Rocenka 2009 - Jizersko-ještědský horský spolek

léčivé byliny, jež mu zajistí dlouhý život. Pověst o zázračném doktorovi a květině z Hvozdubyla dokonce na přelomu 19. a 20. století zveršována jistým Eduardem Dietrichema vydána na pohlednicích i s obrázkem malého trpaslíka, který si sedí na kameni neda -leko Hochwaldbaude.Více jak zázračné byliny a tajemné kameny lákal však lidi na Hvozd krásnývýhled. Z jižního vrcholu je možné přehlednout celé severní Čechy, severní vrchol nabízídokonalý pohled na velkou část Horní Lužice. Na jižní vrchol Hvozdu, označovaný tehdyjako Kreuzberg, proto již v roce 1787 ulehčili Žitavští přístup položením schodištěs 84 stupy. Právě tato část kopce byla ale – traduje se, že na základě šetření česko-saskékomise dne 2. srpna 1604 – rozdělena mezi české a saské království, což do budoucnazajišťovalo nejen jistou kurióznost tohoto místa pro výletníky, ale přinášelo i některébudoucí komplikace.Turistická sláva Hvozdu ovšem teprve měla přijít. Až v roce 1852 obdržel pan JohannGotthelf Marx z Hainu od c. a k. okresního hejtmanství v Jablonném povolení postavit nanejjižnějším místě vrcholu první horskou boudu. Zvláštní je, že to bylo na české straněhranice. Jako by město Žitava coby vlastník hory či saské úřady chatě na kopci nepřály.Dva roky trvala stavba dřevěné budovy a roku 1854 konečně byla první turistická chatana Hvozdu slavnostně otevřena. Marx si požádal roku 1858 i o povolení postavit vedlechaty na saské straně vyhlídkovou věž, ale to bylo v Žitavě také, bůhví proč, zamítnuto.Stará chata sloužila nadšeným výletníkům až do 1. srpna 1877, kdy, stejně jako mnohojiných horských bud, podlehla plamenům. Podnikavý pan Marx ji však v tehdy modernímromantickém hrázděném stylu obnovil a v létě roku 1878 opět otevřel.Mohutný vrcholový kříž opět zdobí vyhlídkovou plošinu vedle Hochwaldbaude74