Bulletin advokacie - Česká advokátní komora

BA 11-12 ŁlÆnky n xx-xx.qxd 21.11.2006 14:51 StrÆnka 50
články
kazu odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu,
které byly získány při šetření prováděném pro trestný
čin podvodu podle § 250 odst. 1, 4 tr. z., protože jde
o zvlášť závažný úmyslný trestný čin uvedený v § 62 tr.
z. Tento postup je v souladu s ustanovením § 88 odst. 1
tr. ř.
V praxi se však vyskytují i jiné situace. Nejednou se
v záznamu o zahájení úkonů trestního řízení dle § 158
odst. 3 tr. ř., který sepisuje policejní orgán, stejně jako
v příkazu (či více příkazech) vydaných soudcem dle § 88
odst. 1, 2 tr. ř. k odposlechu a záznamu telekomunikačního
provozu uvádí, že je vedeno šetření pro trestný čin
podvodu podle § 250 odst. 1, 4 tr. z. (tedy pro zvlášť závažný
trestný čin uvedený v § 62 tr. z.). Šetřením se však
nezjistí, že podezřelý Jiří X. způsobil jednáním uvedeným
v § 250 odst. 1 tr. z. škodu velkého rozsahu dle
§ 250 odst. 4 tr. z., nýbrž pouze značnou škodu (nad
500 000 Kč do 5 000 000 Kč) dle § 250 odst. 3 písm. b)
tr. z. Také v tomto případě, nasvědčují-li prověřováním
zjištěné a odůvodněné skutečnosti tomu, že byl spáchán
trestný čin podle § 250 odst. 1, 3 tr. z., a je-li dostatečně
odůvodněn závěr, že jej spáchala určitá osoba, rozhodne
policejní orgán neprodleně o zahájení trestního stíhání
určité osoby jako obviněného.
Pokud tedy bylo i za pomoci provádění odposlechu
a záznamu telekomunikačního provozu v průběhu šetření
dle § 158 tr. ř. zjištěno, že se Jiří X. dopustil podvodu
na cizím majetku, jímž způsobil škodu ve výši např.
600 000 Kč, potom i v tomto případě lze při trestním stíhání
Jiřího X. jako obviněného ze strany orgánů činných
v trestním řízení využívat jako důkaz odposlechy a záznamy
telekomunikačního provozu, které byly získány při
šetření prováděném pro trestný čin podvodu podle § 250
odst. 1, 4 tr. z. Je to možné proto, že zvlášť závažným
úmyslným trestným činem podle § 41 odst. 2 tr. z. jsou
nejen zvlášť závažné trestné činy uvedené v § 62 tr. z.,
mezi něž patří i trestný čin podvodu podle § 250 odst. 4
tr. z., nýbrž i úmyslné trestné činy, na něž zákon stanoví
trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně
osm let. Takovým trestným činem je i trestný čin podvodu
dle § 250 odst. 3 písm. b) tr. z., za který hrozí pachateli
trest s horní hranicí trestní sazby ve výši osmi let.
Tudíž i v takovém případě lze odposlechy a záznamy
telekomunikačního provozu využít jako důkaz, protože
jak u trestného činu podvodu dle § 250 odst. 4 tr. z., tak
dle § 250 odst. 3 tr. z. se jedná o zvlášť závažný úmyslný
trestný čin ve smyslu § 88 odst. 1 tr. ř. (§ 62 tr. z., § 41
odst. 2 tr. z.).
V praxi se však vyskytují i případy, které jsou předmětem
sporů mezi obhajobou a orgány činnými v trestním
řízení. Je to tehdy, když se v záznamu o zahájení úkonů
trestního řízení a shodně i v příkazu (či více příkazech)
vydaných soudcem dle § 88 odst. 1, 2 tr. ř. k odposlechu
a záznamu telekomunikačního provozu uvádí, že je vedeno
šetření např. pro trestný čin podvodu podle § 250
odst. 1, 4 tr. z. Šetřením se však nezjistí, že podezřelý Jiří
X. způsobil jednáním uvedeným v § 250 odst. 1 tr.
z. škodu velkého rozsahu dle § 250 odst. 4 tr. z., ani značnou
škodu dle § 250 odst. 3 písm. b) tr. z., nýbrž pouze
50
BULLETIN ADVOKACIE 11-12/2006
škodu nikoliv malou (nad 25 000 Kč do 500 000 Kč).
