Rocenka 2009 - Jizersko-ještědský horský spolek

Unikátní fotografie Erharda Schütze z průkazu Německého Alpenvereinu nalezenápo šedesáti letech italským horolezcem. Jde o jediné známé foto.V létě roku 2009 jsem neočekávaně obdržel elektronickou poštou psaní od paní HanneloreLangrové, rodačky z Nového Města pod Smrkem, teď ale již řadu let žijící v Karlových Varech.V dopise se zmiňovala o neobyčejném příběhu novoměstského horolezce Erharda Schütze,který se před dlouhým časem – v roce 1932 – ztratil kdesi v Alpách. Na závěr podotkla:„Domnívám se, že další generace by měla vědět o průkopnících alpinismu z mého rodnéhokraje,“ a navrhla příběh zveřejnit v ročence Jizersko-ještědského hor ského spolku.Při čtení dopisu jsem si vzpomněl, že jsem před pár lety o zmíněné příhodě četl ve 47. ro -čence Jeschken-Iser-Jahrbuch 2003, vydané krajanským nakladatelstvím HelmutaPreußlera v Norimberku. Tenkrát jsem si říkal, že by bylo jistě zajímavé tuto historkupřiblížit i českým čtenářům, jenže přání a plánů bývá víc než možností… Proto jseminiciativu paní Langrové velice přivítal.Ale ještě dříve, než se začteme do jejího zajímavého vyprávění, předeslal bych rád, že jižv polovině osmdesátých let minulého století jsem si dopisoval s novoměstským horolezcema badatelem Emilem Novákem. Tehdy jsem na něm vyzvídal informace, které bych mohljednou využít pro zpracování historie horolezectví v Jizerských horách.V jednom z dopisů se Emil zmiňoval o předválečných novoměstských horolezcích,přičemž čerpal zejména ze staré vrcholové knížky z Věže grálu. Psal mi napříklado bratrech Erichu a Rudolfu Pietschovi, Maxu Volkeltovi a také o Erhardu Schützovi. Novákpsal své dopisy vždycky německy, a proto uvádím krátkou zmínku o Schützovi v překladu:„Novoměstský Erhard Schütz, tehdy asi dvacetiletý mladík, si své cíle vytyčil přespřílišbrzo a příliš vysoko. Osudem se mu staly Západní Alpy. V ledovcové trhlině skončilživot horolezce-samotáře.“28