20.02.2013 Views

Bulletin advokacie - Česká advokátní komora

Bulletin advokacie - Česká advokátní komora

Bulletin advokacie - Česká advokátní komora

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

BA 11-12 jud_rec.qxd 23.11.2006 12:50 StrÆnka 100<br />

z judikatury<br />

Kdy obhájci náleží režijní paušál<br />

podle § 13 <strong>advokátní</strong>ho tarifu<br />

i za úkon právní služby,<br />

který se nekonal<br />

Ačkoliv náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 2<br />

<strong>advokátní</strong>ho tarifu není úkonem právní služby upraveným<br />

v ust. § 11 <strong>advokátní</strong>ho tarifu, obhájci náleží režijní<br />

paušál ve smyslu ust. § 13 <strong>advokátní</strong>ho tarifu i za úkony,<br />

ke kterým se dostavil a které se bez jeho zavinění nekonaly<br />

a za které byla přiznána náhrada za promeškaný<br />

čas.<br />

Usnesení Městského soudu v Praze z 24. 8.<br />

2006, sp. zn. 67/Tmo 47/2006<br />

Tímto usnesením městský soud jako soud pro mládež<br />

v trestní věci odsouzené mladistvé M. K. rozhodl o stížnosti<br />

obhájce JUDr. T. L., podané proti usnesení<br />

Obvodního soudu pro Prahu 7 z 12. 1. 2006, č. j.<br />

49/Tm 13/2004-237, tak, že zrušil napadené usnesení<br />

podle § 149 odst. 1 písm. a) tr. ř. a podle § 151 odst. 2, 3<br />

tr. ř. přiznal obhájci za obhajobu odsouzené odměnu<br />

v celkové výši 30 450 Kč.<br />

Uvádíme celé odůvodnění:<br />

Napadeným usnesením rozhodl soud I. stupně v trestní<br />

věci odsouzené mladistvé M. K. tak, že podle § 151<br />

odst. 2, 3 tr. řádu se obhájci JUDr. T. L. přiznává odměna<br />

a náhrada hotových výdajů v celkové výši 29 400 Kč,<br />

tedy o 1050 Kč nižší oproti obhájcem navrhované částce<br />

30 450 Kč. Nepřiznaná částka 1050 Kč představuje<br />

14 režijních paušálů po 75 Kč (§ 13 odst. 3 AT) za úkony,<br />

které se nekonaly ve dnech 17. 12. 2003, 22. 12. 2003,<br />

a za dostavení se k hlavním líčením, která byla odročena<br />

bez projednání věci ve dnech 14. 7. 2004, 30. 8. 2004,<br />

5. 1. 2005, 9. 2. 2005, 4. 4. 2005, 6. 6. 2005, 31. 8. 2005,<br />

9. 11. 2005. Soud I. stupně své rozhodnutí odůvodnil tím,<br />

že za tyto úkony byla obhájci přiznána náhrada za promeškaný<br />

čas podle § 14 odst. 2 <strong>advokátní</strong>ho tarifu, přičemž<br />

ztrátu za promeškaný čas nelze považovat za úkon<br />

právní služby podle § 11 AT, za kterou by náležela náhrada<br />

hotových výdajů podle § 13 odst. 3 AT (tzv. režijní<br />

paušál).<br />

Proti tomuto usnesení podal obhájce v zákonné lhůtě<br />

stížnost, ve které namítl nesprávnost rozhodnutí soudu<br />

I. stupně, pokud mu nepřiznal paušální náhradu výloh<br />

za úkony právní služby v částce 1050 Kč. Obhájce poukázal<br />

za rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne<br />

20. 1. 2005, sp. zn. 6 To 27/2005, ve kterém soud výslovně<br />

konstatoval, že „náhrada hotových výdajů ve<br />

smyslu § 13 odst. 1 AT je spojována i s náhradou za cestovní<br />

výdaje (a další), které nepochybně obhájci vznikají<br />

i v souvislosti s neuskutečněným úkonem právní pomoci,<br />

úkonem, který se neuskutečnil nikoliv z důvodů na<br />

100<br />

BULLETIN ADVOKACIE 11-12/2006<br />

straně obhájce. Za této situace pak i při náhradě za promeškaný<br />

čas ve smyslu § 14 odst. 2 AT může advokát<br />

