Rocenka 2009 - Jizersko-ještědský horský spolek

Zavítáme-li na stránky České společnosti ornitologické (www.birdlife.cz), můžeme siz publikovaných pozorování udělat alespoň přibližnou představu o časovém průběhua početnosti brkoslavů během zimy 2008–2009. První záznam o tahu v České republice jeze střední Moravy (Tovačov, 9. 10. 2008). Koncem listopadu byla již na severní Moravězaznamenána hejna o 100 a více jedincích (Frýdek-Místek – 250 jedinců), v prosinci se„zahušťují“ záznamy z kraje Královéhradeckého (400–600 ptáků). Lednové hlášeníz Pardubického kraje, kdy bylo pozorováno přes 1 000 jedinců v hejnu (Vysoké Chvojno,19. 1. 2009), je sezónním rekordem. Celkem je zde uvedeno 21 pozorování hejn o 300 a vícejedincích.Četnost hlášení a množství ptáků v průběhu celé zimy nezaznamenaly přílišné výkyvy.Lze se domnívat, že právě předloňská bohatá úroda jablek zdržela část brkoslavů z „listopadové“vlny v české kotlině a nenutila je pokračovat v dalším putování na jih (vlastní lednovápozorování z Frýdlantska a Českolipska). Vyhodnocovat z hlášení početnost ptákůpodle lokalit výskytu nelze. Záznamy spíše odrážejí rozdílnou aktivitu pozorovatelů v jednotlivýchkrajích.V našem regionu jsou nejčastěji uvedenými místy výskytu Velké Hamry, Jablonec,Liberec, Kozákov, Valdštejn u Turnova, Semily, Frýdlant, Sedmihorky, Dolní Oldříš, Přepeřeči Horská Kamenice. Hejnka nad 100 kusů ptáků byla na těchto lokalitách zastižena celkemosmkrát. Rekordem je 366 ptáků, pozorovaných 14. prosince v Přepeřích u Turnova. V souhrnuse evidentně jedná o nižší polohy s bohatou úrodou jablek, ve městech se odrážíi nabídka plodů keřů.Letošní zimu (2009–2010) jsme zatím k pozorování brkoslavů neměli příliš příležitostí.Z blízkého okolí Jizerských hor jsou zaznamenána pouhá dvě hlášení. Nejprve 22 brko -slavů na počátku listopadu 2009 v Zásadě u Jablonce n. N. a 30 ptáků z centra Libercev první polovině ledna 2010.Pěnkava jikavec (Fringilla montifringilla)Jikavec hnízdí v širokém pásu mezi 55. a 70. rovnoběžkou, táhnoucím se od Norska ažk Beringově úžině, jižněji pouze vzácně a nepravidelně. Osidluje většinu typů tajgy,přednost však dává smíšeným porostům se zastoupením břízy. Jikavec směrem k severunahrazuje příbuznou pěnkavu obecnou (Fringilla coelebs). Zatímco na jihu Finska při -padá na jednoho jikavce asi sto pěnkav, o osm set kilometrů severněji je tento poměr zcelaobrácený.Svým zjevem jikavec nezapře příbuznost s naší domácí pěnkavou, jen je výrazněpestřejší. Samec ve svatebním šatě má šedou až stříbročernou hlavu, oranžovou hruď a bílýkostřec. Samička má hlavu s oranžovým nádechem a černým skvrněním. Díky oranžovébarvě jikavce vždy bezpečně rozeznáme od pěnkavy obecné.V Jizerských horách jde o poměrně běžný zimní druh, ale současná zima (2009–2010)byla, co se početnosti těchto severských pěnkav týče, mimořádně štědrá. Klíčovým bylpatrně loňský semenný rok buku. Bukvice jikavec opravdu miluje. Již počátkem října 2009jsme mohli ve společnosti pěnkav obecných zastihnout v bohatě plodících bučináchprvní hejnka. Jejich počty se postupně zvyšovaly. V sousedních Krkonoších bylo dokonce118