Bulletin advokacie - Česká advokátní komora
Bulletin advokacie - Česká advokátní komora
Bulletin advokacie - Česká advokátní komora
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
BA 11-12 z <strong>advokacie</strong> 111-125.qxd 23.11.2006 17:05 StrÆnka 123<br />
BULLETIN ADVOKACIE 11-12/2006 z Evropy<br />
razňuje Spolkový ústavní soud<br />
vždy závažnost právního zájmu<br />
a svobodu výkonu povolání (čl. 12<br />
Ústavy) dotčeného advokáta<br />
a ústavní ochranu zpravidla též dotčeného<br />
institutu svobodné volby<br />
obhájce. 9<br />
2. Prohlídka u advokáta<br />
jako „třetí osoby“<br />
ve smyslu § 103 tr. ř.<br />
Jestliže advokát není podezřelý, řídí<br />
se prohlídka v jeho kancelářských<br />
prostorách ustanovením § 103 tr. ř.<br />
To je založeno na přísných předpokladech,<br />
protože zde má být činěn<br />
zásah do práv nezúčastněných osob.<br />
Z toho důvodu jsou přípustné prohlídky<br />
u jiných osob než u podezřelého<br />
pouze k zadržení podezřelého<br />
nebo k pátrání po stopách trestného<br />
činu nebo k odnětí určitých předmětů.<br />
To platí ale jen tehdy, jestliže<br />
jsou zde konkrétní skutečnosti, z nichž<br />
lze uzavřít, že se hledaná osoba,<br />
stopy nebo věci v prostorách, v nichž<br />
se prohlídka provádí, nacházejí.<br />
Na rozdíl od § 102 tr. ř. je přípustná<br />
prohlídka za účelem vyhledání<br />
stop nebo věcí podle § 103 tr. ř. jen<br />
tehdy, jestliže je na základě konkrétních,<br />
důkazně podložených skutečností<br />
oprávněné stanovisko, že prohlídka<br />
povede k získání hledaných<br />
stop nebo určitých důkazních prostředků.<br />
U § 102 tr. ř. naproti tomu<br />
stačí domněnka spočívající na ověření<br />
kriminalistických poznatků, že<br />
prohlídka povede k vyhledávaným<br />
stopám nebo k vyhledávaným důkazním<br />
prostředkům. Musí tedy být<br />
cílem prohlídky „odnětí určitých<br />
předmětů“, na rozdíl od § 102 tr. ř.,<br />
kdy postačí pouze paušální vyhledání<br />
předmětů.<br />
Prohlídka, jejímž cílem je zadržení<br />
podezřelého, může být provedena<br />
na rozdíl od § 102 tr. ř. jen tehdy,<br />
když z konkrétních skutečností lze<br />
mít za to, že na jeho přítomnost<br />
v prohledávaných prostorách lze<br />
usuzovat ze svědeckých údajů nebo<br />
pozorování o životních zvyklostech<br />
obžalovaného. 10<br />
Výjimečnou úpravu<br />
ale představuje § 103 – I - 2 tr. ř. Podle<br />
tohoto ustanovení může být prohledána<br />
celá budova, jestliže obviněný<br />
je důvodně stíhán pro trestný<br />
čin podle § 129a tr. zák., nebo pro<br />
trestné činy uvedené taxativně<br />
v § 129a tr. zák. K tomu patří založení<br />
teroristického sdružení, ale také<br />
vražda, zabití, genocidium a jiné<br />
závažné delikty. Toto opatření ale<br />
z ústavně právního hlediska není neproblematické,<br />
protože v této souvislosti<br />
dochází k zásahu do základních<br />
práv většího množství osob,<br />
které nejsou podezřelými. 11<br />
Z toho<br />
důvodu může být nařízena prohlídka<br />
jen soudcem nebo při nebezpečí<br />
z prodlení státním zástupcem. Nařízení<br />
se smí vztahovat také jen k jednotlivé<br />
budově.<br />
Proti soudnímu nařízení prohlídky<br />
a potvrzení nařízení prohlídky, o níž<br />
nerozhodl soudce, je přípustná stížnost<br />
podle § 304 a násl. tr. ř.<br />
II. Přípustnost<br />
a zákaz odnětí věcí<br />
Obecně platí: Nařízení prohlídky je<br />
nepřípustné, jestliže hledané věci spadají<br />
pod § 97 tr. ř., tedy jestliže platí<br />
