Bulletin advokacie - Česká advokátní komora

More documents

Recommendations

Info

BA 11-12 ŁlÆnky n xx-xx.qxd 21.11.2006 14:51 StrÆnka 80 články V této souvislosti bych proto ráda poukázala na druhou část sporného ustanovení § 48 odst. 2 občanského zákoníku, upravující možnost účastníků smluvního vztahu sjednat si jiné důsledky odstoupení od smlouvy („Odstoupením od smlouvy se smlouva od počátku ruší, není-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak.“). Doporučuji jako praktické řešení, aby strany sjednaly, že se odstoupením smlouva neruší od počátku, ale s účinností ex nunc. Případné odstoupení jedné ze smluvních stran pak bude mít mezi těmito smluvními stranami prakticky stejné důsledky jako odstoupení při neexistenci odchylné dohody (ex tunc), tj. strany si budou v souladu s ustanovením § 457 občanského zákoníku vzájemně vracet plnění jako plnění poskytnuté z právního důvodu, který odpadl. Pokud byl dosud kupující vlastníkem předmětné nemovitosti, bude jejím vlastníkem v důsledku odstoupení opět původní prodávající. Pokud ale v mezidobí do odstoupení došlo k dalšímu převodu nemovitosti, další nabyvatel již nepřestane být vlastníkem převedené nemovitosti (původní vlastník v tomto případě bude mít v souladu s ustanovením § 458 odst. 1 občanského zákoníku vůči původnímu kupujícímu nárok na peněžitou náhradu, neboť vrátit původnímu prodávajícímu nemovitost už původní kupující nemůže). Jedním z argumentů, které jsou vznášeny na podporu prvního názoru, je potřeba chránit vlastnické právo původního převodce, pokud mu nabyvatel nezaplatí kupní cenu. K tomu bych ráda uvedla, že zejména u nemovitostí větší hodnoty je již standardem, že celá kupní cena nebo alespoň její podstatná část je ještě před podáním návrhu na vklad vlastnického práva nabyvatele do katastru nemovitostí složena do notářské nebo advokátní úschovy, popř. na vázaný či podobný bankovní účet, s přesně vymezenými oprávněními/povinnostmi notáře/advokáta/ banky pokud jde o dispozici s takovými prostředky, nebo je řádné uhrazení kupní ceny zajištěno poskytnutím bankovní záruky ve prospěch prodávajícího apod. Náklady na takové „zajištění“ výrazně zlepšující pozici obou stran pře- Mgr. ANDREA JÍŠOVÁ Úvodem K napsání tohoto článku jsem se dostala prostřednictvím klienta v naší advokátní kanceláři, kdy jsem se poprvé ve své krátké koncipientské praxi setkala s problematikou právní úpravy popření otcovství a její aplikací. 80 BULLETIN ADVOKACIE 11-12/2006 vodu 1 přitom ve srovnání s kupní cenou nepředstavují velké zatížení stran (např. bankovní poplatky se dnes u vázaných účtů mohou pohybovat při kupní ceně v řádech několika milionů korun, dokonce v řádech tisíců, popř. několika málo desítek tisíc korun, což je podstatně méně než např. standardní provize realitní kanceláře). Na okraj podotýkám, že naprosto souhlasím s názory JUDr. Spáčila a dalších „stoupenců“ druhého názoru, že není možné přenášet riziko neopatrnosti původního prodávajícího (dostatečně si nezajistil úhradu kupní ceny kupujícím) na dalšího nabyvatele převedené nemovitosti. Možnost „zneužití“ navrhovaného smluvního ujednání kupujícím prostřednictvím dalšího převodu na jinou osobu samozřejmě existuje, ale pokud další nabyvatel nebude v dobré víře, bude možné aplikovat na takový další převod ustanovení § 39 občanského zákoníku o absolutní neplatnosti další převodní smlouvy pro rozpor s dobrými mravy a původní prodávající tak bude nadále chráněn. Lze namítat, že navrhované ujednání vlastně výše uvedený problém aktuálně neřeší, když účinnost odstoupení ex nunc upravuje pouze pro nově sjednávané převody a směřuje tak pouze k dalším převodům v budoucnu. To je samozřejmě pravda, nicméně mohlo by tomu tak být pouze v kratším časovém horizontu. Pokud by se totiž toto řešení dostatečně rozšířilo (tj. v podstatě všechny smlouvy o převodech nemovitostí by takové ustanovení obsahovaly), bylo by podle mého názoru možné alespoň do budoucna (zejména pro případ, že by Ústavní soud dal za pravdu názoru obsaženému ve výše odkazovaném stanovisku Nejvyššího soudu), dosáhnout větší právní jistoty účastníků vztahů na trhu nemovitostí. Reakce (samozřejmě i kritické) na tento svůj skromný příspěvek do diskuse uvítám. ✤ Autorka je advokátkou v Praze. 