Bulletin advokacie - Česká advokátní komora
Bulletin advokacie - Česká advokátní komora
Bulletin advokacie - Česká advokátní komora
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
BA 11-12 ŁlÆnky n xx-xx.qxd 21.11.2006 14:51 StrÆnka 90<br />
články<br />
porušováním základních lidských a občanských práv a kde<br />
jsou uvedené právní dopady vyplývající z členství v těchto<br />
politických stranách pochopitelné, má otázka členství v politické<br />
straně, resp. jeho ukončení, dopad i do současného<br />
života politických stran. Mám na mysli zejména požadavek<br />
většiny politických stran, aby fyzické osoby na své přihlášce<br />
uvedly úplné a pravdivé údaje o svém minulém členství<br />
v jiných politických stranách.<br />
IV. Otázka neplatnosti členství<br />
v politické straně<br />
Otázku neplatnosti členství v politické straně, resp. prohlášení<br />
členství za neplatné od samého počátku uvádím<br />
zejména s ohledem na to, že stanovy některých aktivně<br />
činných politických stran v ČR tuto možnost připouštějí.<br />
Nabízí se tedy otázka, zda je možné na členství v politické<br />
straně pohlížet jako na členství od počátku neplatné,<br />
resp. zda může vznik členství v rozporu se stanovami<br />
politické strany mít za následek neplatnost tohoto<br />
členství od samého počátku.<br />
Kladná odpověď na tuto otázku vede k logickému zá-<br />
JUDr. LUDĚK LISSE, Ph.D.<br />
I. Úvod (legální vymezení)<br />
Předmětem předkládané právní<br />
analýzy je ustanovení § 3 zákona<br />
č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění<br />
pozdějších předpisů (dále jen<br />
„ZoAdv“). V uvedeném ustanovení se stanoví, že advokát<br />
je při poskytování právních služeb 1<br />
nezávislý; je vázán<br />
právními předpisy a v jejich mezích příkazy klienta (§ 3<br />
odst. 1 ZoAdv), že „advokáti poskytují právní služby ve<br />
všech věcech“ (§ 3 odst. 2 ZoADv), a dále, že „ustanovením<br />
odstavce 2 není dotčeno omezení rozsahu oprávnění<br />
advokátů poskytovat právní služby stanovené zákonem<br />
o advokacii“ (§ 3 odst. 3 ZoAdv). Budeme se zabývat zejména<br />
otázkou výkladu ustanovení odstavce prvního uvedeného<br />
paragrafového ustanovení, a to zejména s akcentem<br />
na výklad principu nezávislosti při poskytování právních<br />
služeb advokátem, výkladem vázanosti advokáta<br />
právními předpisy a v jejich mezích příkazy klienta.<br />
K tomu na úvod pouze ve stručnosti připomeňme, že<br />
v souladu s ustanovením § 4 ZoAdv, uvozeném rubrikou<br />
„Předpoklady pro výkon <strong>advokacie</strong>,“ je advokátem ten,<br />
90<br />
BULLETIN ADVOKACIE 11-12/2006<br />
věru, že by se na osoby, které byly členy politické strany<br />
a tím o své vůli daly najevo, že se identifikují s myšlenkovými<br />
východisky, cílem a jednáním politické strany,<br />
nevztahovaly dopady, které může členství v politické<br />
straně mít (např. zmíněný dekret 5/1945 Sb., či zák.<br />
č. 229/1991 Sb.). Připuštění nastíněného řešení by tak popřelo<br />
samotný smysl projevu vůle – vstoupení do politické<br />
strany – a negovalo by tak dopady příkladmo zmíněných<br />
právních norem.<br />
Domnívám se, že možnost prohlášení členství v politické<br />
straně za neplatné od počátku je nutno odmítnout,<br />
a to i v případě, že tuto možnost upravují stanovy politické<br />
strany.<br />
✤ Autor je <strong>advokátní</strong>m koncipientem v Praze.<br />
1 Nález Ústavního soudu z 18. října1995, sp. zn. Pl. ÚS 26/94.<br />
2 Obdobně např. nález Ústavního soudu z 10. března 1998, sp.<br />
zn. IV. ÚS 9/98, který provedl korekci stanoviska obecných soudů a dovodil,<br />
že na přezkum rozhodnutí některého z orgánů občanského sdružení nelze<br />
použít ustanovení části páté o. s. ř., upravující správní soudnictví, ale<br />
vzhledem k § 7 odst. 2 o. s. ř. je potřeba aplikovat část první a třetí o. s. ř.<br />
Tento závěr je třeba přiměřeně vztáhnout i na politické strany a hnutí.<br />
3 Nález Ústavního soudu z 3. června 2003, sp. zn. II. ÚS 515/01.<br />
Několik poznámek k ust. § 3 zákona<br />
č. 85/1996 Sb., o advokacii,<br />
a k některým ustanovením souvisejícím<br />
kdo je zapsán v seznamu advokátů vedeném Českou <strong>advokátní</strong><br />
komorou (dále jen „Komora“), přičemž platí, že<br />
Komora zapíše na základě písemné žádosti do seznamu<br />
advokátů každého, kdo splňuje podmínky stanovené zákonem<br />
o advokacii. Na to navazují ustanovení specifikující<br />
práva a povinnosti advokáta při výkonu <strong>advokacie</strong>,<br />
které budou zmíněny dále. Pro začátek uveďme ustanovení<br />
§ 11 ZoAdv, ve kterém se stanoví způsob výkonu <strong>advokacie</strong><br />
tak, že advokát vykonává advokacii samostatně,<br />
ve sdružení anebo jako společník ve veřejné obchodní<br />
společnosti, případně v pracovním poměru. Podle ustanovení<br />
§ 12 ZoAdv je potom advokát při výkonu <strong>advokacie</strong><br />
povinen používat označení „advokát“; za podmínek<br />
stanovených stavovským předpisem je advokát<br />
oprávněn používat i jiná označení nebo dodatky označující<br />
jeho odborné zaměření.<br />
Především je třeba konstatovat, že princip nezávislosti<br />
zakládá značnou autonomii vůle při výkonu činnosti advokáta,<br />
projevující se např. tím, že advokát je na rozdíl<br />
od jiných osob s právnickým vzděláním požívajících rovněž<br />
atributu nezávislosti, tj. např. typicky soudce, svobodný<br />
ve výběru své klientely, a až na výjimky, kdy je pro<br />
určitý konkrétní případ ustaven zástupcem ex offo, volně<br />
disponuje s určením, komu poskytne právní službu, neboť<br />
má ze zákona oprávnění žadateli o poskytnutí právní<br />
služby její poskytnutí odmítnout. 2