Rocenka 2009 - Jizersko-ještědský horský spolek

je neobyčejně zajímavá, avšak je těžké podat po hodinové prohlídce důkladný popiskomplikovaného výrobního procesu, při kterém se ze dvou druhů rudy dobývanév Miedzance 13 , místu vzdáleném několik mil od fabriky, vyrábí zelený, modrý a bílývitriol, olej vitriolu, okr, kterému my obvykle říkáme španělská hněď a oni tadyanglická červeň, a také síra. Abychom důkladně poznali procesy, které probíhají vevelké továrně, bylo by potřeba spojit informace z knih s prohlídkou továrny; proto seomezím pouze na vysvětlení, že pomocí ohně se z rudy získává síra; zbude jakýsi druhhlíny, ze které se po dodání odpovídajícího množství vody destiluje siřičitanový louh;po dalším působení ohně a následném vychlazení se louh přemění na zelenou nebomodrou substanci podobnou kamenci nebo bílou jak homole cukru, a to je vitriol.Hlína, která zbude po destilaci, je anglická červeň. Třetí vystavení louhu působeníohně dává siřičitanový olej (koncentrovanou kyselinu sírovou). Pan Preller, jenž řídítovárnu s velkou dovedností a kompetencí, dokáže využívat všech kladů, kteréposkytuje poloha továrny; založil dílnu na keramiku, aby se v ní zhotovovaly nádobypotřebné k výrobě vitriolu, jakož i ke skladování produktů. Vitriol se používá jakopřísada do barev na látky a také k výrobě inkoustu. Každý ví, k jakým účelům je vy -užívána síra 14 . Budovy stojí na obou březích potoka zvaného Szklarka, který se vlévádo Bobru; taková poloha je odůvodněná, jelikož umožňuje dodávky ohromnéhomnožství palivového dříví z okolních lesů, které fabrika spotřebovává. Dřevo se ručnětěží a řeže přímo v lese, blízko pramene, a za zvýšeného stavu vody se splavuje a do -dává se až před dveře p. Prellera. Protože je teď hladina vody nízká, je koryto řekyzavalené kousky rozštípaného dříví.“ 15V polovině srpna roku 1800 navštívil vitriolovu huť nad Kamiennou pruský královskýpár Friedrich Wilhelm III. s královnou Luisou. Jak je zapsáno, hrála mu během návštěvykapela složená ze zaměstnanců podniku 16 .Rakouský lékař Dr. J. K. E. Hoser navštívil Krkonoše a zveřejnil následující popisSklářské Poreby v knize Das Riesengebirge in einer statistisch-topographischen undpittoresken Uebersicht… 17 , která vyšla ve Vídni v roce 1805:„Sklářská Poreba: ta vesnice je počtem domů největší, jakož i nejdelší ve slezskýchKrkonoších. Patří k ní, kromě hlavní části, distrikty nacházející se jak na vyvýšeninách,tak i v údolích zdejších hor krkonošských a jizerských. (…) Nazývají se, kroměStřední Vsi: Białka, Orle, Marysin, Hutstadt 18 , Czarna Góra, Huta, Siedem Domów,Szklarka, Zackenhäuser (?), Jakuszyce, Steinerhäuser 19 , Wysoki Kamień, KobylaŁąka. Nejodlehlejší částí vesnice je sklářská huť v Údolí Naděje 20 , která se nacházídobré čtyři hodiny cesty od kostela a velkého hostince ve Sklářské Porebě 21 .Nejdůležitějším zaměstnáním obyvatel je vedle chovu dobytka sklářské hutnictvía práce v lese; mezi zdejšími dřevaři je též určitý počet výrobců hudebních nástrojů13 zdejší ložiska byla vyčerpána – pozn. P. W.14 výroba střelného prachu – pozn. P. W.15 Adams, str. 44.16 Rohkam, str. 51.17 Krkonoše ve statisticko-topografickém a malebném přehledu…18 okolí ul. Armii Krajowej.19 pravděpodobně Mýtiny, od roku 1958 část Harrachova.20 dnes blízko Kořenova.21 Dolní – dnes zavřená restaurace Jelonek – pozn. P. W.36