Martin Franc-Stanislav Holubec (eds.): Mladí, levice a rok 1968 - SOK

MladÌ, levice a rok 1968že tyto organizace nominovaly své vlastní funkcionáře. Mnoho z nich hledalov zahraniční činnosti únik z manuální práce na letních socialistických brigádách.V první polovině šedesátých let se také zvyšoval počet společenskýchorganizací z lokálního prostoru, které navazovaly příhraniční kontakty a realizovalyreciproční výměny s partnery ze sousedních zemí. Spřátelené skupinymládeže v Sasku, polském Slezsku, severním Maďarsku a Horních Rakousechusilovaly nezávisle na sobě o prohloubení regionální spolupráce. Pracovnícimezinárodního oddělení, kteří si nárokovali formální schválení každé zahraničnícesty, sledovali s velkou nelibostí, jak krajské a okresní výbory ČSM,často s odvoláním na podporu KSČ, obcházejí jejich nařízení. 96Příprava zahraničních cest spadala do pravomoci několika centrálních institucí.97 Mladí lidé, kteří se snažili vycestovat do zahraničí, využívali pro dosaženísvého cíle nejasně definované pole působnosti mezi jednotlivými oddělenímiÚV KSČ, ÚV ČSM a jednotlivými ministerstvy. V průběhu šedesátýchlet se mnoho místních výborů ČSM stalo základnou aktivizujícího se „cestovatelskéhohnutí“. Mnoho zahraničích cest, především do „spřátelených“ socialistickýchspolečností, bylo uskutečněno prostřednictvím spřízněných úředníkůna ministerstvu školství a ministerstvu kultury bez souhlasu nebo zaformálního schválení pracovníků mezinárodního oddělení resp. cestovního odboruv sekretariátu ÚV ČSM. Tyto cesty byly vedeny např. jako poznávacízájezdy, i když se často jednalo o rekreační pobyty. Centrální úřady nedokázalyschvalování cest do zahraničí mezi sebou dostatečně koordinovat. Zahraničnícesty byly připravovány ve velkém spěchu, pracovníci odboru byli nucenicesty schvalovat na poslední chvíli a do zahraničí tak někdy mohli vycestovati politicky méně angažování svazáci. V úvodu již bylo zmíněno, že transnacionálnímobilita, příhraniční kontakty a zahraniční cestování, které spoluvytvářelyživotní styl první generace socialistické mládeže, byly určovány jednotlivýmiposuny na studenoválečném poli. Závěrečná slova ženevské konferencev červenci 1955 a následnou listopadovou schůzku ministrů zahraničních věcíčtyř mocností v Ženevě vnímali pracovníci sekretariátu ÚV ČSM jako uvolněnínapětí a rozšíření prostoru pro zahraniční kontakty, výměny a vazby. Pracovníciusilovali o naplnění kulturních dohod se západoevropskými protějškya zapojení co nejpočetnějších skupin mladých lidí v západní Evropě do vzá-96Ibid., str. 21.97Rychlík, Jan, Cestování do ciziny v habsburské monarchii a v Československu – Pasová,vízová a vystěhovalecká politika 1848–1989, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Praha 2007,str. 53.58speed sbornik.p65 585.5.2010, 11:25