Bulletin advokacie - Česká advokátní komora

More documents

Recommendations

Info

BA 11-12 ŁlÆnky n xx-xx.qxd 21.11.2006 14:51 StrÆnka 88 články Nedochází tímto k narušení rovnováhy práv a tím pádem k diskriminaci oprávněného? Co když v průběhu exekučního řízení nastane objektivní skutečnost, kterou je úmrtí povinného? V mé praxi se mi takový případ nejednou stal a právě to mě vede k tomu, abych vás seznámil se svými argumenty proti odůvodnění nálezu, potažmo právní větě, a zároveň vás požádal o zahájení diskuse. Zajisté přinese řadu argumentů, které budou pro či proti mému názoru, příp. i proti mnou zmiňovanému nálezu. Jak jsem již uvedl výše, byla na základě našeho návrhu příslušným soudem nařízena exekuce na majetek povinného, který poté v průběhu exekučního řízení zemřel. Tuto skutečnost sdělil pověřený soudní exekutor exekučnímu soudu, který následně exekuci zastavil s odkazem na § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. Ponechávám stranou, zda soud postupoval správně, protože dle mého názoru není nutné exekuci za této situace a v tomto stadiu zastavovat, je tu možnost posečkat na výsledek dědického řízení a uspokojit se na dědicích povinného. Toto však není pro tento článek podstatné. Exekuční soud zároveň zavázal oprávněného k náhradě nákladů soudního exekutora, s odkazem na právě mnou zmiňovaný nález Ústavního soudu. A zde spatřuji problematickou a diskutabilní část řízení. Je spravedlivé „odsoudit“ oprávněného k náhradě nákladů exekutora v případě nastalé objektivní skutečnosti, kterou oprávněný nemohl svým koná- K právní povaze členství v politické straně JUDr. JAN ROTH I. Politické strany a jejich registrace Politické strany jsou podle § 3 odst. 1 zák. č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích (dále jen „zákon“), právnickými osobami, přičemž jejich členy mohou být pouze fyzické osoby. Základním dokumentem, upravujícím mimo jiné i práva a povinnosti členů politické strany, jsou stanovy, které podléhají registraci Ministerstvem vnitra ČR (dále jen „ministerstvo“). Ministerstvo má podle § 8 odst. 1 zákona povinnost odmítnout registraci politické strany v případě, že jsou stanovy v rozporu s § 1 – 5 a § 6 odst. 3 a 4 zákona. Pro podmínky členství v politické straně stanoví zákon v § 2 odst. 3 zákona omezení v tom smyslu, že členem politické strany a hnutí může být pouze občan České repub- 88 BULLETIN ADVOKACIE 11-12/2006 ním ovlivnit? Pokud by tomu tak bylo, nedocházelo by k porušení ústavně zaručeného práva účastníka na spravedlivý proces a nezajištění vymahatelnosti práva ze strany státu? Soud, případně státní orgán, oprávněnému právo v nalézacím řízení sice přizná, ale zároveň ho vystaví riziku, že pokud bude chtít toto přiznané právo vykonat formou exekuce, kterou provede soudní exekutor, na něhož stát přenesl část svých mocenských pravomocí, bude v jejím důsledku nucen zaplatit další, a to často nemalé finanční prostředky na to, aby se svého práva vůbec domohl. Jedním ze způsobů, jakým je dle mého názoru možné v těchto případech postupovat, je uplatnit § 150 o. s. ř. a přihlédnout k důvodům hodných zvláštního zřetele (úmrtí jakožto objektivní skutečnost a následné zastavení exekučního řízení oprávněný nezpůsobil a nemohl ho ani svým jednáním ovlivnit), přičemž oprávněný bude nadále zavazován pouze k úhradě části nákladů, tj. pouze skutečně vynaložených nákladů soudního exekutora. Prosím tedy ty z vás, které zaujal můj článek, abyste přispěli tou pověstnou „špetkou do mlýna“ a pokusili se vyvolat věcnou diskusi, která, jak doufám, povede ke zlepšení pozice a zrovnoprávnění vztahu věřitele a dlužníka. Dle mého názoru tomu tak za současného stavu není. ✤ Autor je <strong>advokátní</strong>m koncipientem v Praze. liky starší 18 let a zároveň, že může být členem pouze jedné politické strany nebo hnutí. Na tomto místě si dovolím zastavit se u § 4 písm. a) zákona, který si jistě zaslouží krátkou