Životopis Bernarda z Clairvaux - Cisterciácký klášter Vyšší Brod

Životopis svatého Bernarda z Clairvauxbezhlavé vojsko napospas kořisti a velkému krveprolití, takže velmi značnémnožství jeho žoldnéřů bylo zajato a pobito. Tak se mu doslova všechnovyplnilo, co světec předpověděl.V době boje se Bernard uchýlil do nejbližšího dvorce a tam se vroucně modlil.Tu najednou až tam doléhal z bojiště pokřik utíkajících i pronásledujících.Všechny známky nasvědčovaly, že kníže Randulf tím směrem již pronásledujeutíkající poražené žoldnéře královy. Kterýsi bratr z průvodců opatových vyšeltedy ven, a když se tam setkal s jedním Randulfovým vojínem, tázal se ho, co sestalo s králem Rogerem. Tázaný mu na to vtipně odpověděl přiléhavýmvýrokem Písma: "Viděl jsem, jak ten ničema byl sebevědomý, jak listnatý cedrse rozkládal. A jen jsem přešel, nebylo ho. Hledal jsem, ale nebylo ho možnonalézt." (Žalm 36,35-36).Zanedlouho přicválal na koni sám kníže. Jakmile spatřil cisterciáckého mnicha,v plném brnění seskočil z koně, pokleká na zem a radostně vyznává svouvděčnost: "Díky Bohu a jeho věrnému služebníku, neboť tohoto vítězství bylodobyto nikoliv silou našeho vojska, nýbrž silou Bernardovy víry a modlitby."Hned nato vyskočil na koně a pronásledoval nepřítele.Po nešťastné bitvě se král Roger tvářil mnohem ochotněji k vyjednávání. ProtoBernard přišel do Salerma z dvorce, kde zatím vyčkával. Tam se též dostavilLeonův stoupenec kardinál Petr Pisánský. Jakmile se delegáti shromáždili zaspoluúčasti šlechticů, král vybídl obě předvolané strany, aby přednesli svésporné záležitosti s příslušným oddůvodněním.Nejdříve se ujímá slova Petr Pisánský a všemožně se snaží dokázatprávoplatnost volby svého pána Petra Leona. Své vývody pečlivě dokládá celouřadou výnosů a zákonů světských i církevních. Avšak svatý Bernard si byldobře vědom, že spravedlnost v království Božím nezáleží na vyumělkovanémřečnění, nýbrž v síle mravní a v pravdě, a proto klidně prohlásil: "Vím, Petře,že jsi mužem velice moudrým a učeným, ale právě proto kéž bys hrál mnohemrozumnější úlohu a svých vloh používal v boji za mnohem čestnějšího muže.Kéž by tě získala za svého zastánce mnohem spravedlivější pře, neboť je zcelajisté, že přes veškeré své výmluvné dokazování musíš zdravým rozumem poznata doznat pravdivou a skutečnou povahu tohoto sporu, chceš-li vskutku jednat amluvit rozumně. Já sice nejsem tak učený, a proto by mně bylo milejší radějimlčet, kdyby si mých slov nevyžadovalo ohrožované náboženství a Církev. Zanynějších okolností mne však k mluvení nutí jen čirá láska k Církvi, poněvadžtuto suknici Páně, kterou se v hodinách Kristova křižování neopovážilroztrhnout ani pohanský vojín, ani Jidáš, tu nyní roztrhává a rozsápává PetrLeone se svými přivržeenci.Je jen jedna víra, jeden Bůh, jeden křest. My neznáme ani dva Bohy, ani dvěvíry, ani dva křty. Ale začnu hned prvopočátky lidských dějin: V době potopybyl na zemi pouze jeden, Noemův koráb. V něm se zachránilo pouze osm lidí,kdežto všichni ostatní zahynuli, a také všechno tvorstvo, které se nalézalo mimokoráb. Každý dobře ví, že tento koráb je předobrazem Kristovy Církve. Druhýkoráb byl zhotoven teprve nedávno. Poněvadž jsou tedy nyní dva koráby, jejasné, že druhý koráb je padělaný a že utone v hlubokosti mořské. Jestliže snadpochází od Boha koráb řízený Petrem Leonem, pak zajisté utone koráb řízenýpapežem Innocencem. Tím také zahyne Církev Východní, zahyne celý Západ,48