Martin Franc-Stanislav Holubec (eds.): Mladí, levice a rok 1968 - SOK

P¯Ìlohynebo úsecích kulturní činnosti vyvolávají poměrně rychlou nepříznivou reakcimládeže, dají se mladí lidé často svést líbivými liberalistickými hesly a frázeminěkterých „hlubokomyslných teoretiků“ a „potlačovaných bojovníků za uměleckousvobodu“. Kořen tohoto nepříznivého jevu nutno hledat nejen v nízkéideové úrovni, ale především v přirozené opozičnosti mladých lidí proti oficiálnímkritériím a hodnotám. Je přirozené, že zde zejména u intelektuálněa kulturně nejvyspělejší části mládeže působí i ideová neujasněnost uměleckékritiky, která velmi málo pomáhá mladým lidem orientovat se ve skutečnýchhodnotách – ať už přicházejí ze západních nebo socialistických zemí. Lze doufat,že postupující normalizace kulturního života přispěje k tomu, aby se mladílidé lépe orientovali v názorech a hledali skutečné nefalšované hodnoty. Je totím důležitější, že nepochybně vzrostl vliv světové kultury současnosti a mezinárodníchkulturních styků na naši mládež.Z literatury hraje ve výchově mladých lidí velkou úlohu především literaturaumělecká a teprve pak literatura naučná. Mladý čtenář získává z literaturymnohem více poučení, než snad sám hledal a než očekával. Absorbuje do sebepři četbě i množství nových poznatků o životě, o cizích zemích, o minulosti,o přírodě, o technice, o psychologii lidí, o filozofických pravdách. A takovétopoznatky mají hodnotu a platnost nejen věcně poznávací, ale zapalují čtenářepro krásu a pro ušlechtilé myšlenky a jednání. U dospívající mládeže se přesouvátěžiště působení literárního díla na výchovu estetickou v širokém slovasmyslu. V žádném jiném věku člověk nečte tolik jako v druhé desítce let. Přitommezi 14. a 18. rokem se většinou rozhoduje, zda se z mladého člověkastane čtenář či nikoliv. Proto úsilí získat a upevnit čtenářský zájem jako stáloukulturní potřebu je velmi důležité, protože četba je závažnou kulturní činností,která navíc u mládeže má úlohu vývojového faktoru.Ukazuje se, že ani televize, film a rozhlas nejsou příčinou poklesu zájmuo četbu (jen přechodně), ani jej nenahrazují, ani neodstraňují, dokonce do jistémíry rozvoj četby stimulují.Je příznačné, že podle výzkumu Osvětového ústavu v Praze nejnižší ukazatelezájmu o knihu vykazují v českých zemích Severočeský a Severomoravskýkraj, kde rodiny hospodaří v průměru s mnohem vyššími položkami než jinde(Most, Ostrava). Byla zde zanedbána celospolečenská potřeba vytvořit v těchtorychle se rozvíjejících průmyslových oblastech tradiční uvědomělý vztah keknize a zvyšovat zde systematicky kulturnost vůbec. Rozbory ukázaly dále, žečtenářské zájmy jsou nejvyšší na SVVŠ 147 , kdežto na učňovských školách147Střední všeobecně vzdělávací školy – v tehdejším školském systému obdoba gymnázií.95speed sbornik.p65 955.5.2010, 11:25