Spolková zpravodajská služba a pražské jaro 1968

70
Dokumente des Bundesnachrichtendienstes zum Prager Frühling 1968
Zároveň byla stanovena společná opatření,
jejichž smyslem bylo otřást důvěrou lidu ve
stávající režim, k jeho vnitřní a zahraniční
politice, zdiskreditovat ministerstvo vnitra
a jeho vedení, zdiskreditovat KSČ a jeho
vedení, rozložit stranický aparát, přiostřit
a využít národnostního cítění obyvatelstva
v zemi, napomáhat slovenského separatismu,
podporovat opozici studentů
a intelektuálů, otřást a narušovat důvěru
k Sovětskému svazu a jeho politice vůči
ČSSR, aktivizovat čs. uprchlíky na Západě
a využít je při jejich záměrech.
USA rozvědka chtěla řešit tyto úkoly
jak zpravodajskými metodami, tak i za
spolupůsobnosti jiných příslušných institucí,
jako rozhlasu, tisku apod.“ 248
Také na základě tohoto dokumentu je
pak vyvozován podíl zahraničních
zpravodajských služeb nejen na propojení
s domácí opozicí, od bývalých funkcionářů
národních socialistů, pravicových sociálních
demokratů, církevní reakce, funkcionářů
KAN a K-231 až po slovenské separatisty,
ale i na přípravě ozbrojeného povstání. 249
Ve svazcích zachycujících spolupráci zpravodajských
služeb socialistických států,
týkající se BND, se žádný takový dokument
nevyskytuje. 250 Jeho absence v materiálech
československé StB i drobné
rozdíly v popisu autorství dokumentu navozují
dojem, že některá ze socialistických
zpravodajských služeb ukázala tento dokument
na počátku roku 1968 určitým
vlivným osobám v StB nebo na minister-
248 Tamtéž, i. j. 2299, dokument „Rozbor úrovně
a výslednosti práce v boji proti americké rozvědce
a návrhy na další činnost čs. kontrarozvědky“
ze 14. 11. 1970, str. 22-23.
249 Tamtéž, i. j. 2082, materiál „Podklady pro vedení
MV - Nepřátelská činnost zahraničních
rozvědek 1969“ z dubna 1969.
250 Tamtéž, fond H, sign. H-735, podsvazky č. 135
až 141.
MFGBND 9/2016
stvu vnitra, doufajíc, že se tak podaří ovlivnit
dění v československé společnosti. To, že
nebyl předán odborníkům specializujícím
se na činnost BND, však mohlo mít také
jiný důvod, neboť ti by patrně velmi snadno
rozpoznali, že se velmi pravděpodobně
jedná o falzum.
Samotný záměr zamýšlených vlivových
opatření sice ideologicky souzní s rolí propagandy
v konzervativním komunistickém
myšlení, rozsah těchto opatření však nebyl
schopen reálně uskutečnit v 60. letech
ani samotný československý komunistický
režim. O to více přesahují tyto záměry
možnosti jakékoliv zpravodajské služby.
Zmiňovaný materiál je také v zásadním
rozporu s poznatky získanými o aktivitách
BND od roku 1966 nejen v ČSSR, ale i v
dalších socialistických státech, které svědčí
spíše o útlumu zpravodajské činnosti BND
či menší intenzivnosti a viditelnosti této
práce. 251 Dokument také velmi plasticky líčí
„budoucí“ dění v průběhu československé
demokratizace, což klade velmi významný
otazník nejen nad údajné datum jeho vzniku,
ale i nad udávané datum předání Státní
bezpečnosti.
Podobný charakter má i dokument,
který StB obdržela v říjnu 1968 od KGB.
Zpráva informuje o využití uprchlíků
z Československa pro záměry cizích zpravodajských
služeb, a to formou získání
informací o situaci v ČSSR v uprchlických
táborech na území SRN a Rakouska. Tato
část informace byla bezpochyby založena
na správných poznatcích. Další pasáže dokumentu
už jsou evidentním podvrhem:
„svou práci s občany ČSSR v zahraničí
připravují cizí rozvědky v těchto směrech:
(…) získávání našich občanů k emigraci za
účelem vytvoření emigrantské organizace
251 Tamtéž.