Martin Franc-Stanislav Holubec (eds.): Mladí, levice a rok 1968 - SOK

DvojznaËnost autonomie: Teze k evropsk˝m dÏjin·m protestu v†öedes·t˝ch ...ku jen nepatrný zlomek obsahuje samostatné příspěvky zabývající se problémypráce a pracovních vztahů.Když chceme zodpovědět otázku, jaká byla důležitost modernizace v roce1968, stejně jako v letech okolo něj, bude to podle mého názoru možné, jenpokud vezmeme systematicky v úvahu, že se státní politika v Západní Evropětaké v padesátých a šedesátých letech zaměřovala na plánování přeměn pracovnícha životních vztahů. Ve Francii se to nazývalo planification, v DánskuProduktions-linje v Německu zavádění tzv. Sachverständigenrats (rad expertů)a Konzertierten Aktion. To jsou sice všechno fenomény probíhající v různýchletech, ale mají společné, že se jednalo o institucionální mechanismy obtížněovlivnitelné „ze zdola“ a usilující pomocí mobilizace reserv a pomocí kreativníhopotenciálu práce za mzdu o obnovení hospodářského růstu zpomalujícíhov Evropě od poloviny šedesátých let. To že se tak často dělo v konsensu sezaměstnanci, nemění nic na tom, že velké pracovní konflikty na konci desetiletíbyly vyjádřením nespokojenosti s touto politikou. Není náhoda, že se podnikovéprotesty ve Francii, Německu nebo Skandinávii nezřídka rozšiřovaly jakoolejové skvrny ze státem kontrolovaných velkých průmyslových komplexů.Peter Heumos popisuje, jak rozpor mezi autonomií a modernizací vytyčovalzároveň hranici, na které by „Pražské jaro“ tak jako tak ztroskotalo, podobnějako ztroskotalo na vstupu vojsk, která umožnila restauraci diktatury 27 : Programvedení státu a strany se za pražského jara orientoval ve své pracovnípolitice na „skandinávské“ předobrazy, které byly ale v téže době již velmisporné. Program usiloval o technologickou a sociálně technickou modernizaciindustriální práce. Program chtěl vymazat každodenní volné chvilky běhempráce stejně jako malé rozdíly mezi mzdami, které existovaly v Československu(přestože právě snižování rozdílů mezi mzdami bylo hlavním požadavkem pracovníchkonfliktů ve Skandinávii!). Reakce pracujících byla rozpolcená: Rozšiřovánímožností nezávislého organizování se přivedlo sice k životu stovkyvýborů působících buď uvnitř oficiálních odborů, nebo mimo ně. Výbory všakbyly zakládány jak z důvodu vyjádření nadšení z nových možností formulovánívlastních zájmů, tak jako vyjádření obav z nových požadavků státu na pracovišti.Zatímco se politické poměry v Československu lišily od parlamentníchdemokracií Západní Evropy především chybějící svobodou organizovatse, dvojznačnosti modernizace velmi silně zachytitelné během protestů se všu-27Heumos, Peter: Betriebsräte, Bestriebsausschüsse der Einheitsgewerkschaft und Werktätigenräte.Zur Frage der Partizipation in der tschechoslowakischen Industrie vor und imJahre 1968. in: Bernd Gehrke/Gerd-Rainer Horn (hg.). 1968 und die Arbeiter. Hamburg2007, str. 131–159.27speed sbornik.p65 275.5.2010, 11:25