Spolková zpravodajská služba a pražské jaro 1968
http://www.uzsi.cz
http://www.uzsi.cz
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
82<br />
Dokumente des Bundesnachrichtendienstes zum Prager Frühling <strong>1968</strong><br />
ze soboty 27. července. Jsou příkladnou<br />
ukázkou vývoje situace v průběhu jednoho<br />
dne. Byla zde shromážděna hlášení<br />
z různých zemí východního bloku:<br />
V NDR sovětští úředníci vyjádřili obavy<br />
ohledně dlouhodobého vývoje komunistického<br />
bloku po možné vojenské intervenci<br />
do Československa.<br />
Z Maďarska bylo hlášeno, že zdejší komunistický<br />
předák János Kádár nesouhlasil<br />
se sovětskými požadavky: „zastrašování<br />
a vměšování neslouží společné věci“. Sám<br />
se pokoušel prostředkovat jednání mezi<br />
KSČ a dalšími komunistickými stranami.<br />
Z Varšavy bylo ohlášeno, že existují okruhy<br />
osob (včetně komunistů), které s vývojem<br />
v Praze sympatizují a které doufají, že „polský<br />
národ bude mít právo na vlastní cestu k socialismu“.<br />
V Praze se vedení KSČ připravovalo na další<br />
kolo vyjednávání s moskevskými soudruhy<br />
a obtížně se přitom vyrovnávalo s jejich<br />
požadavky. Dubček přitom zápasil o složení<br />
vlastní delegace.<br />
Jugoslávská vláda se naproti tomu<br />
pokoušela konflikt internacionalizovat<br />
a přesunout jej z prostředí socialistických<br />
států na evropskou úroveň a do OSN.<br />
Zvláštní zpráva č. 271709 naznačuje, že<br />
socialistické státy nedržely pohromadě<br />
jako pevný blok proti odpadlíkům. Pouze<br />
východoněmecká SED se zasazovala za vojenské<br />
řešení situace.<br />
Další hlášení z Varšavy ukázalo, jak se<br />
pokoušel taktizovat předák polské komunistické<br />
strany Władysław Gomulka. Podle<br />
něj se Praha příliš obracela k SRN, čímž by<br />
zničila jednotu východního bloku.<br />
Z Prahy bylo oznámeno odvolání generála<br />
Václava Prchlíka, který platil za podporovatele<br />
reformního kurzu a varoval před<br />
nebezpečím sovětského vpádu.<br />
Sovětští diplomaté ve Vídni se rozčilovali<br />
nad vnitropolitickými opatřeními <strong>pražské</strong><br />
vlády, která stavěla Moskvu před „hotovou<br />
věc“.<br />
Z jugoslávské metropole Bělehradu dorazilo<br />
hlášení, že Josip Broz Tito na Dubčekovu<br />
žádost odřekl návštěvu Prahy. Dubček<br />
se chtěl před sovětskými vyjednavači<br />
vyhnout dojmu, že „podléhá jugoslávskému<br />
vlivu“. Na zahraničněpolitickém poli<br />
se českoslovenští diplomaté pokoušeli<br />
k činnosti sovětské armády vyjadřovat,<br />
jako by se nic nestalo.<br />
V Praze zatím rostly obavy z vojenské invaze.<br />
Českoslovenští odboráři se obávali, že<br />
ke vpádu dojde „pod jakoukoli záminkou“.<br />
Vysoce postavený polský diplomat v Itálii<br />
vysvětloval vnitropolitické problémy<br />
v ČSSR. Dubčekovo postavení nebylo dle<br />
jeho názoru jisté, protože ozbrojené síly<br />
a tajné služby nebyly v jeho podpoře jednotné.<br />
Připouštěl dokonce, že by tyto kruhy<br />
mohly způsobit Dubčekův pád.<br />
Z Vídně dorazila zpráva o ohrožení<br />
slovenských funkcionářů ve vedení KSČ.<br />
Sám Dubček projevil na jednom ze zasedání<br />
předsednictva ÚV KSČ kompromisní<br />
přístup k sovětským požadavkům.<br />
Spekulovalo se o místě a termínu dalších<br />
jednání vedení československé a sovětské<br />
komunistické strany. Možné varianty ukazují,<br />
jak byla situace celkově komplikovaná.<br />
Jednota komunistického bloku byla již delší<br />
dobu křehká, sovětští vládci se již nemohli<br />
všude volně pohybovat.<br />
V Bělehradě se obávali celosvětového poklesu<br />
důvěryhodnosti a moci KSSS, neboť<br />
zvláště západoevropské komunistické strany<br />
byly pročeskoslovensky orientovány<br />
a nejednota mezi SSSR a ČSSR mohla ohrozit<br />
sovětské vedoucí postavení.<br />
Pramen: Archiv BND, Poklady ke krizi<br />
v ČSSR <strong>1968</strong>, (37 listů).<br />
MFGBND 9/2016