Životopis Bernarda z Clairvaux - Cisterciácký klášter Vyšší Brod

Životopis svatého Bernarda z Clairvauxstranách se konaly přípravy k boji, v obou táborech se konaly zlověstné porady.Ale Světec uklidňuje své průvodce: "Jen se neznepokojujte, neboť - byť i poznačných obtížích - nakonec nám však přece vzejde žádoucí mír!" Také jimsdělil, odkud to ví a pokračoval: "V nočním snu se mi zdálo, že jsem sloužilslavnou mši svatou. Po ukončení první orace jsem si vzpoměl, že jsem mělnejdříve zpívat obvyklý andělský chvalozpěv Gloria in excelsis Deo. Zastyděljsem se a hned jsem zanotoval opomenutý chvalozpěv, který jsem pak společně sVámi dozpíval až do konce." Zatím se modlil.Bylo krátce po půlnoci, když se ke světci opět dostavili vyslanci knížat na novouporadu. Tu se Bernard obrátil ke svým přátelům a s velkým potěšením dodal:"Pohleďte, začíná předehra k předpověděnému společnému chorálu Gloria a kechvalozpěvu pokoje!"Po opětném svolání zástupců obou sporných stran se několik dní jednalo o mír, aledosti často obě strany pozbývaly naděje na zdar pro velmi závažné vyvstávajícípřekážky. Všeobecné napětí zmírňovalo jedině všem známé a věrohodnépřislíbení svatého opata na obnovení pokoje.Již samotný průtah vyjednávání nemálo prospěl obzvláště lidem postiženýmrozmanitými neduhy, kteří nabyli tělesného zdraví. To účastníky posilovalo vevíře. Nastal totiž takový nával k Bernardovi, že svou početností i nevybíravostískoro beznadějně překážel vytčenému úkolu mírového jednání. Konečně muselBernard vyhledat uprostřed řeky ostrůvek, kam po lodičkách připluli předáci obourozvaděných stran.Mezi četnými případy uzdravení, které v Metách vykonal Bůh rukama svéhoslužebníka Bernarda, bylo nejpozoruhodnější vyléčení jakési ženy. Od osmi letchuravěla velmi zlou nemocí, která třásla a prudce lomcovala celým jejím tělem.Když už se zdálo, že pro nepřekonatelné nakupené obtíže již téměř zmizelaveškerá naděje na mír, řízením Hospodinových se v městě objevila tato žena vzáchvatu třesu v hrozném a politováníhodném stavu. Hned se k ní sběhlo plnozvědavého lidu a přivedli též svatého opata. Zatímco se Služebník Boží nad nímodlil, tu ponenáhlu před zraky všech lomcování ustalo. Když žena pocítila, ženabyla dokonalého uzdravení, radostně vykřikla: "Sluho Boží, jsem úplně zdráva!"Tato událost pohnula i ty nejzatvrzelejší k velkému úžasu, kteří pak po celoupůlhodinu k slzám dojati se kajícně bili v prsa a nadšeným provolávánímvyjadřovali své city. Nakonec nastal tak obrovský nával a shluk poklekajících alíbajících požehnané nohy svatého Bernarda, že by byl jimi málem umačkán.Proto jej bratři museli vyprostit a posadivše ho do loďky, odpluli od břehu na říčníostrůvek. Pod dojmem těchto zázračných událostí se k Bernardovi dostavilaknížata, s nimiž opět navázal na přerušené mírové jednání, které knížata ukončilakajícím prohlášením: "Je naší svatou povinností, abychom ochotně uposlechlitoho, kterého Bůh miluje a vyslýchá, jak jsme se přesvědčili na vlastní oči. Vždyťna jeho modlitbu zjevně ukazuje svou moc Ten, kvůli němuž tak veliké divy činípřed našimi zraky!"Bernard však - jak vždycky moudře odmítal jakoukoliv podobnou pochvalu - jimna to odvětil: "Nikoliv kvůli mně, nýbrž kvůli vám to Bůh činí!"Jakmile se tam tehdy zase všechno urovnalo podle rozhodnutí spravedlivéhosmírčího soudce, tu podavše si navzájem pravice, usmířili se polibkem pokoje.Nebylo by snadné vylíčit všechny pozoruhodné divy a jiná díla, která Bůh skrze61