Životopis Bernarda z Clairvaux - Cisterciácký klášter Vyšší Brod

Životopis svatého Bernarda z ClairvauxMezitím však co se zmítal v krutějších bolestech než obvykle, bratři neustávali seza něho k Bohu modlit a konat společné pobožnosti. Jejich účinnost světec sám nasobě pociťoval, ale jejich modlitbami se stále oddalovalo uskutečnění jeho vřelétouhy po nebi. Proto jakmile se mu ulevilo, povolal k sobě bratry a takto jedoslovně prosil: "Proč zde chcete zdržovat zbědovaného člověka? Jste silnější nežjá a švými modlitbami máte nade mnou přesilu (sr. Jer. 20,7). Ustaňte již, snažněvás prosím, ustaňte již. Dovolte mne odejít!"Kapitola XXIX.Bernard sjednává mír metským občanům.Svatý otec již zmužile ve svém jasnodolském klášteře očekával dovršení svéživotní dráhy, když tu metský lid, ujařmovaný a držený v kruté porobě sousednímiknížatym, postihla nadmíru bolestná pohroma. Podle dohadu dozajista hrozilodrancování celé provincie.A tu jejich ctihodný metropolitní arcibiskup trevírský Hilín, bolestně zarmoucennedávným běsněním a hroze se ještě horších, vyhledával proto v tak bezodkladnétísni pomoc a dožadoval se jí u svatého Bernarda.Přišel tedy do Jasného údolí, vrhnul se k nohám Bernardovým i všech jeho bratří as veškerou ponížeností prosil a zapřísahal, aby se Bernard osobně vzepřel takvelkým hrozícím neštěstím, kterým prý nikdo jiný není s to úspěšně čelit.Ostatně také Hospodin jako vždycky řídíval cesty svého věrného služebníka apoužíval ho ve všech sporech jako svého nejvhodnějšího mírotvůrce, tak i nynípřed několika dny poněkud zmírnil jeho churavost. Takhle mu totiž častějivycházela vstříc Boží prozřetelnost, neboť Všemohoucímu se zalíbila jeho dušejeho (Moudr. 4,14). Proto kdykoliv ho z kláštera vyvolávala nějaká závažnázáležitost, přemáhal všechnu slabost silou ducha, která sílila i tělo, takže nad nímžasli ti, kdo ho znali, kterak v hrdinném snášení obtíží dovede překonat i muže seskálopevným zdravím. Jakmile však vyplnil uložené úkoly, jako by se znovuvrátil do svého těla, vyčerpaného mnohonásobnými nemocemi, takže jakobezvládná mrtvola ležel na loži právě ten, který krátce předtím neúnavněvykonával nejtěžší práce. Podobně i v tomto posledním mírotvorném díle jejposilovala všemohoucí milost Boží tak očividně a tak velkolepě, že se zdálo, jakoby čerpal síly právě z těchto úmorných prací.Spolehlivý zprostředkovatel Bernard přišel tedy do Met a dal se do vyjednávánímíru se zástupci zápasících stran utábořených po obou březích Mosely. Ale přivyjednávání si knížecí delegáti vedli příliš neústupně po porážce protivníků, kteřípo nedávné bitvě a obklíčení města byli v koncích, a s tvrdošíjnou nadutostíodmítali navrhované podmínky míru. Když se nedělo po jejich vůli, najednou bezrozloučení s Mužem Božím opustili schůzku jakoby štváni líticemi a všechnyostatní ponechali v úplné beznaději na smíření. Pravděpodobně zmizeli nikoliv znějakého pohrdání, nýbrž spíše ze zahanbení před svatých zjevem Bernardovým.Jestliže se však obávali, že by jeho vliv mohl snadno obměkčit jejich nešlechetnásrdce v jejich přítomnosti, tak to si jistě neuvědomili, že totéž může dokázat silousvého "všudypřítomného" ducha i v jejich nepřítomnosti.A tak se celého shromáždění počínalo zmocňovat neblahé vzrušení. Na obou60