Bulletin advokacie - Česká advokátní komora

More documents

Recommendations

Info

BA 11-12 ŁlÆnky n xx-xx.qxd 21.11.2006 14:51 StrÆnka 86 články Ve výkladu Evropského soudu pro lidská práva je pak základním cílem čl. 8 chránit jednotlivce před svévolnými činy veřejných úřadů. V tomto duchu Evropský soud rozhoduje. Z judikatury Evropského soudu pro lidská práva mimo jiné uvádím: „ …není situace, kdy právní domněnka převažuje nad biologickou a společenskou realitou bez přihlédnutí ke skutečnostem a přáním dotyčných osob a jejich prospěchu, s přihlédnutím k míře uvážení, kterou má stát při povinnosti zajistit účinné respektování soukromého a rodinného života..“ 5 Za stěžejní považuji rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci Shofman proti Rusku. 6 Zde Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že byl porušen čl. 8 Úmluvy, když matrikovému otci byla odepřena po popěrné lhůtě možnost své otcovství popřít. I zde se jednalo v praxi o nejčastější případ, kdy je otec ve svém otcovství uveden matkou v omyl a popěrná lhůta se mu tak prekludovala. Podstatným bodem, který vedl ESLP k tomuto rozhodnutí byla ruská právní úprava, která stanoví lhůtu pro možnost popření otcovství do jednoho roku od zápisu dítěte do matriky. Pochybení a rozpor s čl. 8 Úmluvy zde soud vidí zejména v tom, že promlčecí lhůta začne plynout bez ohledu na to, zda matrikový otec má či nemá nějaké pochybnosti o svém biologickém otcovství. Za přijatelné pak považuje úpravu, jež je v několika smluvních státech uplatňována, že tato popěrná lhůta po- JUDr. HANA SAYEHOVÁ Se zájmem jsem přečetla článek JUDr. Luboše Chalupy uveřejněný v č. 7-8/2006 Bulletinu advokacie nazvaný Zúžení společného jmění manželů. Přidávám se do nabídnuté diskuse k článku, a to k publikovanému názoru týkajícímu se zúžení či rozšíření SJM vzhledem k členskému podílu v bytovém družstvu (dále „BD“). Autor v článku tvrdí, že – zúžení SJM se může týkat mj. i členských podílů v BD jako majetkového práva značné hodnoty (úvodní odstavec článku), – rozšířením SJM ve smyslu § 143a odst. 1 OZ k členskému podílu v BD, který byl ve výlučném majetku jen jednoho z manželů, vzniká společné členství v družstvu ve smyslu ust. § 703 odst. 2 OZ (odstavec nazvaný Právní následky rozšíření či zúžení SJM). 86 BULLETIN ADVOKACIE 11-12/2006 čne běžet až v okamžiku, kdy se otec dozví, nebo by se měl dozvědět o okolnostech zpochybňujících jeho otcovství. V tomto směru vnímám prostor pro změnu naší legislativní úpravy s tím, že i po takové změně bude brán v potaz zájem dítěte, ovšem z širšího hlediska, než je pouze hledisko ekonomické. Ve smluvních státech je prozatím uplatňována lhůta pro popření otcovství buď relativně dlouhá, nebo začne plynout až od okamžiku, kdy se zákonný otec dozví o skutečnostech naznačujících, že není biologickým otcem. V některých smluvních státech Úmluvy pak neexistuje žádná prekluzivní doba na popření otcovství. V podrobnostech odkazuji na citované rozhodnutí, jež se mi jeví zásadní. Přivítala bych diskusi na toto téma, zejména ze strany mých zkušenějších kolegů, ráda bych znala jejich názory a poznatky z praxe. ✤ Autorka je advokátní koncipientkou v Praze. 1 Zákon o rodině, komentář, C. H. BECK, 1998. 2 Sdělení FMZV č. 104/1991 Sb. o Úmluvě o právech dítěte. 3 Zákon o rodině, komentář, C. H. BECK, 1998. 4 Úmluva o lidských právech a základních svobodách ve znění protokolů č. 3, 5 a 8 dle sdělení č. 209/1992 Sb. 5 Znamenskaja proti Rusku (RoESLP 2005, 4, 2003). 