Bulletin advokacie - Česká advokátní komora

More documents

Recommendations

Info

BA 11-12 ŁlÆnky n 21-97.qxd 24.11.2006 10:40 StrÆnka 22 články Shrnutí Petr Hrachovec: Pátý rok dovolání v trestním řízení Článek se obšírně zabývá praktickými problémy dovolání v trestním řízení. Rozebírá typické situace, v nichž hrozí pochybení advokáta při podávání tohoto mimořádného opravného prostředku, zejména pokud jde o to, které rozhodnutí je třeba napadnout a v jakém rozsahu, jaký zákonný dovolací důvod je na místě uplatnit a jaké věcné námitky jsou pod něj podřaditelné apod. Upozorňuje také na různé možnosti ztráty dovolací lhůty. Vzhledem k tomu, že dovolání je značně formalizováno, a se zřetelem k tomu, že advokáti mají s jistou nadsázkou řečeno monopol na jeho zpracování za obviněné, je článek přínosem pro advokáty, mají-li zájem podávat dovolání tak, aby skutečně bylo podkladem pro přezkoumání pravomocných rozhodnutí Nejvyšším soudem. Lukáš Michna: Příkaz k výplatě z účtu jako nový způsob výkonu rozhodnutí a exekuce – některá sporná ustanovení S účinnosti od 14. 5. 2006 zná český právní řád nový způsob výkonu rozhodnutí a exekuce ukládajících povinnost k peněžitému plnění, tzv. příkaz k výplatě z účtu u peněžního ústavu. Autor se v článku podrobně zabývá hlavními rysy nové právní úpravy a upozorňuje na problémy, které s sebou přináší. Pozornost je věnována jak tématům teoretickým, jako je např. povaha institutu příkazu k výplatě, tak i tématům praktickým, např. otázkám doručování příkazu k výplatě, možnostem napadat příkaz k výplatě opravnými prostředky, či postupům při provádění výplaty oprávněnému. Článek má diskusní povahu, vůči nové právní úpravě zaujímá kritický postoj a ve svém závěru přináší doporučení nezbytných legislativních úprav tak, aby institut příkazu k výplatě z účtu byl prakticky použitelný. Pavel Vantuch: Kdy lze užít odposlech telekomunikačního provozu jako důkaz proti obviněnému Stále častěji se v trestních věcech využívají odposlechy telefonních rozhovorů a záznamy telekomunikačního provozu. Právě odposlechy pořízené v době před zahájením trestního stíhání jsou nezřídka důvodem zahájení trestního stíhání obviněného, či více spoluobviněných. Dochází k tomu však i v případech, kdy příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu byl dán soudcem pro zvlášť závažný úmyslný trestný čin nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva (§ 88 odst. 1 tr. ř.), avšak trestní stíhání je po řadě měsíců zahájeno pro úmyslný trestný čin, který není zvlášť závažný, ani nás k jeho stíhání nezavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva. Lze takové odposlechy a záznamy telekomunikačního provozu užít jako důkaz ve věci? Odpovědí na tuto otázku se autor zabývá v tomto článku. Michal Králík: K právní odpovědnosti lyžařů za úrazy na lyžařských drahách Článek věnovaný právní odpovědnosti lyžařů za úrazy na lyžařských drahách seznamuje čtenáře se základními pravidly a principy, podle kterých se při posuzování těchto otázek postupuje, se zdůrazněním významu pravidel vydaných Mezinárodní lyžařskou federací (FIS). Mapuje velmi skromný judikatorní a doktrinální vývoj této oblasti v ČR a zabývá se řešením uvedených otázek ve vývoji švýcarském, německém, francouzském a anglickém, neboť v literatuře a soudní praxi těchto zemí je těmto otázkám věnována dlouhodobá a výrazná pozornost. Uvedený komparativní pohled pak může být inspirací a přínosem pro českou odbornou literaturu (dosud prakticky zcela chybějící) a soudní praxi v této oblasti. Závěry v článku obsažené pak zdůrazňují, že ani lyžaři nejsou zbaveni trestně- a civilněprávní odpovědnosti za úrazy, ke kterým dochází při lyžařském sportu. Vladimír Doležel: Několik poznámek k užívání Incoterms (s akcentem na vnitrostátní obchodní styk) Tento příspěvek se zabývá užíváním Incoterms, které je v dnešní době velmi rozšířené jak v mezinárodním, tak vnitrostátním obchodním styku. Autor polemizuje se současnou praxí užívání doložek Incoterms ve vnitrostátním obchodním styku, neboť podle