Martin Franc-Stanislav Holubec (eds.): Mladí, levice a rok 1968 - SOK

Martin Franc»esk· ml·deû v öedes·t˝ch letech 20. stoletÌñ ˙vod do problematikyMůj příspěvek by měl být spíše jakýmsi uvedením celého tématu a naznačenímpodoby celé problematiky, než aby se jednalo o nějaké celistvé a uzavřenésdělení. Proč jsme vůbec do názvu našeho semináře dali dohromady tři pojmy– mládí, levice a rok 1968? Jaké mezi nimi můžeme najít souvislosti? Na západod našich hranic by se podobný název jevil jako naprosto přirozený. Rok1968 zde představoval skutečně především generační vzpouru, která navíc bylavedena často pod extrémně levicovými hesly. Nejvýznamnějšími postavamiroku 1968 byli radikální mladíci jako třeba Rudi Dutschke nebo Daniel Cohn-Bendit. Jak to však bylo v Československu šedesátých let? Mládež byla dlouhodoběpovažována za jednu z nejvýznamnějších cílových skupin stranicképolitiky. Vzhledem k zaměření práce a jejímu vymezení zde není prostork rozepisování o celém propagandistickém komplexu i o celé propracovanémytologii, v jejímž středu se skvěl Julius Fučík jako ikona ztělesňující trvalépropojení mládí a komunistické strany. 1 Nicméně mládež také představovalazávažný problém, jehož komplikovanost se naplno ukazovala již na konci padesátýchlet, kdy strana pod své přímé vedení převzala celý Československýsvaz mládeže.Na podzim roku 1965 projednávala ideologická komise Ústředního výboruKSČ rozsáhlý materiál nazvaný Problematika současné mladé generace. 2 Jednalose o jeden z podkladových materiálů k přípravě dokumentů k XIII. sjezduKSČ, který se konal v následujícím roce. Je jistě třeba se ptát, proč vlastněpodobný text vznikl. Jeho existence podle mého názoru naznačuje, že sii přinejmenším část vedení tehdejší komunistické strany uvědomovala existencijakýchsi problémů v oblasti mládeže a vztahu mládeže ke komunistické1Proslulá se stala zejména silně idealizovaná podobizna Maxe Švabinského ukazující JuliaFučíka jako krásného mladíka. V době popravy mu však bylo čtyřicet let. Pojetí Fučíkajako idolu mládí ukazuje např. budovatelský film Cesta ke štěstí (1951), kde má hlavníhrdinka, ztvárněná Jiřinou Švorcovou, nad postelí obrázek Julia Fučíka. Připomeňme taképlnění Fučíkova odznaku. Srv. také Zwicker, Stefan: „O hrdinech a hrdinství“ – koncept(komunistického) hrdiny v díle Julia Fučíka a posmrtný Fučíkův kult v Č(S)SR. In: Randák,Jan – Koura, Petr (eds.): Hrdinství a zbabělost v české politické kultuře 19. a 20. století.Výběr z příspěvků ze stejnojmenné konference, která proběhla ve dnech 25. – 27. října2006. Praha, Dokořán – FF UK 2008, s. 378–389.2Srv. Národní archiv, f. Ideologická komise ÚV KSČ, k. 6, arch. j. 23/1.11speed sbornik.p65 115.5.2010, 11:25