analýzu. Zmíněné ustanovení stanoví, že vznikat a vyvíjet činnost nemohou strany a hnutí, které porušují Ústavu a zákony, nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů státu. Ustanovení § 8 odst. 1 zákona stanoví povinnost ministerstva odmítnout registraci politické strany, jejíž stanovy jsou v rozporu s § 4 písm. a) zákona. Nabízí se tedy otázka, zda má ministerstvo povinnost odmítnout registraci politické strany, jejíž stanovy jsou v rozporu s jakýmkoliv kogentním zákonným ustanovením, a to právě s odvoláním na zmíněné ustanovení § 4 zákona. Jsem přesvědčen, že tento výklad by byl nemístně extenzivní a byl by v rozporu s principy, na nichž jsou vznik a činnost politických stran vystavěny. Tomu rovněž napovídá judikatura Ústavního soudu: „Proto také je nepřípustná činnost stran, které nejen pouze porušily (některý) zákon, ale těch, které porušují zákony. V této formulaci je vyjádřen prvek trvalosti perpetuálního chování
BA 11-12 ŁlÆnky n xx-xx.qxd 21.11.2006 14:51 StrÆnka 89 BULLETIN ADVOKACIE 11-12/2006 články politické strany, která se právě tímto opakovaným porušováním zákonů chová způsobem ohrožujícím demokratické základy státu.“ 1 Z citovaného nálezu se dále podává, že důvodem pro pozastavení činnosti nebo rozpuštění politické strany jsou závažné rozpory principiální povahy (v činnosti politické strany) ve sféře demokratických náležitostí (citovaný nález hovoří o rozporech v činnosti politické strany, ale tento závěr lze nepochybně vztáhnout i na obsah stanov). K tomu lze tedy uzavřít, že povinností ministerstva není s odkazem na § 8 odst. 1 zákona odmítnout registraci politické strany, která by ve svých stanovách měla ustanovení odporující jakékoliv kogentní právní normě, ale odmítnout registraci pouze v případě, že jsou stanovy v rozporu se zákonem či Ústavou způsobem, který se hrubě neslučuje s principy, na kterých je vystaven demokratický právní stát. II. Právní povaha členství v politické straně Fyzická osoba, která vstoupí do politické strany, nabývá tímto práva (např. aktivní a pasivní volební právo, právo hlasovat v některých orgánech politické strany atd.) a povinnosti (povinnost platit členské příspěvky, povinnost řídit se stanovami a ostatními vnitrostranickými normami atd.). Ze skutečnosti, že vstup fyzické osoby do politické strany zakládá jak práva, tak i povinnosti na straně člena i politické strany, lze dovodit, že vztah mezi politickou stranou a jejím členem je specifickým druhem smluvního vztahu. Tento závěr vyplývá ze samé podstaty věci, kdy povinnosti mohou vznikat toliko na základě zákona nebo autonomního projevu vůle, který bývá právní naukou tradičně označován jako smlouva nebo dohoda. Ustanovení § 3 odst. 2 zákona jasně stanoví, že ke členství v politických stranách a hnutích nesmí být nikdo nucen a každý má mít možnost z nich svobodně vystoupit. Nadto je třeba zdůraznit, že politické strany si vyhrazují právo rozhodnout o přijetí nebo nepřijetí fyzické osoby za svého člena, tj. realizují své právo k akceptaci nebo odmítnutí uzavření smlouvy s uchazečem o členství. Obsah podstatných náležitostí smluvního vztahu mezi politickou stranou a jejím členem je vtělen do stanov politické strany. Je pravidlem, že přihláška do politické strany či hnutí je písemná a stejně tak i doklad o členství je vyhotoven na listině a podepsán osobou k tomu zmocněnou. Tím jsou splněny podmínky, které § 40 obč. zák. klade na právní úkony činěné písemnou formou. Z uvedeného je možné dovodit, že členství v politické straně je smlouvou sui generis uzavřenou v písemné formě. Domnívám se, že lze učinit závěr, že vztah mezi politickou stranou a jejím členem spadá pod režim občanského zákoníku. 2 ...členem politické strany a hnutí může být pouze občan České republiky starší 18 let a může být členem pouze jedné politické strany nebo hnutí. ...členství v politické straně je smlouvou sui generis uzavřenou v písemné formě. 