jeho názoru není užití Incoterms ve vnitrostátním obchodním styku vhodné. Důvodem je neefektivnost a možné těžkosti, které mohou Incoterms stranám přinést. Kromě toho článek obecně upo- 22 BULLETIN ADVOKACIE 11-12/2006 zorňuje na často se v praxi vyskytující nešvary spojené s užíváním doložek Incoterms. Miloš Zbránek: K zástavnímu právu dopravce dle ustanovení § 628 obchodního zákoníku Užití zástavního práva dopravce v praxi je problematické a z hlediska osoby, která je uplatňuje, i riskantní, protože třebas jen nedodržením správného formálního postupu vzniká riziko náhrad případných škod, nebo i trestního stíhání. Autor ve svém příspěvku popisuje konkrétní případ, kdy se dopravce uplatňující toto zástavní právo stal předmětem trestního řízení. Alice Bártková, Martin Laipold: K smluvní limitaci náhrady škody ve vztazích z přepravní smlouvy dle obchodního zákoníku Článek se zabývá problematikou přípustných forem a rozsahu limitace náhrady škody způsobené dopravcem v obchodním právu. Vychází zásadně z přípustnosti takovéto limitace, s výjimkami případů stanovených § 622 odst. 4 obchodního zákoníku. Autoři ve své argumentaci blíže popisují zejména důvody přípustnosti dané limitace vyplývající z výkladu § 622 odst. 4 obchodního zákoníku při zohlednění § 629 a § 624 obchodního zákoníku a důvody plynoucí z mezinárodně-právní úpravy smluv o přepravě. Patrik Frk: Shoda (rozpor) s kupní smlouvou podle § 616 občanského zákoníku Článek reaguje na zavedení institutu shody, resp. rozporu s kupní smlouvou, který byl do českého právního řádu implementován zákonem č. 136/2002 Sb., který s účinností od 1. 1. 2003 novelizoval zákon č. 40/1964, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Úvodní část je zaměřena zejména na specifikaci legální definice pojmu „shoda s kupní smlouvou“, následný text je pak věnován rozboru skutkové podstaty rozporu s kupní smlouvou. Vzhledem k tomu, že smyslem a účelem zavedení institutu shody s kupní smlouvou je ochrana spotřebitele, tvoří závěrečnou pasáž text spočívající zejména v popisu oprávnění spotřebitele v případech, kdy nastal rozpor s kupní smlouvou.
BA 11-12 ŁlÆnky n 21-97.qxd 24.11.2006 10:40 StrÆnka 23 BULLETIN ADVOKACIE 11-12/2006 články Jan Tuláček: Kopírování autorských děl literárních pro vlastní potřebu Autor se zabývá jedním ze způsobů, v praxi značně rozšířeným, volného užití autorského díla, konkrétně díla literárního. Jedná se o rozmnožování na papír či jiný podobný podklad čili o kopírování. Vychází z novelizovaného znění autorského zákona, provedeného zákonem č. 216/2006 Sb. Konstatuje, že není dostatečně právní teorií ani praxí vymezen pojem „osobní potřeba“ při rozmnožování takového díla, ani nově zavedený pojem „vlastní vnitřní potřeba právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby“, což v praxi může vést k poškozování autorských majetkových práv. V této souvislosti nabízí určitou variantu výkladu těchto institutů a možnost použití sankcí za případné porušení autorských práv. Renáta Zbranková: Jak čelit možnosti „zrušení“ vlastnického práva v důsledku odstoupení předchozího převodce od smlouvy o převodu nemovitosti? V kontextu debaty, která aktuálně probíhá ohledně závěrů Stanoviska občanskoprávního kolegia a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 4. 2006 sp. zn. Cpjn 201/2005 k výkladu ustanovení § 48 odst. 2 občanského zákoníku, se autorka zamýšlí nad možností danou právě § 48 odst. 2 občanského zákoníku, konkrétně možností sjednat účinnost odstoupení od smlouvy o převodu nemovitosti odchylně od zákona (ex nunc místo ex tunc) a nad důsledky takového ujednání pro následné převody předmětné nemovitosti. Ujednání v původní převodní smlouvě o účincích odstoupení ex nunc by podle názoru autorky mělo chránit budoucího nabyvatele takové nemovitosti, je-li v dobré víře, před tím, aby v důsledku odstoupení původního převodce od původní smlouvy nepřestal být jejím vlastníkem. Andrea Jíšová: Návrh nejvyššího státního zástupce na popření otcovství v praxi (k diskusi) Autorka kritizuje