Martin Franc-Stanislav Holubec (eds.): Mladí, levice a rok 1968 - SOK

MladÌ, levice a rok 1968ve změnu kapitalistického světového systému, naděje, která trvá dodnes. Rok1968 je v historii moderního světového systému tím samým v ideologii, čímbyl rok 1914 v ekonomice. Jestliže od roku 1914 trvá až do dnes ekonomickákrize světového systému, od roku 1968 se k ní přidává i krize ideologická.Rok 1968 byl podle Wallersteina zároveň poslední velkou revolucí. „Podzimnárodů“ 1989 byl jen jeho pokračováním. Také rok 1989 byl rokem nespokojenostise „starou levicí“ panující dosud ve východní Evropě. 141Kritika Wallersteinova p¯ÌstupuWallersteinův přístup ovšem není bezrozporný. První námitkou je, že vesvém pojetí ideologií věnuje nedostatečnou pozornost fašizmu. V rámci ideologieradikalizmu/ socializmu také přehlíží jeho stalinskou variantu, která vykazujejisté podobnosti s nacistickou ideologií, ačkoli nesdílíme víru v nálepkutotalitarizmu, do kterého bývají tyto ideologie zařazovány. Házet do jednohopytle s nálepkou stará levice sociálně demokratické strany Západu a komunistickéstrany sovětského bloku nám nutně připadá jako přílišné zjednodušenípodobně jako v případě pojmu totalitarizmus.V tomto bodu si Wallerstein podle mého soudu poněkud protiřečí. Na jednéstraně označuje Sovětský svaz za součást kapitalistické světové ekonomiky,kterému dobře vyhovuje bipolarita studené války a nemá zájem, aby se okolnísvět vydal socialistickou cestou, na druhou stranu ale o zdejších komunistickýchstranách prohlašuje, že „z nich nikdy nezmizel antisystémový virus, kterýse v nich opakovaně (a ,horečně‘) se čas od času objevuje. Pokud se Gorbačovodvolává na ,leninizmus‘ proti ,stalinizmu‘ může být považován za jehoreprezentanta“ 142 (psáno v roce 1989 pozn. SH).Třetí námitka se týká návratu ideologií ke svým kořenům díky roku 1968,a tedy i posilování jejich konfliktu v období po roce 1968 do dneška. Empirickáfakta z hlediska společenského diskursu se s Wallersteinem v tomto neshodují:Zlatým věkem velkých konfliktů politických ideologií v západní Evropěbyla doba od nástupu industrializace a urbanizace, kdy je do moderní společnostizapojena velká část obyvatel a toto období trvá přes dosažení všeobecnéhovolebního práva až do 50. let 20. století, kdy je budován sociální stát, sociálnídemokracie ustupuje od svého programu socializmu a přijímá sociálně tržníhospodářství, konzervativci odstupují od svého programu autoritativního státua přijímají sociálně tržní hospodářství v křesťansko-demokratické podobě.141Wallerstein, Immanuel: The end of What Modernity? c. d. str. 140.142Wallerstein, Immanuel: 1968, Revolution in the World-system. c. d. str. 75.80speed sbornik.p65 805.5.2010, 11:25