1 Prodávající nepřevádí nemovitost, dokud nemá postaveno dostatečně najisto, že mu bude zaplaceno, kupující zase ví, že prodávající s penězi nebude moci nakládat dříve, než bude vlastnické právo kupujícího řádně zapsáno do katastru nemovitostí. Návrh nejvyššího státního zástupce na popření otcovství v praxi (k diskusi) Tento muž se na naši advokátní kancelář obrátil s žádostí o pomoc najít řešení v situaci, která je v běžném životě velmi častá. Je zapsaným otcem nezletilého F. v matrice přesto, že dle vypracovaného znaleckého posudku jej lze s jistotou blížící se ke sto procentům za otce biologického vyloučit a s tím, že matkou byl již označen pravý biologický otec. Bohužel, o svém otcovství začal mít důvodné pochybnosti až v době, kdy již lhůta k popření otcovství stanovená v ust. § 57 odst. 1 zák. č. 94/1963 Sb., zákona o rodině (dále jen „ZOR“), prekludovala. S matkou se hned po zjištění, že jej uvedla takto v omyl, rozvedl, ale dál plní stanovenou vyživovací povinnost. Jeho otázka tedy zněla: „Je nějaká cesta, jak
BA 11-12 ŁlÆnky n xx-xx.qxd 21.11.2006 14:51 StrÆnka 81 BULLETIN ADVOKACIE 11-12/2006 články být z matriky jako otec vymazán, když navíc nemám s nezletilým žádný vztah, nestýkám se s ním a nemám o nezletilého zájem?“ Při právní pomoci mému klientu a snaze popřít jeho otcovství jsem narazila na skutečnosti, s kterými nesouhlasím a které vedly k tomu, abych si sedla a napsala svůj názor. Ve svém pojednání se pak zcela účelově zaměřím pouze na pravomoc a působnost nejvyššího státního zástupce, danou mu ust. § 62 ZOR v oblasti popírání otcovství a přiblížím nejen aplikaci tohoto ustanovení v praxi, ale zejména důsledky, jež tato právní úprava ve skutečnosti přináší. Nelze ovšem opominout i ust. § 62a ZOR, které s danou problematikou úzce souvisí, a proto krátce věnuji prostor i pravomoci nejvyššího státního zástupce před uplynutím popěrné lhůty. Vztah otce a dítěte je jedním ze základních soukromoprávních vztahů, který, pokud je jeho subjektům znám, podstatným způsobem ovlivňuje jejich život. Pomineme-li právní stránku věci, působí tento příbuzenský poměr na mentální vývoj dítěte a jeho duševní rovnováhu, ať už kladně nebo záporně, na rozvoj jeho osobnosti a zařazení se do společnosti. I pro otce je zplození a narození dítěte významným okamžikem v ži- votě, který naplňuje základní biologickou funkci jedince. Tento vztah je současně výrazem identity obou, jejich příslušnosti do rodiny a společnosti. Rodinné vztahy jsou pak základním kamenem celé společnosti, bez kterých by nastal rozpad její funkce a funkce státu samotného. Myslím, že důležitost tohoto spojení není třeba nijak významně rozebírat. Právní úprava vztahu otce a dítěte, vzhledem k tomu, že určení otce není tak jednoznačné jako určení matky, by tedy měla sledovat jeho co nejrychlejší a nejefektivnější stabilizaci. Závažnost těchto vzájemných práv a povinností rodičů a dětí, vedle důsledného požadavku, aby tyto vztahy byly v každém konkrétním případě a okamžiku včas a spolehlivě zjištěny a společensky evidovány, v souvislosti s ochranou subjektivních práv všech účastníků těchto vztahů a zejména samotného dítěte, to je ten hlavní motiv zákonodárce k vytvoření takové legislativy, jež by těmto požadavkům společnosti odpovídala. Naše právní úprava vychází ze základních obecně známých skutečností, z přírodních znalostí biologie rozmnožování v kombinaci s historicky uplatňovaným a zakořeněným katolickým institutem manželským. K tomu je věnován prostor pro projev svobodné a vážné vůle dvou plně způsobilých dospělých jedinců k úpravě rodičovských otázek, k určení rodičovství. To vše dohromady dalo vznik několika ustanovením v zákoně č. 94/1963 Sb., zákona o rodině, a to ust. § 50a až § 62a ZOR. Zákon zde řeší situace, kdy nelze v co nejkratší době po narození dítěte jednoznačně prokázat, který muž dítě nejspíše zplodil, v návaznosti na snahu co nejrychleji určit právní vztah rodiče a dítěte stanovením právních domněnek. Pro případ, že by právní a objektivní vztah ne- Dnešní úprava by měla jít cestou výrazné ochrany práv dítěte v souladu s Úmluvou o právech dítěte. 