Martin Franc-Stanislav Holubec (eds.): Mladí, levice a rok 1968 - SOK

MladÌ, levice a rok 1968Při úvahách o odporu mládeže vůči nově nastupujícím poměrům bychomvšak neměli přehlédnout ani aktivity tzv. Hnutí revoluční mládeže. 17 Právěu Hnutí revoluční mládeže můžeme pozorovat největší náznaky vzniku skutečnýchpolitických programů inspirovaných i určitým stykem s radikálním studentskýmprostředím v západní Evropě. Sami někteří bývalí aktivisté HRMdoporučovali nepřeceňovat tento prvek a upozorňovali na značnou názorovoudiferenciaci v rámci skupiny a na skutečnost, že jasně politicky vyhranění bylijen někteří jednotlivci. Jiné zmiňované projevy odporu mládeže byly motivoványpředevším vznícenou obranou vlasti proti okupantům, celkovou nechutíz postupujícího morálního úpadku a snahou ubránit některé výdobytky v oblastiobčanských práv a svobod, především svobodu slova. Nesmíme však přehlížetani jakousi odvrácenou tvář tehdejší mládeže – normalizační čistky totiž paradoxněotevřely cestu ke generační výměně a nabídly nečekané možnosti kariérníhovzestupu, kterých část mladých okamžitě využila. Tato šance se přitomtýkala i některých mladých lidí, již v roce 1968 patřili mezi příznivce reformníchsnah. Protože však nebyli na dostatečně exponovaných místech, a tímpádem se jejich podpisy nevyskytovaly na různých protestech proti okupaciapod., dostali bez větších problémů šanci. U mnohých přitom sehrála významnouroli i skutečnost, že v době srpnové okupace ještě nebyli členy KSČ. Jakopříklad nastartování kariéry tímto způsobem můžeme uvést třeba Jiřího Komendu,který v interview vydaném v rámci publikace Vítězové? Poražení? jasněpopsal situaci, jaká vznikla na jeho tehdejším pracovišti – jímž byl televiznívysílač. Normalizační čistky pro něj představovaly především výhodné řešenídlouhodobého generačního sporu, které mu umožnilo nečekaně rychlý pracovnívzestup. 18 Komenda přitom nebyl ani v nejmenším sám – podobně vypadalypříběhy stovek a možná tisíců jeho vrstevníků. Právě tato skupina pak tvořilajednu z hlavních opor normalizačního režimu. Ani to bychom neměli připosuzování vztahu mezi mládeží a rokem 1968 opomenout.V roce 1969 ještě dobíhaly i některé procesy týkající se úzce mládeže –v březnu 1969 vznikla na místě ČSM Federace dětí a mládeže jako střechováorganizace pro jednotlivé spolky a sdružení, v lednu bylo dokonce na republikovéúrovni zřízeno Ministerstvo pro mládež a tělovýchovu. Jenže všechny tytoakty měly vyměřenu jen minimální dobu života – ministerstvo bylo zrušeno již17K Hnutí revoluční mládeže srv. zejména Pažout, Jaroslav (ed.): Hnutí revoluční mládeže1968–1970. Edice dokumentů. Praha, ÚSD 2006 a týž, Mocným navzdory. Studentské hnutív šedesátých letech 20. století. Praha, Prostor 2008.18Srv. Vítězové? Poražení? Životopisná interview. II Politické elity v období tzv. normalizace.Ed. Vaněk, Miroslav a Urbášek, Pavel. Praha, Prostor 2005, s. 334–337.18speed sbornik.p65 185.5.2010, 11:25