Martin Franc-Stanislav Holubec (eds.): Mladí, levice a rok 1968 - SOK

MladÌ, levice a rok 1968k ní jen velmi zřídka. Samozřejmě se při prosazování dvoustupňové strategieantisystémová hnutí dopustila mnoha svévolných činů a zločinů. Naopak v centrusice dosáhla značného zlepšení postavení širokých vrstev ve společnosti,ale nedokázala vyřešit problémy odcizení v moderním světě, na což jsou obzvláštěcitliví intelektuálové a studenti. Díky tomu rostla během 60. let s těmitohnutími všude na světě všeobecná nespokojenost.Podle Wallersteina nebyl Sovětský svaz a jeho satelity nikdy skutečně socialistickýmistáty. Vzhledem k tomu, že fungovaly v rámci mezinárodního systémukapitalistických států a v rámci kapitalistické světové ekonomiky, a vzhledemk tomu, že obě skutečnosti měly obrovský vliv na jejich strukturu a vývoj,není možné hovořit o jejich socialistickém 134 charakteru. Tento argument, jeproblematický ze třech důvodů: První důvod je, že podle marxistických kritikůmá Wallerstein sklon přeceňovat vliv obchodu a mezinárodních vztahů a podceňovatprodukční způsob. 135 Za druhé se zdá, že v padesátých a šedesátýchletech byl sovětský blok skutečně ekonomicky oddělen od kapitalistického světovéhosystému a za třetí Wallerstein ignoruje nedostatek demokracie a existencevnitřní represe v sovětském systému, což je podle našeho názoru hlavním důvodem,proč není možné nazývat sovětský blok socialistickým, neboť jak říkalaRosa Luxemburgová, socializmus především znamená svobodu pro jinakmyslící.Jestliže dnes zaznívá v médiích názor, že „rok 1968 potvrdil nereformovatelnostkomunizmu“ 136 , můžeme ve shodě s Wallersteinem odpovědět, že jestliPražské jaro něco potvrdilo, pak především imperialistický charakter SSSR,tedy skutečnost, že z hlediska svého mezinárodního fungování sovětský blokžádným socializmem nebyl. Imperialistický zásah Sovětského svazu ovšem134Ve shodě s Wallersteinem je pro nás socializmus ekonomicky vysoce rozvinutou společností,která je výrazně demokratičtější a výrazně rovnostářštější než soudobý pozdní kapitalizmus.Toho je samozřejmě dosaženo především převahou nekapitalistických foremvlastnictví.135Viz Brenner, Robert: Brenner: The origins of capitalist development: A critique of Neo-Smithian Marxism. in: New Left Review. 104/ 1977, str. 25–93. Podobný argument bylpoužit o jeho tezi o začlenění Polska do kapitalistické světové ekonomiky v 16. století.Wallerstein tak činí na základě faktu, že se Polsko účastnilo mezinárodního obchodus obilím a to i přesto, že byl podíl vyváženého obilí z celkové produkce malý (asi 5%)a že přetrvávající produkční způsob byl feudálního charakteru. Nolte, Hans Heinrich: DieDebate um das Weltsystem (Diskussionspapier, Mai 2002) (http://members.aol.com/cnoltevgws/Weltsystemkonzept.html) Citováno dne 5. 5. 2008.136Blíže viz Křeček, Jan: Obraz roku 1968 v tisku na počátku 21. století (MF Dnes a Lidovénoviny 2000–2007). in: Köplová, Barbara; Wolák, Radim (ed.). Česká média a česká společnostv 60. letech. Radioservis 2008. str. 104–105.78speed sbornik.p65 785.5.2010, 11:25