zákaz jejich odnětí. 12<br />
Zákazy odnětí<br />
věci hrají při prohlídce v <strong>advokátní</strong><br />
kanceláři značnou roli vzhledem<br />
k významu, který má ochrana vztahu<br />
mezi mandantem a obhájcem/advokátem.<br />
13<br />
Jestliže je dán zákaz zabavení,<br />
je nařízení jak zabavení, tak<br />
i prohlídky nepřípustné. Předpokladem<br />
je, že advokát není zproštěn povinnosti<br />
mlčenlivosti.<br />
Zákaz odnětí věci se vztahuje především<br />
na písemná sdělení mezi obviněným<br />
a jeho obhájcem, poznámky,<br />
které si advokát/obhájce pořizuje<br />
o rozhovorech s mandantem,<br />
poznámky obžalovaného, které si<br />
zřejmě činí sám za účelem obhajoby,<br />
a jiné věci, např. podklady účetní nebo<br />
obchodní podklady obžalovaného,<br />
které se nacházejí u obhájce. Výjimka<br />
by zde byla jen tehdy, jestliže<br />
podezřelý předal podklady svému<br />
obhájci ne za účelem obhajoby, ale<br />
např. aby je uschoval nebo zničil. 14<br />
chání trestného činu použil nebo<br />
které jsou pro ten účel určeny nebo<br />
pocházejí z trestného činu.<br />
Vyloučení zákazu odnětí věci by<br />
mohlo vyplývat též z ust. § 97 – II –<br />
3 tr. ř. Podle něho zákaz odnětí věci<br />
neplatí, když advokát sám je podezřelý<br />
ze spolupachatelství nebo nadržování,<br />
podílnictví, popřípadě<br />
jedná-li se o věci, které získal spácháním<br />
trestného činu nebo ke spá-<br />
15<br />
III. Aktuální judikatura<br />
K dispozici jsou novější rozhodnutí<br />
k přiměřenosti prohlídky a k počátečnímu<br />
podezření ve vztahu k usnesení<br />
o provedení prohlídky.<br />
1. V prvním rozhodnutí 16<br />
šlo<br />
o prohlídku v kancelářských prostorách<br />
advokáta podle § 103 tr. ř.<br />
Advokát byl třetí osobou a jeho<br />
mandant byl podezřelý. Cílem prohlídky<br />
bylo vyhledání tachometru<br />
nákladního automobilu, na jehož základě<br />
bylo možno prokázat spáchání<br />
přestupku mandanta v pouliční<br />
dopravě. Soud zrušil usnesení o nařízení<br />
prohlídky s odůvodněním, že<br />
toto opatření by bylo nepřiměřené.<br />
Jelikož spáchání přestupku mandanta<br />
bylo ohroženo jen pokutou ve<br />
výši 100 eur, převažovalo zde Ústavou<br />
zakotvené právo na neporušitelnost<br />
práva na bydlení (čl. 13 – I –<br />
Ústavy) nad zájmem státu na stíhání,<br />
i když to znamenalo, že spáchání<br />
přestupku mandantem nemohlo<br />
být prokázáno. Prohlídka kancelářských<br />
místností nebyla v přiměřeném<br />
vztahu ke skutku a znamenala<br />
by nepřiměřený zásah. 17<br />
2. K (minimálním) požadavkům<br />
na podezření ze spáchání trestného<br />
činu při prohlídce kanceláře podle<br />
§ 102 tr. ř. zaujal nedávno stanovisko<br />
Ústavní soud 18<br />
a přitom poukázal<br />
důrazně na nebezpečí pro zákonem<br />
chráněný zájem dotčené osoby na<br />
svobodný výkon povolání a na svobodnou<br />
volbu obhájce.<br />
V této věci se jednalo o obhájce,<br />
který byl podezřelý z praní peněz<br />
přijetím honoráře za obhajobu. Na<br />
toto téma se soud vyjádřil jasně, že<br />
přijetí honoráře advokátem může být<br />
trestné jako praní peněz jen tehdy,<br />
když obhájci byl v době, kdy přijal honorář,<br />
nepochybně znám původ peněz<br />
jako ilegální pramen příjmu jeho<br />
mandanta. 19<br />
Riziko být trestně stíhán<br />
přijetím honoráře nebo zálohy na<br />
honorář v rámci obhajoby prováděné<br />
na základě plné moci brání právu<br />
trestního obhájce v přiměřeném roz-<br />
123
Change language