Martin Franc-Stanislav Holubec (eds.): Mladí, levice a rok 1968 - SOK

MladÌ, levice a rok 1968V sovětském bloku proběhly rozsáhlé studentské demonstrace i v Polskua Jugoslávii. Bezprostřední příčinou vystoupení polských studentů, které seodehrálo na pozadí mocenského střetu uvnitř vedení Polské sjednocené dělnickéstrany, bylo stažení hry Adama Mickiewicze Dziady z programu varšavskéhoNárodního divadla kvůli jejímu protiruskému zabarvení a následné tvrdépotlačení protestů proti tomuto mocenskému zásahu. V březnu 1968 vypuklyna vysokých školách po celém Polsku stávky a demonstrace, které však bylybrutálně potlačeny. Mezi požadavky jejich aktérů patřilo respektování demokratickýchsvobod včetně svobody tisku a shromažďování a nezávislosti soudů.Často se přitom odvolávali na probíhající reformní proces v Československu,což bylo vyjádřeno hesly „Polska czeka na Dubczeka“ nebo „Czekamy na swegoDubczeka“.V Jugoslávii se studenti i pod vlivem svých francouzských a západoněmeckýchkolegů dožadovali důsledného provádění reforem a očisty stranickýcha státních orgánů od zkorumpovaných funkcionářů, tzv. rudé buržoazie.K vyhrocení konfliktu došlo poté, co policie tvrdě rozehnala na počátku červnav Bělehradě studentskou demonstraci. I zde bylo studentské hnutí potlačeno,v neposlední řadě díky obratné manipulaci jugoslávského prezidenta JosipaBroze Tita.Z vystoupení studentů v rozvojových zemích se staly mediálně asi nejsledovanějšíprotivládní protesty studentů v Mexiku, proti kterým na začátku října1968 – krátce před zahájením letních olympijských her – brutálně zasáhlaarmáda. Její zákrok si vyžádal několik stovek obětí.Jak již bylo řečeno, představovali studenti nejvýznamnějšího aktéra protestníhohnutí v západních zemích, v zemích, které prožívaly nebývalou ekonomickouprosperitu a sociální stabilitu a zdánlivě zde tedy neexistoval prostorpro zpochybnění základů celého systému. Toto hnutí bylo reakcí na rozporymezi proklamovanými demokratickými hodnotami liberálního systému a jejichporušováním, jako byla rasová perzekuce ve Spojených státech, nedostatečnévyrovnání s nacistickou minulostí ve Spolkové republice Německo, nové formyskryté manipulace jedince ve společnosti nebo pokračující vykořisťovánítřetího světa. Jeho aktéři se shodovali na odmítání konzumní technokratickéspolečnosti, v které je podle jejich tvrzení vše měřeno mírou zisku. Studentikritizovali zastaralost vzdělávacího systému a přeplněnost univerzit a prosazovalivětší míru studentské samosprávy a participace na řízení univerzit. Mimořádnýmobilizační účinek měla vietnamská válka, která byla interpretovánajako otevřený projev jinak skrytého neokolonialismu.Toto hnutí bylo značně heterogenní, skládalo se z mnoha často navzájem32speed sbornik.p65 325.5.2010, 11:25