Rocenka 2009 - Jizersko-ještědský horský spolek

Kohoutci tetřívka občas usedajína vrcholky smrkůTetřívek obecný (Tetrao tetrix) patří mezidobře známé ptáky našich hor. Je tomu taki přesto, že si ho asi moc lidí nemělo možnostv přírodě pořádně prohlédnout, neboť je plachýa dovede být velmi nenápadný. To platísnad jen s výjimkou období toku. Dobře známýje spíše z fotografií.Především samci na tokaništích jsou oblíbenýmobjektem mnoha fotografů. Jsou celíčerní s kovovým leskem a nad očima mají červenépoušky. Charakteristická jsou lyrovitězahnutá krajní ocasní pera, nápadný je takébílý pás v křídle a také spodní krovky ocasní,které samci ukazují při toku. Samice je celkověhnědavá, skvrnitá a velmi nenápadná.Tetřívek obecný obývá kontinentálníEvropu a severní Sibiř, jeho areál rozšíření sezhruba kryje s pásmem palearktických lesů.Při jižní a západní hranici areálu nabývá v současnostijeho výskyt ostrůvkovitého charakteru. Jeho početnost dosahuje v Evropě asi2,5 milionu hnízdících párů, od sedmdesátých do devadesátých let 20. století se vý znamněsnížila. V celé Evropě s výjimkou Švédska a pravděpodobně také Ruska jeho početnoststále klesá. Tento trend se zrychlil od sedmdesátých let 20. století. Životním prostředímtetřívka jsou především smíšené nebo jehličnaté lesy s dostatkem otevřených ploch, jakojsou paseky, rašeliniště, louky nebo pastviny. Důležitým faktorem je také bohatý podrost.V České republice se tetřívek obecný v současnosti vyskytuje převážně v pohraničníchhorách a jeho počet celkově ubývá: početnost populace v ČR se odhaduje na 800–1 000kohoutků. Početnost se udává počtem kohoutků proto, že spočítat samice je praktickynemožné. V Jizerských horách se počet tetřívků v současnosti odhaduje kolem 100 ko -houtků, tvoří tedy asi 10 % naší populace.V Jizerských horách tetřívek v minulosti osidloval otevřené biotopy v podhůří a pravidelněse vyskytoval na rašeliništích náhorní plošiny a v jejich okolí, protože tato místabyla zcela nebo zčásti bez lesního porostu. Později, se změnou hospodaření v lesích a předevšímv souvislosti s výsadbou smrkových monokultur, se rozšíření tetřívka změnilo. Jižna konci 17. století byl zaznamenán jeho výskyt na pasekách a holinách také mimo rašeliniště.Pravidelně však byl zjišťován i nadále pouze na rašeliništích. Neexistují však žádnéodhady jeho početnosti. Početnost a případný populační trend lze odhadovat pouzez počtu úlovků v některých letech. Ty se ve druhé polovině 19. století pohybovaly v desítkáchkusů ročně. Na počátku 20. století to bylo již jen kolem devíti kusů a ve druhé polovině20. století v průměru již jen jeden kus ročně. Zcela jistě to nebylo způsobeno horšíúspěšností lovců, ale úbytkem početnosti tetřívka.Do počátku 70. let 20. století jsou datována poslední pozorování a zástřely tetřívkůz podhůří. V rámci zjišťování početnosti tetřívka v Československu v letech 1970–1978bylo v okresech Jablonec nad Nisou a Liberec, ve kterých se v této době bezesporu128