81 byly vzájemně v souladu, je dána možnost právní domněnku vyvrátit a údajné otcovství v občanském soudním řízení popřít. Právo popírat otcovství je omezeno pouze na matrikové rodiče a nejvyššího státního zástupce. Zákon dává rodičům nezletilého právo popřít otcovství v prekluzivní šestiměsíční lhůtě, stanovené v ust. § 57, 59 odst. 2, § 60 a § 61 ZOR, a to za podmínek daných zákonem dle toho, jakým způsobem došlo k určení otcovství. Ještě před uplynutím této šestiměsíční lhůty, stanovené pro popření otcovství matrikovým rodičům, může nejvyšší státní zástupce na základě ust. § 62a ZOR podat návrh na popření otcovství, jež bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů, „nemůže-li být určený otec otcem dítěte a je-li to ve zřejmém zájmu dítěte a v souladu s ustanoveními zaručujícími základní lidská práva“. Předmětné ustanovení směřuje k zajištění případného zneužití možnosti určit rodičovství souhlasným prohlášením rodičů v případě, kdy otec, jenž své otcovství prohlašuje, otcem není a být zřejmě nemůže. Tato pravomoc nejvyššího státního zástupce by měla zabránit možnému obcházení zákona k nezákonnému adoptování dětí a případnému zneužití postavení těchto matrikových rodičů k protiprávnímu jednání, ze- jména k obchodu s dětmi. Tak stanoví i základní ustanovení v čl. 1 pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce č. 6/2003. Jak však lze dovodit, a jak i uvádí ve svém komentáři k zákonu o rodině JUDr. M. Hrušáková 1 „v případě, že by bylo důvodné podezření, že o takový případ jde, by však bylo praktičtější vyvolat řízení o zbavení rodičovské zodpovědnosti (§ 44 odst. 3) a zejména iniciovat vydání předběžného opatření podle § 76a o. s. ř.“ Dítě by pak bylo těmto osobám odňato a tím by se zamezilo nezvratným následkům včas. Nejvyšší státní zástupce by pak mohl počkat a po uplynutí zákonné lhůty šesti měsíců podat návrh dle ust. § 62, který nevyžaduje tak náročné odůvodnění. I při podání návrhu dle ust. § 62a lze kdykoliv po uplynutí popěrné lhůty změnit návrh podle ust. § 62 odst. 1. Po marném uplynutí popěrné lhůty některé z oprávněných osob má právo podat návrh na popření otcovství proti otci, matce a dítěti za podmínek stanovených v ust. § 62 ZOR, níže rozvedených, jen nejvyšší státní zástupce. Ustanovení o popěrném právu nejvyššího státního zástupce má původ v § 280 odst. 2 o. s. ř. z roku 1950, které umožňovalo generálnímu prokurátorovi podat žalobu o popření otcovství po uplynutí lhůt stanovených pro toto popření zákonem o právu rodinném, měl-li generální prokurátor za to, „že toho vyžaduje obecný zájem“. Odpovídající ustanovení pak bylo zařazeno do platného zákona o rodině, ovšem s tou změnou, že návrh, nikoli tedy žalobu, lze podat tehdy, „vyžaduje-li to zájem společnosti“. Dnešní úprava by měla jít cestou výrazné ochrany práv dítěte v souladu s Úmluvou o právech dítěte 2 . Ustanovení § 62 ZOR stanoví oprávnění nejvyššího
Page 1 and 2:
BA11-12-06 OBALKA6.qxd 28.11.2006 1
Page 3 and 4:
BA 11-12 œvod 01-20.qxd 27.11.2006
Page 5 and 6:
BA 11-12 œvod 03-20.qxd 24.11.2006
Page 7 and 8:
BA 11-12 œvod 03-20.qxd 24.11.2006
Page 9 and 10:
BA 11-12 œvod 03-20.qxd 24.11.2006
Page 11 and 12:
BA 11-12 œvod 03-20.qxd 24.11.2006
Page 13 and 14:
BA 11-12 œvod 03-20.qxd 24.11.2006
Page 15 and 16:
BA 11-12 œvod 03-20.qxd 24.11.2006
Page 17 and 18:
BA 11-12 œvod 03-20.qxd 24.11.2006
Page 19 and 20:
BA 11-12 ŁlÆnky n 21-97.qxd 24.11
Page 21 and 22:
BA 11-12 ŁlÆnky n 21-97.qxd 24.11
Page 23 and 24:
BA 11-12 ŁlÆnky n xx-xx.qxd 21.11
Page 25 and 26:
BA 11-12 ŁlÆnky n xx-xx.qxd 21.11
Page 27 and 28: BA 11-12 ŁlÆnky n xx-xx.qxd 21.11
Page 77: BA 11-12 ŁlÆnky n xx-xx.qxd 21.11
Page 95 and 96: BA 11-12 ŁlÆnky n 24-97.qxd 23.11
Page 97 and 98: BA 11-12 jud_rec.qxd 23.11.2006 12:
Page 107 and 108: BA 11-12 z advokacie 111-125.qxd 23
Page 121 and 122: BA 11-12 inf.a zaj..qxd 24.11.2006
Page 127 and 128: BA 11-12 inf.a zaj 127-136.qxd 27.1
Page 129 and 130:
BA 11-12 inf.a zaj 127-136.qxd 27.1
show all

Bulletin advokacie - Česká advokátní komora

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?