijních a výzkumných pobytů v zahraničí (mj. na Max-Planck- Institutu v Hamburku). Rozsáhlá je jeho publikační a přednášková činnost, zejména v oboru práva cenných papírů. Mezi knihy, z nichž čerpám informace z daného úseku práva při své práci, patří mj. i Kotáskův Úvod do směnečného práva a publikace nakladatelství C. H. Beck Praha Kurz obchodního práva, Cenné papíry, kde je J. Kotásek vedoucím autorského kolektivu. Když jsem před časem psal recenzi na jinou publikaci pro Bulletin advokacie, zmínil jsem se i o tom, že J. Kotásek patří mezi ty autory, kteří se problematice cenných papírů včetně směnek věnují systematicky. To nadepsaná publikace jen potvrzuje. Předložený komentář 1 106 vychází z doplněných a podstatně rozšířených příspěvků uveřejňovaných postupně v časopisu Obchodní právo. Každé ustanovení zákona je zde přitom uvedeno nejen v češtině, ale i v anglickém a německém jazyku, což je nadstandardem oproti publikacím tohoto druhu. Komentář je přitom orientován polemicky a upozorňuje i na odlišné výklady podávané v zemích ženevského směnečného systému, zejména v SRN, Rakousku a Polsku. Slovy autora recenzovaného díla: Konfrontace s často diametrálně odlišnou interpretací a judikaturou vede k poznání, že v právu můžeme jen výjimečně označit nějaký názor za správný a naopak. Může také vést k deziluzi z faktu, že „správná“ v tomto smyslu jsou prostě ta rozhodnutí, která platí – tj. rozhodnutí soudů nebo rozhodců, a to bez ohledu na kvalitu odůvodnění, skutečné motivy rozhodnutí, předsudky nebo konsonantní výběr informací potřebných k rozhodnutí. Srovnání se zahraničními alternativami přináší ale i inspiraci a větší odvahu při formulaci stanovisek, která jsou v rozporu s „většinovým míněním“ v příslušné zemi ženevského směnečného práva. Autor v díle mj. upozorňuje, že osoby mohou směnku podepsat v nejrůznějších postaveních a za určitých okolností mohou dokonce BULLETIN ADVOKACIE 11-12/2006 obsadit více takových různých pozic. Klasifikovat jednotlivě směnečné úlohy můžeme potom podle různých kritérií. Jedním kritériem může být rozlišování mezi účastníky tzv. základní směnky a jinými účastníky. Základní směnkou rozumíme směnku, která je fakticky jen prohlášením výstavce. Nejsou na ní zápisy nebo prohlášení jiných osob. Z pohledu obsahových náležitostí má základní směnka vždy minimální možný počet účastníků (odhlédneme-li od domiciliáta). Další možná klasifikace se již týká pouze účastníků na dlužnické straně. Zde je klíčové, zda jde o dlužníka přímého (direktního) nebo dlužníka nepřímého (postihového, regresního). Vůči přímému směnečnému dlužníkovi se právo vykonává bezprostředně a bez nutnosti dodržet tzv. zachovávací úkony. Na rozdíl od něj je postihový dlužník dlužníkem „druhého pořadí“. Je určitou zálohou. Věřitel vůči němu vykonává práva zpravidla až v situaci, kdy většinou přímý dlužník nepostupuje předepsaným způsobem. Práva vůči postihovým dlužníkům lze vykonat v rámci tzv. směnečného postihu až po uskutečnění určitých zachovávacích úkonů. Těmito zachovávacími úkony jsou obvykle předložení směnky k přijetí nebo placení a protest pro nepřijetí nebo neplacení (maji-
