12.07.2015 Views

Rocenka 2009 - Jizersko-ještědský horský spolek

Rocenka 2009 - Jizersko-ještědský horský spolek

Rocenka 2009 - Jizersko-ještědský horský spolek

SHOW MORE
SHOW LESS
  • No tags were found...

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

Třeba říci, že oběma chatám toto převzetí jedině prospělo, po opravě je otevřel 8. dubna1898 nový hostinský Julius Schade-Wilhelmi. Chata tehdy získala i dlouho postrádanýzdroj vlastní vody: na severovýchodním úbočí Hvozdu byl na české straně hranice podchycenJánský pramen (Johannisquelle), který byl důvtipně sveden na stranu saskou a zde bylzaústěn do Jánské studně (Johannisbrunnen). Poněkud omšelá studně se dochovalav houští dodnes, leží jen pár metrů vpravo od červeně značené cesty odpojující se při stoupáníasi po sto metrech od trasy státní hranice a vedoucí níže pod hřebenem. Cesta jev dnešních mapách většinou označována jako Hochwaldweg (Cesta na Hvozd), ale řídce seobjevuje i její pozapomenuté pojmenování Johannisbrunnenweg (Cesta k Jánské studni),spojující boudu na jižním vrcholu Hvozdu právě s pramenem v mohutné vyzděné studnici.Počátek 20. století přinesl do hor velkou novinku – zálibu v zimních sportech. Boudytehdy měly sice otevřeno pouze v bezsněžném období roku a na zimu se uzavíraly, ale početmilovníků zimních radovánek i přesto postupně stoupal. V roce 1908 byla na severnímsvahu Hvozdu zřízena téměř dvoukilometrová sáňkařská dráha, která vedla až dolů doOybina. Popularita sáňkařského sportu zaznamenala v Lužických horách doslova explozi,v Oybině a Žitavě byly založeny sáňkařské spolky. Na dráze na Hvozdu byla celkem tři -krát – v letech 1924, 1929 a 1937 – pořádána mistrovství Německa v tomto sportu. Dnesjsou zbytky původní dráhy, na níž sáňkařské umění vyzkoušeli i sami následníci saskéhokrále, v lesích pořád nalezitelné. Dráha začínala na severním svahu a řadou zatáček seklikatila směrem k domům Hainu, kde byla jedna z cílových stanic. Bylo ale možno pokračovatještě dále po dodnes dochovaném úseku (dokonce stále nazývaném Rodelbahn – sáňkařskádráha). Ten nejprve překonal hlavní silnici a strmě klesal dolů do Oybina, kamdráha sjížděla ulicí s názvem Bergweg (Horská cesta). A protože počátek století byl doboumilovníků sportu a dobrého jídla a pití zároveň, bylo na konci dráhy – prakticky již naHochwaldbaude v původní celodřevěné podobě měla v prkenné verandě výčep piva80

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!