Rocenka 2009 - Jizersko-ještědský horský spolek

ozšířená několikametrová prohlubeň, kterou jsem původně zařadil do podkapitolkyo puklinových jeskyních. Do této lokality situovali spolupracovníci na geologii a nerostnésuroviny také jednu ze živcových jam. Na mapě je skutečně jen kousek na západ od skalumístěna značka jeskyně s názvem Jama. Pátral jsem po té jámě několik hodin, prolezlkdejaký kout, ale bezvýsledně. Přitom jsem ale narazil na několik dokonale rozlomenýchbloků, pozůstatek práce někdejších žulařů. Stál jsem jen kousek od nich snad desetkrát,a nebýt hledání té jámy, asi bych si jich dodnes nevšiml, protože bych je v těchto místechprostě nečekal. Nakonec se ukázalo, že ona „jáma“ je vlastně již zmíněná puklinovájeskyně, kterou dávní těžaři jen prohloubili. Kdyby mi došlo hned, že ani další živcováCzerwona Jama není kolmou dírou do země jako např. v Oldřichově v Hájích, ale takévodorovná dutina ve skále, vlastně umělá jeskyně, možná bych stopy po práci dávnýchkameníků nikdy neobjevil.Žulaři tedy pracovali i na polské straně Jizerek. Skoro bych se vsadil, že pozůstatky pojejich činnosti existují také v sousedních Krkonoších.Práce na kapitole o zpracování povrchové žuly mi otevřela oči a nyní se dívám na Jizerkyuž jiným, mnohem vědoucnějším pohledem. Například fotografie kamene nad Harcovemznámého pod jménem Kamenný či Napoleonův stůl ve mně vzbuzuje podez ření, jestlii on nebyl do tak pravidelného pravoúhlého tvaru osekán starými kameníky. To ale zjistím,až sejde sníh.Stejným způsobem se mi rozšířil obzor i v dalších oborech. Kdysi v počátcích přípravjsem neuváženě prohlásil, že bych chtěl mít knihu tak podrobnou, aby už nebylo o čempsát. Během práce se brzy ukázalo, jaký to je nesmysl, protože bohatství Jizerských hor jeskutečně nevyčerpatelné.Byl bych rád, kdyby kniha Jizerské hory – o mapách, kamení a vodě pomohla obohatitpodobným způsobem také pohled čtenářů a milovníků našich hor.Blízko modře značené cesty u Jizerky lze nalézt tento blok. K čemu měl asi sloužit?105