BA 11-12 jud_rec.qxd 23.11.2006 12:50 StrÆnka 107 BULLETIN ADVOKACIE 11-12/2006 z odborné literatury tel však mohl být zbaven protestační povinnosti doložkou ve směnce). V úvodní partii práce pak nemohla chybět potřebná výchozí sdělení. Zde autor charakterizuje vlastní směnku a směnku cizí. Výstavce vlastní směnky je přímý (direktní) směnečný dlužník. Zavazuje se zaplatit směnku při splatnosti, a po emisi směnky má proti němu věřitel přímé právo na zaplacení částky uvedené v listině. Směnka vlastní se při splatnosti předkládá právě výstavci (ledaže by byla domicilována). Proti výstavci se také směnka protestuje. Není přitom třeba splnit tzv. zachovávací úkony jako je tomu u nepřímých dlužníků (tj. typicky předložení směnky k placení a protestace). Pro směnečného věřitele u základní směnky se v teorii tradičně používá označení remitent. Je první oprávněný ze směnky a pokud nedojde k převodu, je také osobou, která bude směnku předkládat dlužníku k placení. Zda věřitelem směnky zůstane, záleží jen na něm, může listinu dále převést. Případné další nabyvatele zákon potom většinou označuje jako majitele. Cizí směnka bývá v naší praxi také označována jako trata. Oproti vlastní směnce je komplikovanější. Liší se od ní počtem účastníků. I ve své základní podobě vyžaduje tři účastníky: výstavce, remitenta a směnečníka. Základem cizí směnky je platební příkaz, kterým výstavce přikazuje osobě uvedené v listině (směnečníkovi), zaplatit určitou peněžitou sumu. Směnku cizí tedy poznáme podle příkazu. Tento příkaz je obvykle ve znění „zaplaťte“. Na rozdíl od vlastní směnky má výstavce cizí směnky (označovaný též jako trasant) postavení dlužníka nepřímého (regresního, postihového). Podle čl. I § 9 výstavce odpovídá za přijetí a zaplacení směnky. Je postihován, pokud směnka nebyla akceptována či zaplacena. Svou odpovědnost za přijetí může trasant vyloučit zvláštní doložkou na směnce – ve znění např. „bez postihu za přijetí“. Směnečník (označovaný též jako trasát) je tím, vůči komu směřuje platební příkaz výstavce. Není ze směnky zavázán, bylo by v rozporu se všemi principy právního řádu, aby závazek ze směnky povstal bez vlastního přičinění dlužníka. Nutné je tedy tzv. přijetí, akceptace, směnky. Pak se ze směnečníka, zatím pouze potenciálního směnečného dlužníka, stává dlužník skutečný. Třetím účastníkem základní směnky cizí je směnečný věřitel, tj. remitent. Autor přitom upozorňuje, že směnka bez údaje remitenta by byla neplatná. Podle českého práva není možné emitovat směnky na doručitele. Dále se autor věnuje vysvětlení pojmu akceptant (příjemce) a akceptace (přijetí směnky), specifikuje osoby směnečného rukojemství a účastníky směnečné indosace. Vysvětluje též směnečnou intervenci, i když se s ní u nás můžeme setkat jen velmi zřídka. Objasňuje též naopak často používaný „domiciliát“. Domiciliátem (umístěncem) rozumíme osobu, u které lze směnku učinit splatnou (podle čl. I § 4 „Směnku lze učinit splatnou u třetí osoby, a to buď v místě směnečníkova bydliště, nebo v místě jiném“). Nejde tedy o dlužníka nebo věřitele ze směnky. Jde pouze o prostředníka platby obvykle působícího na základě mandátní smlouvy pro dlužníka. Nejčastěji je domiciliátem banka. V knížce jsou mj. pochopitelně objasněny náležitosti směnky cizí i směnky vlastní. Komentář je systematicky uspořádán tak, že je nejprve (tak jak je to obvyklé) uveden text příslušného ustanovení zákona. Poté následuje text ustanovení v angličtině a v němčině. Na ten pak navazuje vyjmenování souvisících ustanovení a výběr z knižní a výběr z časopisecké literatury (včetně zahraniční). Posléze navazuje vlastní komentář. Je přitom využíváno i grafického znázornění, a to na formulářích (např. na straně 17) i bez nich (viz např. příklady rubopisu na stranách 86, 93, 94 či např. protestní listiny na stranách 256 - 257). V textu vlastního komentáře jsou zmiňovány praktické příklady s řešením. Grafické zpracování publikace je přitom velmi přehledné. 