Martin Franc-Stanislav Holubec (eds.): Mladí, levice a rok 1968 - SOK

Studenti mezi radikalitou a†Ñsmyslem pro realituì...Jeho jednotlivé položky nebyly ve vlastním slova smyslu politickými požadavky– byly to spíše obecné principy, které měly být podle studentů ve společnostirealizovány. Prvním a nejdůležitějším bodem byla výzva, aby základnoučeskoslovenské politiky byl Akční program KSČ schválený v dubnu 1968.Akční program byl také do velké míry inspiračním východiskem pro všechnydalší body. V nich se konstatuje, že 2) nemá dojít ke kabinetní politice; že3) zavedení cenzury je pouze dočasné opatření a má po půl roce skončit; že4) nesmí být dotčena svoboda shromažďování a spolčování; že 5) musí býtzaručena svoboda vědeckého bádání, literárního a kulturního projevu; dále že6) musí být zajištěny osobní a právní jistoty občanů; že 7) politici, kteří ztratilidůvěru, odejdou z funkcí; že 8) se bude pokračovat v zakládání podnikovýchrad; že 9) svoboda výjezdu do zahraničí bude zaručena a že 10) zahraničnípolitika nesmí být v rozporu s Chartou OSN a Všeobecnou deklarací lidskýchpráv.Všech deset bodů bylo formulováno ve zvláštní neosobní formě: studentipsali, že „nedojde ke kabinetní politice“, že „bude zaručena svoboda vědeckéhobádání“ a tak dále. Nebylo tak zcela explicitně řečeno, kdo konkrétně je zanaplnění těchto svobod zodpovědný.V celém dokumentu jsou pouze dva konkrétnější požadavky: ve třetím boděse uvádí, že zavedení cenzury je opatření pouze dočasné a nebude trvat délenež půl roku. Studenti na tomto jediném místě naznačují časový horizont, dokdy má být jejich požadavek splněn. Druhým konkrétnějším požadavkem jevýzva v sedmém bodě: Ti, kteří ztratili důvěru a nikdy dostatečně neobjasnilisvá stanoviska, nebudou setrvávat ve významných funkcích.Ani tyto dva požadavky, jakkoliv byly konkrétnější než všechny ostatní,nebyly radikální. V prvním případě bylo zastavení cenzury odsunuto na dobuza půl roku, ve druhém pak nebylo jmenováno žádné konkrétní jméno a ovšemani časový údaj, do kdy mají zkompromitovaní politici odstoupit. Všem desetibodům je pak společné, že nestanovují žádné ultimátum – tedy hrozbu, co sebude dít, pokud požadavky nebudou splněny. Jediný náznak ultimáta se nacházív textu připojeném k Deseti bodům, v němž studenti píší: „Budeme-li přesvědčeni,že činy naší vlády a vedení KSČ nesměřují výrazně k výše uvedenémucíli, vystoupíme znovu.“ Ani to však nelze označit za ultimátum. Chybí zdejakékoliv stupňování, jakákoliv výhružka; stejně tak není uveden žádný časovýhorizont pro toto další vystoupení.Pokud Deset bodů shrneme, můžeme říci, že v nich studenti nekladli politikůmkonkrétní požadavky, ale spíše jejich prostřednictvím připomenuli politikůmhlavní principy pražského jara s implicitní výzvou, že se od nich nesmí71speed sbornik.p65 715.5.2010, 11:25