Bulletin advokacie - Česká advokátní komora

BA 11-12 z advokacie 111-125.qxd 23.11.2006 17:05 StrÆnka 112
sloupek Karla Čermáka
Patent na rozum
Politice, právu, morálce i kultuře rozumí
každý a každý se k nim také bez
zábran vyjadřuje, což u jiných oborů
neplatí zdaleka ve stejné míře. Třeba takový astronom
nebo kosmolog oznámí objev nové galaxie
nebo vypočte, že k velkému třesku došlo
před 17 miliardami let, a nic, s nikým to ani
nehne, čtenáři se ve svých novinových rubrikách
nerozčilují, že je velký třesk zpolitizovaný
a nekulturní, kdežto nová galaxie protiprávní
a amorální; zato například k odposlechům
se už vyjádřil úplně každý, nejspíš
i astronomové a kosmolozi, neboť odposlechy
mají evidentně co dělat s politikou, právem,
morálkou i kulturou, jenom se neví, jestli je
ta souvislost negativní nebo pozitivní, takže
odposlechům někdo tleská a někdo po nich
plive, ale buď jedno, nebo druhé si určitě nenechá
ujít.
Laskavý čtenář teď právem očekává, že se
i já konečně vyjádřím k odposlechům; a aby
měla dušička pokoj, tak tedy ano, odposlechy
jsou zpolitizované, nemravné, nekulturní
a právně pochybné, čímž jsme ovšem vůbec
nevyřídili otázku, proč se vyjadřuji zrovna
k mravnosti odposlechů, kdežto mravnost
velkého třesku a trifunkčních polypropylenglykolů
ponechávám stranou. Nezdá se,
že by to mohlo nějak souviset s mou odbornou
kvalifikací. Nejsem zajisté astronom ani
chemik, ale právě tak málo jsem úředně kvalifikován
v oboru politologie, morálky a kultury;
a koneckonců i ten můj právnický diplom
je jen vyvratitelná domněnka dávné
znalosti nějaké části nějakého práva, pochopitelně
zpolitizovaného, amorálního a nekulturního.
Svůj nárok vyjadřovat se k otázkám politiky,
práva, mravnosti a kultury tedy neopírám
o svou odbornost, nýbrž o to, že jde o věci, které
se mě bezprostředně a denně dotýkají při
mém svobodném rozhodování. V případě astronomie
nebo chemie tomu tak není. Vznikáli
však nárok z těchto důvodů mně, vzniká i každému
jinému, koho se zmiňované obory bezprostředně
a denně dotýkají. A to jsou všichni
lidé bez ohledu na jejich všelijakou různost. Když
to stručně shrneme, patent na rozum ve věcech
politiky, práva, morálky a kultury má docela vážně
každý.
Pro věci, které se nás bezprostředně a denně dotýkají,
disponujeme totiž všichni jistou duševní mohutností,
které říkáme předporozumění; my právníci
112
BULLETIN ADVOKACIE 11-12/2006
ji rádi nazýváme vědomí. Nevím, jestli ten termín je správný,
ale prosím, všichni máme nějaké politické, právní,
mravní i kulturní vědomí, povědomí či předporozumění toho,
co se má a co se nemá a podle toho činíme své úsudky.
Tak nám třeba naše předporozumění říká, že u politika
zájmy státu, obce, instituce mají přednost před jeho
osobními nebo stranickými zájmy; že právo má poskytovat
ochranu slabšímu a usilovat o spravedlnost; že nemáme
činit jinému to, co nechceme, aby se dálo nám; že kultura
je úcta k hodnotovému dědictví našich předků a prapředků;
a tak podobně. Odkud se to předporozumění bere,
nemůžeme dnes řešit. Že je máme, je zkušenostní poznatek,
stejně jako že je nemáme ve věcech velkého třesku
a polypropylenglykolů.
Když jsem teď svůj patent na rozum proti odborníkům
snad úspěšně obhájil, mohu zopakovat svůj úsudek, že
odposlechy (a všelijaké čmuchání vůbec) jsou zpolitizované,
nemravné, nekulturní a právně pochybné, a odborníky
požádat, aby to tak nechali, ano nechali, protože to,
co má být a to, co je, stejně nikdy nedají dohromady. Politici
se jinak zcela jistě budou domáhat zákazu jakéhokoliv
čmuchání okolo politiků, zato však plošného nařízení
odposlechů u registrovaných i neregistrovaných homo-
i heterosexuálních partnerů a partnerek, manželek,
milenek, stážistek a sboristek, novinářů, soudců, rozhodčích
a poradců, včetně advokátů, u těch ovšem pouze po
dodatečném oznámení ČAK. Morální teologové prohlásí
odposlechy za těžký hřích a Ambrozka, Kalouska a Cyrila
Svobodu nepustí ke sv. přijímání. Fachmani od kultury
budou spát na matracích okolo policejního ředitelství,
skládat protestsongy a některý tam možná složí i operu
na zapomenutý text známého fízla a libretisty Karla Sabiny.
Nejvíce se však jako vždy vyznamenají právníci.
O nasazení Brettschneidera do hospody U kalicha bude
třeba rozhodnout veřejně vyhlášeným rozsudkem s poučením
o opravných prostředcích. Rozsudek bude doručen
Palivcovi, který se po četných odvoláních, dovoláních, kasačních
a zmatečních stížnostech podle speciálního Soudního
řádu odposlechového dočká po dvanácti letech slavného
vítězství. Nejvyšší soudní dvůr ve Vídni totiž rozhodne,
že kálení much na císaře pána nenaplňuje materiální
znaky nutné pro povolení odposlechu a navíc ještě k protižalobě
vedlejšího účastníka Josefa Švejka určovacím výrokem
prohlásí Českou republiku za policejní stát a svěří
ji pod ochranný dohled České advokátní komory.
Tak vidíte, co se všechno může stát, když politiku, právo,
morálku a kulturu necháme na pospas odborníkům.
Velký plesk, pardon, třesk. Polypropylenglykol.
Ještě štěstí, že až tohle budete číst, tak po odposleších
už neštěkne ani pes, a vy se budete divit, o čem to vlastně
a proč autor tak zeširoka plácá.
Říjen 2006
✤ KAREL ČERMÁK