107 V komentáři „ke směnkám“ pochopitelně není text o šecích (čl. II citovaného zákona), vítáme však zařazení čl. III zákona č. 191/1950 Sb. v úplném znění, tj. ustanovení společná (ke směnečné i šekové úpravě), tj. § 1 - § 11 článku třetího. Knihu uzavírá celkový seznam knižní literatury i celkový seznam literatury časopisecké. Přivítat můžeme i rejstřík hesel umožňující rychlou orientaci v textu, při vyhledávání konkrétního pojmu (uveďme jen příkladmo: alonž, aval, avalát, blankotradice, exonerační rubopis, modifikovaný akcept, prolongace, žirant). Přílohu díla pak ještě tvoří vlastní text čl. I zákona, tj. celá směnečná úprava. Protože je možno současné období označit jako renesanci směnek, publikaci jistě uvítají zejména praktiční právníci. Mezi různými druhy komentářů (velkých, středních a malých – spíše poznámkových vydání) řadíme recenzované dílo mezi tzv. komentáře střední. Právě tyto komentáře jsou však velmi obtížné pro zpracování. Nesmí být příliš rozsáhlé a přitom se musí věnovat všem zásadním problémům. Tento druh komentářů se přitom u adresátů uplatňuje nejvíce (viz např. tzv. „šedý“ komentář k obchodnímu zákoníku z pera autorů Štenglová, Plíva, a Tomsa). Autor a nakladatel tedy volili správně. Dílo však – po mém soudu – uvítá i vědecká a pedagogická sféra. Značný okruh čtenářů budou přitom tvořit i studenti, kterým komentář přišel do rukou právě před zkouškovým obdobím. Dílo je distribuováno prostřednictvím knihkupců. Knihu je však možno objednat i elektronicky přes www.law.muni.cz. Recenzovaný komentář patří k těm, které čtenář neodkládá „do depozit“, ale rád si je ponechává ve své pracovní knihovně a rád využívá. ✤ doc. JUDr. KAREL MAREK, CSc. 1 Protože se v zákonu č. 191/1950 Sb. (tj. v zákonu směnečném a šekovém) věnuje směnkám právě jeho čl. I (§ 1 - 98) jde o komentář k celé směnečné úpravě.
Page 1 and 2:
BA11-12-06 OBALKA6.qxd 28.11.2006 1
Page 3 and 4:
BA 11-12 œvod 01-20.qxd 27.11.2006
Page 5 and 6:
BA 11-12 œvod 03-20.qxd 24.11.2006
Page 7 and 8:
BA 11-12 œvod 03-20.qxd 24.11.2006
Page 9 and 10:
BA 11-12 œvod 03-20.qxd 24.11.2006
Page 11 and 12:
BA 11-12 œvod 03-20.qxd 24.11.2006
Page 13 and 14:
BA 11-12 œvod 03-20.qxd 24.11.2006
Page 15 and 16:
BA 11-12 œvod 03-20.qxd 24.11.2006
Page 17 and 18:
BA 11-12 œvod 03-20.qxd 24.11.2006
Page 19 and 20:
BA 11-12 ŁlÆnky n 21-97.qxd 24.11
Page 21 and 22:
BA 11-12 ŁlÆnky n 21-97.qxd 24.11
Page 23 and 24:
BA 11-12 ŁlÆnky n xx-xx.qxd 21.11
Page 25 and 26:
Page 27 and 28:
Page 29 and 30:
Page 31 and 32:
Page 33 and 34:
Page 35 and 36:
Page 37 and 38:
Page 39 and 40:
Page 41 and 42:
Page 43 and 44:
Page 45 and 46:
Page 47 and 48:
Page 49 and 50:
Page 51 and 52: BA 11-12 ŁlÆnky n xx-xx.qxd 21.11
Page 95 and 96: BA 11-12 ŁlÆnky n 24-97.qxd 23.11
Page 97 and 98: BA 11-12 jud_rec.qxd 23.11.2006 12:
Page 101: BA 11-12 jud_rec.qxd 23.11.2006 12:
Page 107 and 108: BA 11-12 z advokacie 111-125.qxd 23
Page 121 and 122: BA 11-12 inf.a zaj..qxd 24.11.2006
Page 127 and 128: BA 11-12 inf.a zaj 127-136.qxd 27.1
Page 129 and 130: BA 11-12 inf.a zaj 127-136.qxd 27.1
show all

Bulletin advokacie - Česká advokátní komora

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?