6 Shofman proti Rusku (RoESPL 2005, 6, 2003). K článku JUDr. Luboše Chalupy „Zúžení společného jmění manželů“ (diskuse) S těmito názory autora podle mého mínění nelze souhlasit, a to z následujících důvodů: – Vznik (resp. zánik) společného členství je vždy vázán na existenci (resp. neexistenci) společného nájmu bytu v BD. Podmínky vzniku společného členství jsou dány v § 703 odst. 2, 3 OZ. Protože se jedná o ustanovení kogentní, je jiný způsob vzniku společného členství v BD podle mého přesvědčení vyloučen. – V souladu s ust. § 703 odst. 2, 3 OZ je i ustanovení § 143 odst. 2 OZ, z něhož vyplývá, že zákonodárce pro posouzení, zda i druhému z manželů vznikla účast ve společnosti či družstvu, v němž se stal členem či společníkem za trvání manželství jeho životní druh, rozlišuje, zda se jedná o účast manžela v BD či v družstvu odlišném od BD. („Stane-li se jeden z manželů za trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva, nezakládá nabytí podílu, včetně akcií, ani nabytí členských práv a povinností členů družstva, účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev“). Z uvedeného je zřejmé, že za splnění daných podmínek se druhý z manželů stává „automaticky“ společným členem BD.
BA 11-12 ŁlÆnky n xx-xx.qxd 21.11.2006 14:51 StrÆnka 87 BULLETIN ADVOKACIE 11-12/2006 články – Podobně – ve smyslu zákonného vyloučení smluvních ujednání – je tomu i u zániku společného členství v BD, neboť i ten je upraven kogentními ustanoveními OZ. Podle mého názoru nelze tedy nad rámec ustanovení § 705 odst. 2 a § 707 odst. 1 změnit způsob zániku společného členství a rozšířit jej smlouvou podle § 143a OZ. – Člen BD podle mého mínění nemá vůči družstvu mnoho majetkových práv z titulu svého členství. Za jediné skutečně důležité majetkové právo, a to navíc sui generis, lze považovat jen jeho právo na výplatu vypořádacího podílu v případě, že jeho vztah v družstvu skončil a on předmětný byt (nebytový prostor) vyklidil. Před ukončením členského vztahu však člen právo na výplatu vypořádacího podílu nemá. Za trvání členství člen s členským podílem sice může formou převodu členských práv a povinností volně disponovat, nevzniká mu však vůči družstvu právo na výplatu jakéhokoli finančního plnění. Jeho majetková účast v BD, ať se jedná o základní členský vklad, členský podíl či další členský vklad, ale samozřejmě i byt, není majetkem jeho, ale je majetkem BD a členu z účasti v BD vyplývají pouze členská práva a povinnosti určená zákonem či stanovami. Připomínám stanovisko Nejvyššího soudu R 34/1983 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, str. 231 odst. 2, uveřejněné v Přehledu judikatury ve věcech nájmu bytu sestaveném v roce 2003 doc. JUDr. Koreckou, Csc., z něhož cituji: „Manželé, kterým svědčí jen společné právo užívání bytu, si nemohou smluvit vznik společného členství manželů. Nic ovšem nebrání tomu, aby manžel, kterému svědčí členství v družstvu, převedl (čl. 28 Vzorových stanov stavebních bytových družstev ) svá členská práva JUDr. TOMÁŠ CHRAMOSTA Je to již více než rok, co Ústavní soud svým nálezem II. ÚS 372/04 ze dne 31. 8. 2005 rozhodl o tom, že soudnímu exekutorovi náleží při neúspěšné exekuci „vždy“, tj. i bez procesního zavinění oprávněného, odměna v minimální výši 3000 Kč. Je na jednu stranu zarážející, že až nyní vstupuje tento nález do povědomí soudů (tuto skutečnost shledávám na základě každodenní činnosti advokátního koncipienta zabývajícího se takřka pravidelně exekučním řízením), avšak na 87 a povinnosti na druhého manžela. Okamžikem účinnosti této dohody zanikne dosavadní právní vztah k bytu a novou dohodou mezi novým členem a stavebním bytovým družstvem vznikne už s právem společného užívání i společné členství manželů v družstvu.