praxi Nejvyššího státního zastupitelství, ve věcech návrhů na popření otcovství, které často vykládá pojem „zájem dítěte“ čistě ekonomicky. Navrhuje legisla- tivní změnu úpravy plynutí prekluzivní popěrné lhůty tak, aby začala subjektivně plynout až od okamžiku, kdy začal mít matrikový otec prokazatelně důvod pochybovat o svém otcovství. Je třeba podle ní také zvážit, zda oprávnění podat návrh na popření otcovství by nemělo být přiznáno též samotnému dítěti. Hana Sayehová: K článku JUDr. Luboše Chalupy „Zúžení společného jmění manželů“ (diskuse) Článek je reakcí na názor JUDr. Luboše Chalupy otištěný v č. 7-8/2006 Bulletinu advokacie, že zúžení SJM se může dotýkat i členských podílů manželů v bytovém družstvu, tedy že dohodou manželů lze sjednat zánik společného členství a založit individuální členství jednoho z manželů v BD, resp. že dohodou manželů lze rozšířením SJM ve smyslu § 143a odst. 1 OZ lze založit jejich společné členství v BD. Autorka s publikovaným názorem JUDr. Chalupy nesouhlasí a snaží se poukázat na specifika bytového družstevnictví. Tomáš Chramosta: Náhrada nákladů exekuce při úmrtí povinného ve světle nálezu Ústavního soudu II. ÚS 372/04 Ve svém příspěvku autor polemizuje s nálezem Ústavního soudu II. ÚS 372/04. Ten jednoznačně dovodil kogentnost § 3 vyhlášky č. 330/2001 Sb., a v této souvislosti i potřebu zavazovat oprávněného k zaplacení nákladů exekuce zahrnující i minimální odměnu ve výši 3000 Kč bez ohledu na procesní zavinění, tedy při úmrtí povinného v průběhu exekuce. V článku jsou uvedeny argumenty proti tomuto nálezu a navrhuje se též řešení obdobných případů. Jan Roth: K právní povaze členství v politické straně Autor se v úvodu zabývá některými otázkami spojenými s registrací politické strany a jejími stanovami, a dále právní povahou členství v politických stranách, jeho vznikem a některými otázkami a způsoby jeho zániku. V závěru se dotýká sporné otázky možnosti či nemožnosti prohlášení platnosti členství v politické straně za neplatné od samého počátku. 23 Luděk Lisse: Několik poznámek k ust. § 3 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, a k některým ustanovením souvisejícím Článek je jakýmsi úvodem do problematiky mezí výkonu advokacie ve vztahu k zásadě vázanosti pokyny klienta, která tvoří jednu z limit pro řádný výkon advokacie, a ve vztahu k zásadě vázanosti advokáta zákonem. Z překročení té či oné meze potom generují odpovědnostní vztahy, o kterých bylo pojednáno v obecné rovině. Jako možný kriterion posuzování excesů z těchto mezí se jeví měřítko, nakolik nesprávný či účelový právní názor advokáta zjevně neodpovídá právnímu názoru opinia iuris doctorum převládajícího v rozhodné době, rozhodovací činnosti vyšších soudů a postupu s odbornou péčí.
Page 1 and 2: BA11-12-06 OBALKA6.qxd 28.11.2006 1
Page 3 and 4: BA 11-12 œvod 01-20.qxd 27.11.2006
Page 19: BA 11-12 ŁlÆnky n 21-97.qxd 24.11
Page 23 and 24: BA 11-12 ŁlÆnky n xx-xx.qxd 21.11
Page 71 and 72:
BA 11-12 ŁlÆnky n xx-xx.qxd 21.11
Page 73 and 74:
Page 75 and 76:
Page 77 and 78:
Page 79 and 80:
Page 81 and 82:
Page 83 and 84:
Page 85 and 86:
Page 87 and 88:
Page 89 and 90:
Page 91 and 92:
Page 93 and 94:
Page 95 and 96:
BA 11-12 ŁlÆnky n 24-97.qxd 23.11
Page 97 and 98:
BA 11-12 jud_rec.qxd 23.11.2006 12:
Page 99 and 100:
BA 11-12 jud_rec.qxd 23.11.2006 12:
Page 101 and 102:
BA 11-12 jud_rec.qxd 23.11.2006 12:
Page 103 and 104:
BA 11-12 jud_rec.qxd 23.11.2006 12:
Page 105 and 106:
BA 11-12 jud_rec.qxd 23.11.2006 12:
Page 107 and 108:
BA 11-12 z advokacie 111-125.qxd 23
Page 109 and 110:
Page 111 and 112:
Page 113 and 114:
Page 115 and 116:
Page 117 and 118:
Page 119 and 120:
Page 121 and 122:
BA 11-12 inf.a zaj..qxd 24.11.2006
Page 123 and 124:
BA 11-12 inf.a zaj..qxd 24.11.2006
Page 125 and 126:
BA 11-12 inf.a zaj..qxd 24.11.2006
Page 127 and 128:
BA 11-12 inf.a zaj 127-136.qxd 27.1
Page 129 and 130:
BA 11-12 inf.a zaj 127-136.qxd 27.1
show all

Bulletin advokacie - Česká advokátní komora

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?