12.07.2015 Views

Rocenka 2009 - Jizersko-ještědský horský spolek

Rocenka 2009 - Jizersko-ještědský horský spolek

Rocenka 2009 - Jizersko-ještědský horský spolek

SHOW MORE
SHOW LESS
  • No tags were found...

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

„Nedaleko Nového Městečka (oficiální název do roku 1901) jižním směrem, uprostředlesa, leží ludvíkovská kyselka (kyselka je na katastru Ludvíkova pod Smrkem). Jejímána do dřevěné kádě, má příjemnou dráždivou chuť a i když není vydatnější,tak obsahuje dozajista více železa a kysličníku uhličitého než ta z Libverdy.Novoměstský zalesňovací a okrašlovací <strong>spolek</strong> vyznačil sem směřující odbočku, takženelze zabloudit. Zdá se, že minerální voda je místními domorodci hojně využívána,neboť káď byla během odpoledne, když jsme tam přišli, obstoupena mnohými lidmi,kteří si k odnášení vody posloužili mnohdy skutečně velkými nádobami. Také myjsme znamenitou kyselku ve značném množství ochutnali a naplnili si polní lahvena další cestu.“Z Matouschkova líčení lze usoudit, že do přelomu 19. a 20. století neměli lidé s na bíráníma odnášením chutného bezplatného nápoje žádné problémy. Naopak toho hojně využívali.Začátkem nového století se však poměry změnily. Podrobně nás s tím seznamujebývalý novoměstský kronikář Franz Heintschel. Na podzim roku 1902 nabývá dění kolempramene kyselky bouřlivý charakter. Frýdlantská vrchnost, které patřily lesy, se snaddomnívala, že značná frekvence návštěv pramene ohrožuje lesní zvěř. Tomu se mělo za -bránit a od té doby se traduje tzv. „spor o kyselku“.Z Heintschelovy kroniky11. 10. 1902 Panská lesní správa nechala zasypat prameny kyselky.29. 10. 1902 Kvůli kyselce se koná v sokolovně veřejná schůze.25. 1. 1903 Kvůli kyselce dochází k rozepři. K jejímu prameni přichází mnoho obyvatelNového Města a Ludvíkova, aby protestovali proti jeho zasypání.1. 2. 1903 Opětovně dochází ke sporu a protestu.8. 2. 1903 Za teplého počasí přichází k II. prameni kyselky na 600 lidí, aby tak znovuprotestovali proti jeho zasypání. K této události vyslalo velitelství četníků osmsvých příslušníků. Účastníci protestu se nakonec vrátili do Nového Městak domu starosty Adolfa Glöcknera.9. 2. 1903 Následující den se koná kvůli kyselce veřejné shromáždění v hostinci U Prus -kého krále (dnes restaurace Na Náměstí). Tam řečnil sociální demokratAntonín Seifert, Schwertner, Pietsch a další.17. 3. 1903 Na schůzi místního zastupitelstva bylo rozhodnuto vyvolat ohledně využí -vání kyselky soudní jednání.4. 5. 1903 Lesní personál učinil pramen kyselky nepoživatelným, a to tím, že do něj na -lil karbol. (Nelze si odpustit poznámku, že to byl neskutečný barbarský čin!)20. 6. 1903 V sokolovně se opět koná protestní schůze.24. 6. 1903 Vlivný starosta města Adolf Glöckner je zvolen do delegace, která inter -venovala ve věci pramene kyselky.1. 10. 1903 Lesní správa stupňuje nátlak. Nechala uzavřít vstup na rozhlednu na Smrkua zakázala používat lesní cestu na vrchol hory.5. 10. 1903 Znovu se koná v hostinci U Pruského krále veřejná schůze ohledně vy užívánípramene kyselky.179

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!