Proto policejní orgán zahájí trestního stíhání Jiřího X.
jako obviněného pro trestný čin podvodu dle § 250
odst. 2 tr. z., pro který je ohrožen sazbou trestu odnětí
svobody na šest měsíců až tři léta.
Spory mezi obhajobou a orgány činnými v trestním řízení
vznikají proto, že příkaz k odposlechu a záznamu
telekomunikačního provozu dal soudce v rámci šetření
pro zvlášť závažný úmyslný trestný čin (§ 88 odst. 1 tr.
ř.), jímž je jak trestný čin podvodu dle § 250 odst. 4 tr.
z., tak dle § 250 odst. 3 písm. b) tr. z. Mnohaměsíčním,
či třeba i dvouletým šetřením se ani za pomoci odposlechů
a záznamů telekomunikačního provozu podezření
ze spáchání zvlášť závažného úmyslného trestného činu
podezřelým Jiřím X. nepotvrdí. Vzhledem k tomu zahájí
policejní orgán trestní stíhání Jiřího X. jako obviněného
pro trestný čin podvodu dle § 250 odst. 1, 2 tr. z.,
který však není zvlášť závažným trestným činem ve
smyslu § 88 odst. 1 tr. ř. (§ 62 tr. z., § 41 odst. 2 tr. z.).
Policejní orgán (a vesměs shodně s ním i státní zástupce)
považuje v přípravném řízení pořízené odposlechy
a záznamy telekomunikačního provozu povolené
soudcem při šetření zvlášť závažného úmyslného trestného
činu za důkaz i v situaci, kdy zahájí trestní stíhání
pro trestný čin, který v ustanovení § 41 odst. 2 tr. z., § 62
tr. z. není uveden. Přesto policejní orgán užívá odposlechy
a záznamy telekomunikačního provozu jako důkaz,
předestírá různé části odposlechu a v průběhu výslechu
klade obviněnému otázky týkající se obsahu odposlechu
a žádá jej o vyjádření k němu. V návrhu konečného opatření,
tedy v návrhu na podání obžaloby, se pak policejní
orgán v plném rozsahu opírá o záznamy telekomunikačního
provozu, který považuje za významný důkaz
proti obviněnému. Obdobně pak postupuje vesměs také
státní zástupce v obžalobě, v níž se opírá o záznamy telekomunikačního
provozu jako o důkaz, i když podává
obžalobu pro trestný čin podvodu dle § 250 odst. 2 tr. z.,
který není zvlášť závažným trestným činem ve smyslu
§ 88 odst. 1 tr. ř. (§ 62 tr. z. a § 41 odst. 2 tr. z.).
Obhajoba v téže situaci naopak uvádí, že jako důkaz
nelze využít odposlechy a záznamy telekomunikačního
provozu, protože trestný čin podvodu dle § 250 odst. 2
tr. z. není zvlášť závažný úmyslný trestný čin dle § 41
odst. 2 tr. z. (§ 62 tr. z.), pro který soudce v přípravném
řízení na návrh státního zástupce nařídil odposlechy
a záznamy telekomunikačního provozu dle § 88 odst. 1
tr. ř. Pokud policejní orgány používají odposlechy a záznamy
telekomunikačního provozu nadále jako důkaz, zařazují
je do spisu, čtou z nich obviněným úryvky při výslechu,
předestírají různé pasáže a žádají obviněné o vyjádření
k nim, obhajoba s tímto postupem nesouhlasí,
protože je v rozporu se zákonem, konkrétně s § 88
odst. 1 tr. ř., § 41 odst. 2 tr. z. a § 62 tr. z.
Usuzuji, že v případě, kdy je zahájeno trestní stíhání pro
§ 250 odst. 1, 2 tr. z., či kterýkoliv jiný trestný čin, který
není zvlášť závažným úmyslným trestným činem, je použití
odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu dle
§ 88 odst. 1 tr. ř., který povolil soudce, v rozporu se zákonem.
K použití pořízených odposlechů a záznamů tele-