89 III. Vznik a zánik členství v politické straně Způsob a okamžik vzniku členství v politické straně je upraven ve stanovách té které politické strany a je pravidelně vázán na rozhodnutí pověřeného orgánu poli- tické strany, a contrario na vznik členství v politické stra- ´ ně neexistuje právní nárok. Složitější už je otázka zániku členství v politické straně. Podmínky zániku členství jsou rovněž upraveny ve stanovách politické strany. Z povahy věci vyplývá, že na prvním místě musí dojít k zániku členství, pokud fyzická osoba přestane splňovat podmínky stanovené v § 2 odst. 3 zákona, tj. pokud fyzická osoba pozbude státního občanství ČR nebo pokud se stane členem jiné politické strany či hnutí. Členství v politické straně z pochopitelných důvodů zaniká smrtí fyzické osoby. Další důvody zániku členství mohou být upraveny stanovami politické strany a platí pro ně omezení v tom smyslu, že nesmí být v rozporu s pravidlem obsaženým v § 4 písm. b) zákona, tj. důvody zániku členství v politické straně nesmí být v rozporu s obecně přijímanými demokratickými principy. Nelze nechat bez povšimnutí otázku právních následků, které s sebou nese ukončení členství v politické straně. Ač se na první pohled může zdát, že dopad této otázky bude mít význam pouze v rovině teoretické, historie ukázala, že tomu tak není. Zákonné normy opakovaně spojovaly členství v politické straně s určitými právními následky. Stalo se tak například v souvislosti s procesem tzv. „denacifikace“ po druhé světové válce, kdy členství v NSDAP bylo překážkou pro obsazení vyjmenovaných funkcí ve státní správě. Stejně tak Dekret presidenta republiky 5/1945 Sb., který v § 4 písm. a) stanoví, že osoby, které byly členy vyjmenovaných organizací, je potřeba považovat za státně nespolehlivé. Jako další příklad poslouží zák. č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu, který ve své preambuli konstatuje, že „…Komunistická strana Československa, její vedení a členové jsou odpovědni za způsob vlády v naší zemi v letech 1948 – 1989…..“ a citované dále rozvádí v § 1 odst. 1 písm. b). Členství v Komunistické straně Československa má např. dopad ve vztahu k zákonu č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, konkrétně k ustanovení § 6 odst. 1 písm. r), kdy Ústavní soud ve svém nálezu z 3. června 2003, sp. zn. II. ÚS 515/01 vyslovil názor, že „… lze nahlížet na členství jednotlivce v KSČ v letech, kdy měl být pronásledován komunistickým režimem, jako na vyvratitelnou skutkovou domněnku, že pronásledován nebyl, neboť patřil naopak ke skupině, jež za politické pronásledování sama nese odpovědnost. Břemeno důkazní nese daný jednotlivec (stěžovatel).“ 3 Kromě uvedených příkladů, které jsou spojeny s hrubým
Page 1 and 2:
BA11-12-06 OBALKA6.qxd 28.11.2006 1
Page 3 and 4:
BA 11-12 œvod 01-20.qxd 27.11.2006
Page 5 and 6:
BA 11-12 œvod 03-20.qxd 24.11.2006
Page 7 and 8:
BA 11-12 œvod 03-20.qxd 24.11.2006
Page 9 and 10:
BA 11-12 œvod 03-20.qxd 24.11.2006
Page 11 and 12:
BA 11-12 œvod 03-20.qxd 24.11.2006
Page 13 and 14:
BA 11-12 œvod 03-20.qxd 24.11.2006
Page 15 and 16:
BA 11-12 œvod 03-20.qxd 24.11.2006
Page 17 and 18:
BA 11-12 œvod 03-20.qxd 24.11.2006
Page 19 and 20:
BA 11-12 ŁlÆnky n 21-97.qxd 24.11
Page 21 and 22:
BA 11-12 ŁlÆnky n 21-97.qxd 24.11
Page 23 and 24:
BA 11-12 ŁlÆnky n xx-xx.qxd 21.11
Page 25 and 26:
Page 27 and 28:
Page 29 and 30:
Page 31 and 32:
Page 33 and 34:
Page 35 and 36: BA 11-12 ŁlÆnky n xx-xx.qxd 21.11
Page 85: BA 11-12 ŁlÆnky n xx-xx.qxd 21.11
Page 95 and 96: BA 11-12 ŁlÆnky n 24-97.qxd 23.11
Page 97 and 98: BA 11-12 jud_rec.qxd 23.11.2006 12:
Page 107 and 108: BA 11-12 z advokacie 111-125.qxd 23
Page 121 and 122: BA 11-12 inf.a zaj..qxd 24.11.2006
Page 127 and 128: BA 11-12 inf.a zaj 127-136.qxd 27.1
Page 129 and 130: BA 11-12 inf.a zaj 127-136.qxd 27.1
show all

Bulletin advokacie - Česká advokátní komora

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?