Životopis Bernarda z Clairvaux - Cisterciácký klášter Vyšší Brod

Životopis svatého Bernarda z Clairvauxnelibě dotčen. Když pak onen upozornil na tu poznámku svatého otce, tu se ons nemalým údivem otázal, o jaké sedlo vlastně jde, neboť po celou cestu zJasného údolí až do Kartouzy si toho nepovšiml a až do té chvíle nevěděl, načem seděl. Ten kůň mu totiž nenáležel, nýbrž jej měl vypůjčeného od jednohomnicha z Cluny, a byl vystrojen tak, jak onen na něm jezdil.Jakmile převor uslyšel toto vysvětlení, tím více se mu obdivoval, že onenslužebník Boží opat tak značnou měrou dovede ovládat svůj zrak a soustředitsvou mysl na duchovní věci, že co jemu hned na první pohled padlo do očí, toon nepostřehl za celou dobu své dlouhé cesty.Jindy zase cestoval po celý den podél břehu Bodenského jezera, ale vůbec munevěnoval pozornost, ba ani nevěděl,že jel kolem něho. Když potom jehoprůvodci rozmlouvali o nádherném pohledu na toto jezero, tázal se jich, o jakémjezeru vlastně mluví. Nad takovouhle otázkou se ovšem všichni pozastavili svelkým údivem.Když svatý opat kdysi zavítal do Challons-sur-Marne na návštěvu k zmíněnémubiskupu Vilémovi, při svém návratu přivedl se sebou do kláštera mnohovznešených, vysokoškolských studentů, duchovních i laiků. Brzy potom, co titonovici byli shromážděni v klášterním hospici, kde opat zavlažoval mladičkéštěpy nebeskou vědou, tu přišel bratr vrátný ohlásit, že se tam dostavil jejichvysokoškolský profesor Štěpán z Vitry, jenž prý také hodlá opustit svět a žít sesvými bývalými posluchači v klášteře. V prvním okamžiku se žáci zaradovali zpříchodu tak učeného muže, zvláště když ono mnišské údolí dosud přílišneoplývalo obilím takového druhu. Ale Bernard ani slovíčkem nedal najevo, žemu Duch Svatý v tomto případě odhalil lest zlého ducha, lehce povzdechl a kúdivu všech přítomných pronesl tato prorocká slova: "Zlý duch ho sem přivedl,aby vás vylákal z kláštera; avšak jak samotný přišel, tak sám odtud odejde!"Těmito nečekanými slovy byli ovšem náramně překvapeni všichni, kteří byliještě před chvílí ohromeni radostí nad zvěstí o příchodu svého bývalého učitele.Avšak nechtěje popudit své dosud nezralé duchovní děti, přijal sice dotyčnéhomuže, ale tím vřeleji je vybízel k vytrvalosti v mnišském povolání a ke studiumnohem ušlechtilejších věd. Ačkoliv dobře věděl a předpovídal, že Štěpánřeholní závazky a podmínky slíbí, ale nedodrží, přesto mu dovolil přebývat vnoviciátním domě a prodělávat zkušební dobu společně s ostatními novici, kterése marně pokoušel zviklat v řeholním povolání. Ostatně i sám Štěpán přiznal užza svého pobytu v noviciátě, že byl zlým duchem pokoušen, aby klášter opustil.Pobyl tam skoro sedm měsíců, ale na konec se vzdal naděje a odešel odtud. Takse tedy na něm vyplniloto, co opat předpověděl, že totiž jak sám přišel, taksamojediný bez svých bývalých žáků odejde.Kapitola XVII.O podivuhodné Bernardově vážnosti a věhlasu u všech lidí.K úplnému dokreslení obrazu tohoto svatého opata je nutno se zmínit opřečetných a velmi významných zázracích, které vykonal za svého života. Jejich tolik, že kdyby se mohly všechny dopodrobna uvést podle ústního podání apodle písemných záznamů, mohl by jejich počet u pochybovačů vzbudit35