Rocenka 2009 - Jizersko-ještědský horský spolek

V úterý 1. září 2009 jsem byl s kamarádem na procházce na Smrku a hle – vedle rozhlednyobří hlava 2 . Ihned jsem vyjmul z tlumoku knížku od Marka Řeháčka Frýdlantsko,kde jsem zjistil, že je to Muhu! Jeho darebnost se ukázala po chvíli.Nad Hubertkou na asfaltce cedule zvoucí na občerstvení, leč zde, kde mělo být P. T.turistům podáváno v přístavku – neprodyšně zavřeno. I tedy vzhůru (tedy spíše dolů) naBártlovku. Leč – v pondělí a úterý – zavřeno. Rovněž i Poledník uzavřen.K tomuto pak dodávám: v poslední době se všichni zamýšlejí nad slabým turistickýmruchem; „znalci“ pak praví: „Jó, za Němců, to tady byl ruch!“ K tomu nutno dodat, žeopravdu zdatných a výkonných turistů bylo v každém městě tehdy pět a půl. Průvody výletníkůsměřovaly pouze tam, kde bylo něco pod zub a dobře vyleželé pivo, eventuelně tanec.Vyjmenovávat zde hostince, které byly, a již nejsou, by byl slušný výčet. Byť v poslednídobě vzniklo hostinců dosti, tak zase tolik jich ku potřebě není, vyjma snad zámečku naNové Louce.Nedávno jsem na České chalupě vedl rozumnou řeč s kamarádem o Krakonošovi. Ptal semě, proč se Krakonošovi říká Řepočet. I řekl jsem: „Krakonoš kdysi unesl do svého podzemníhokrálovství krásnou dívku Elu, ta však hořce plakala a skuhrala, že by chtěla zřítisvoji matičku. Krakonoš jí donesl nůši řepy a dal jí hůlku, kterou když se řepy dotkla, objevilse ten, koho si přála. Při té návštěvě však řepa usychala, až pozvaná bytost zmizela.Krakonoš pak zbylé řepy stále počítal.“Ovšem jedna stará Němka z Harcova tvrdila, že tak to nebylo. Pan učitel je ve škole učil,že když šel Krakonoš domů ze svých cest, šel vždy kolem lánu řepy a počítal její řádkya podle jejich počtu věděl, jak daleko to ještě má do cíle.Skromně řečeno: pravdu jsem měl zřejmě já. Neboť ve Šrajbrhau 3 prodávají vyřezávanéKrakonoše nesoucí nůše řepy dodnes…Starší zobrazení Krakonoše mívalo hodně daleko do představy zažitéz Krkonošských pohádek... Pohlednice podle výtvarníka Adolfa Schnabela.2 Socha ducha Muhu na vrcholu Smrku byla ze starého dubu vyřezaná Milošem Šimkem z Raspenavy.3 Šrajbrhau (někdy také Šrajbrhava) je fonetický přepis starého německého názvu Sklářské Poreby –Schreiberhau.214