účtovat režijní paušál, tedy náhradu hotových výdajů ve<br />

smyslu ust. § 13 AT.“ Obhájce navrhl, aby mu byla přiznána<br />

náhrada hotových výdajů ve výši 2100 Kč, tedy odměna<br />

a náhrada výdajů v celkové částce 30 450 Kč.<br />

Městský soud v Praze přezkoumal podle § 147 odst. 1<br />

tr. řádu správnost výroku napadeného usnesení a řízení<br />

jemu předcházejícího a zjistil, že stížnost obhájce je důvodná.<br />

Nárok obhájce JUDr. T. L. se opírá o ustanovení § 151<br />

odst. 2, 3 tr. ř., podle něhož má obhájce, který byl obviněnému<br />

ustanoven, vůči státu nárok na odměnu a náhradu<br />

hotových výdajů podle zvláštního předpisu, jímž<br />

je vyhláška č. 177/96 Sb., o odměnách advokátů a náhradách<br />

advokátů za poskytování právních služeb – <strong>advokátní</strong><br />

tarif (AT), ve znění pozdějších předpisů.<br />

Po přezkoumání spisového materiálu se městský soud<br />

ztotožnil se stížností obhájce a shledal, že soud I. stupně<br />

v napadeném usnesení pochybil, pokud obhájci nepřiznal<br />

náhradu hotových výdajů podle § 13 odst. 3 AT též<br />

za jeho dostavení se k výslechům obviněných nebo svědků,<br />

které se nekonaly, a k hlavním líčením, která byla bez<br />

projednání odročena.<br />

Podle § 13 odst. 1 AT náleží advokátu náhrada hotových<br />

výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím<br />

právní služby, zejména na soudní a jiné poplatky,<br />

cestovní výdaje, poštovné, telekomunikační poplatky,<br />

znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady, opisy<br />

a fotokopie. Podle § 13 odst. 3 AT činí tato částka 75 Kč<br />

na jeden úkon právní služby, pokud se advokát s klientem<br />

nedohodl na jiné paušální částce.<br />

Podle § 14 odst. 4 AT náleží advokátu náhrada za čas<br />

promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby ve<br />

výši jedné poloviny mimosmluvní odměny za účast při<br />

jednání, které bylo odročeno bez projednání věci, a za<br />

dostavení se k jednání, které se nekonalo, aniž by o tom<br />

byl včas předem vyrozuměn.<br />

Napadeným usnesením byla obhájci za 14 úkonů, které<br />

se nekonaly, přiznána pouze náhrada za promeškaný<br />

čas podle § 14 odst. 2 AT, nikoli již tzv. režijní paušál<br />

podle § 13 odst. 3 AT. Stížnostní soud se v dané věci<br />

přiklání k současné judikatuře Městského soudu<br />

v Praze a je toho názoru, že ačkoli náhrada za promeškaný<br />

čas podle § 14 odst. 2 AT není úkonem právní<br />

služby upraveným v ust. § 11 AT, režijní paušál, tedy<br />

náhrada hotových výdajů ve smyslu ust. § 13 AT za<br />

úkony, ke kterým se obhájce dostavil a které se bez jeho<br />

zavinění nekonaly a za které byla přiznána náhrada<br />

za promeškaný čas, náleží. Je totiž nepochybné, že obhájce<br />

se k úkonům právní služby dostavil, čímž mu fakticky<br />

náklady vznikly, a to minimálně výdaje spojené<br />

s cestou (a další) do místa konání těchto plánovaných<br />

úkonů. Podle názoru městského soudu proto obhájci<br />

náleží režijní paušál podle § 13 AT nejen za úkon právní<br />

služby, ale též za úkon právní služby, který se nekonal<br />

a za který byla proto přiznána jen náhrada za promeškaný<br />

čas podle § 14 odst. 2 AT, a pokud soud<br />

I. stupně rozhodl jinak, pochybil. Pokud jde o ostatní

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!