Martin Franc-Stanislav Holubec (eds.): Mladí, levice a rok 1968 - SOK

SvÏtov· revoluce 1968 podle Immanuela WallersteinaV politickém životě tehdy slábnou extrémní směry. Proto bych na rozdíl odWallersteina označil za období slábnutí ideologií v Evropě dobu od 50. let20. století, jak ostatně argumentoval pro případ USA i Daniel Bell. 143 Ostatněrok 1968 bývá považován za poslední revoluční vzepětí „ideologické“ levicev Evropě.Na druhou stranu se domnívám, že je třeba velmi opatrně analyzovat situaciod 70. let. Na jedné straně pokračuje individualizace a depolitizace společnosti,politické přesvědčení hraje stále menší roli v životě člověka, účast ve volbáchklesá a sociálně demokratické strany směřují stále více ke středu. Na druhéstraně ale vznikají i ideologie nové. V 70. letech to je hnutí zelených, v 80.letech to je vzestup stran krajní pravice, v 90. letech to je vzestup neokonzervativizmua počátkem 21. století možná vzestup nové radikální levice (např.Die Linke v Německu, Socialistická strana Nizozemí). Tyto proměny naopakdávají Wallersteinovi za pravdu.Čtvrtým problémem Wallersteinova pojetí je skutečnost, že nová levice,která se zrodila z roku 1968, je z hlediska síly již jen slabým odleskem levicestaré. Navíc stará levice rok 68 přežila a 70. léta znamenají její mocenský vzestup(např. vstup sociální demokracie do vlády ve Francii a v Rakousku). Rok1968 nevedl k zásadním změnám politické krajiny v západní Evropě. Jeho jedinýmdítětem se ukázaly strany zelených, které pronikly do politiky v řaděnejvyspělejších zemí, ale získaly zde podporu maximálně okolo 10 %, zatímcosociální demokracie si i přes rok 1968 svůj vliv udržela. Teprve další desetiletíukážou, zda vznik nových stran nalevo od sociálních demokracií počátkem21. století přinese oslabení jejich postavení.Pátá námitka se týká zjednodušení role vládnoucí třídy. Podle Wallersteinabyl rok 1968 lidovou revoltou proti staré levici. Toto tvrzení není také zcelapřesné. V západní Evropě byly studentské revolty spíše zaměřené proti „establishementu“jehož součástí sice někdy byly sociální demokracie, ale převažovalyv něm konzervativní složky. Ve většině zemí západní Evropy vládly tehdykonzervativní strany a sociální demokracie se dostávaly k moci teprve ažv 70. letech. Naopak v Československu v čele pražského jara stanula také částčeskoslovenské vládnoucí třídy.Šestá výhrada se nabízí proti Wallersteinovu obrázku světa studené války,kde i přes rétoriku jsou oba dva hlavní protivníci – USA a SSSR ve skutečnostis danou situací spokojení a bojují jen naoko. Zatímco SSSR jde o národní143Bell, Daniel: The End of Ideology: On the Exhaustion of Political Ideas in the Fifties.Glencoe Free press, 1960.81speed sbornik.p65 815.5.2010, 11:25