“ Je třeba konstatovat, že bytové družstevnictví, a to včetně institutu společného členství manželů v BD, má jistá specifika odlišná od běžného právního pohledu na obdobnou problematiku. Do dnešního dne je však příslušná právní úprava v této oblasti jednoznačná a netoliko právní teorií, ale i soudní praxí je zastáván názor, že – společný nájem družstevního bytu je možný jen mezi manžely (§ 700 odst. 3 OZ), – společné členství v BD je možné jen mezi manžely (dle § 703 odst. 2, 3 OZ), – vznik společného členství nelze mezi manžely dohodnout (kogentní ust. § 703 odst. 2 OZ), – zánik společného členství a jeho změnu na členství individuální za trvání manželství nelze ani dohodnout, ani založit výrokem soudu (kogentní ust. § 707 odst. 2 OZ), – zánik společného členství v BD rozvedených manželů lze dohodnout nebo o něm může rozhodnout soud. Předpokládám, že uvedené zásady mohou být v dohledné době změněny, protože se v dnešní době zdají vzhledem k praktickým potřebám podnikatelského prostředí zastaralé, nicméně – podle mého přesvědčení – této změně musí předcházet změna právní úpravy. ✤ Autorka je advokátkou v Ostravě. Náhrada nákladů exekuce při úmrtí povinného ve světle nálezu Ústavního soudu II. ÚS 372/04 druhou stranu, nezkomplikuje se tímto nálezem věřitelům výkon soudního či správního rozhodnutí? Nález ve stručnosti konstatoval, že náklady exekuce musí hradit povinný a, není-li to možné, tedy jestliže soud dospěje k závěru, že jsou důvody pro to, aby neuložil povinnost k náhradě nákladů řízení povinnému, musí být rozhodnuto o uložení povinnosti náhrady nákladů oprávněnému. Oprávněný tak musí při podání návrhu na provedení exekuce toto riziko s ohledem na možnosti povinného zvážit. Ústavní soud pak také dovodil, že § 3 exekučního řádu, který zaručuje „úplatu“ soudnímu exekutorovi, má povahu kogentního ustanovení, a že odepřením této úplaty dochází k narušení nosného principu, na němž je exekuční řád vybudován a ohrožuje i pro futuro nezávislost exekutora.
Page 1 and 2:
BA11-12-06 OBALKA6.qxd 28.11.2006 1
Page 3 and 4:
BA 11-12 œvod 01-20.qxd 27.11.2006
Page 5 and 6:
BA 11-12 œvod 03-20.qxd 24.11.2006
Page 7 and 8:
BA 11-12 œvod 03-20.qxd 24.11.2006
Page 9 and 10:
BA 11-12 œvod 03-20.qxd 24.11.2006
Page 11 and 12:
BA 11-12 œvod 03-20.qxd 24.11.2006
Page 13 and 14:
BA 11-12 œvod 03-20.qxd 24.11.2006
Page 15 and 16:
BA 11-12 œvod 03-20.qxd 24.11.2006
Page 17 and 18:
BA 11-12 œvod 03-20.qxd 24.11.2006
Page 19 and 20:
BA 11-12 ŁlÆnky n 21-97.qxd 24.11
Page 21 and 22:
BA 11-12 ŁlÆnky n 21-97.qxd 24.11
Page 23 and 24:
BA 11-12 ŁlÆnky n xx-xx.qxd 21.11
Page 25 and 26:
Page 27 and 28:
Page 29 and 30:
Page 31 and 32:
Page 33 and 34: BA 11-12 ŁlÆnky n xx-xx.qxd 21.11
Page 83: BA 11-12 ŁlÆnky n xx-xx.qxd 21.11
Page 95 and 96: BA 11-12 ŁlÆnky n 24-97.qxd 23.11
Page 97 and 98: BA 11-12 jud_rec.qxd 23.11.2006 12:
Page 107 and 108: BA 11-12 z advokacie 111-125.qxd 23
Page 121 and 122: BA 11-12 inf.a zaj..qxd 24.11.2006
Page 127 and 128: BA 11-12 inf.a zaj 127-136.qxd 27.1
Page 129 and 130: BA 11-12 inf.a zaj 127-136.qxd 27.1
show all

Bulletin advokacie - Česká advokátní komora

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?