Martin Franc-Stanislav Holubec (eds.): Mladí, levice a rok 1968 - SOK

DvojznaËnost autonomie: Teze k evropsk˝m dÏjin·m protestu v†öedes·t˝ch ...úspěšný pokus o modernizaci a demokratizaci společenského systému, kterýbyl v roce 1989 navždy poražen. Přitom panuje jednota v tom, že rok 1968zanechal „významné stopy“, které z něj dělají v některých zemích důležité téma.O tyto stopy se bojuje, jsou měněny a revidovány, ať už je rok 1968 viděn jakopočátek morálního úpadku nebo jako počátek „fundamentální liberalizace“.I tam, kde se činí pokusy interpretovat rok 1968, jako by to žádná revolucenebyla, nebo se tvrdí, že existuje kontinuita mezi („vlastní“) identitou historickérevolty a současnými společenskými procesy, se předpokládá možnost přítomnostidějin, kterou je možné pochopit, pocítit, zvěcnit a zprostředkovat.Vyskytují se zde problematické pokusy snižovat význam některých okamžikůminulosti: Co se stane s tím vším nevyřčeným, zasunutým, zrušeným, slíbeným,zmizelým, mnoha aktivními osobami a poraženými, kteří si nevybojovalimísto v dějinách tváří v tvář trojitému zakladatelskému mýtu roku 1968 (mýtusúpadku, svobody a revoluce)? Kritická dějepisná práce zajímající se o aktuálnísociální konflikty to nemá snadné, pokud existují stále kontexty, v nichž sesice mluví o živoucích sociálních dějinách, ale ty se z nich buď vyhánějí (jakov Německu), nebo jsou v nich podstatné kapitoly – jako např. družstevní hnutí,nebo podnikové rady umlčovány (v České republice). Možná by ale mohlobýt „historiografické“ zmatení, které vám způsobí cesta z Hamburku do Prahy,přeci jen jakýmsi východiskem. Upozorňuje nás, jak silně jsou přítomny „národnídějiny“ tam, kde jde o nějaké hnutí, které přikládá válce ve Vietnamustejný význam jako domněle „vnitropolitickým“ tématům.ÑGlob·lnÌ revoluceìToto pozorování by mohlo být příležitostí zmínit Immanuela Wallersteina,který pojímá rok 1968 jako „globální revoluci“. 20 Tato představa je fascinujícív neposlední řadě proto, že zdůrazňuje nárůst a simultánnost důležitých událostív tomto procesu a reflektuje „splynutí“, v němž během těchto „deseti dnůštěstí, kdy se zdálo všechno možné“, jako by zmizely hranice mezi továrnamia společností, sociálními třídami, muži a ženami, zeměmi a kontinenty. ZároveňWallerstein popisuje „nový“ charakter této revolty: odvrat nové levice odambice na dobytí moci ve státě. Tyto události považuje za okamžik zrodu současnýchsociálních hnutí.20Příspěvek Immanuela Wallerstein ke dvacátému výročí roku 1968 v němčině vyšel v: Wallerstein,Immanuel: 1968: Eine Revolution im Weltsystem. in: Françoise, Etienne et al.(Hg.), 1968 – ein europäisches Jahr, Leipzig 1997, str. 19-33. Na semináři představil Wallersteinovynázory Stanislav Holubec.21speed sbornik.p65 215.5.2010, 11:25