pdf ke stažení - Ústav českého jazyka a teorie komunikace

o nesouhlas s ním. Kontexty nacházené např . ke zvolacímu výrazu Je 10 vůl!(a užívané v promluvě za ním) to dobře ukazují: ... Zkomplikoval si živol. Zlralíí I)" b,.~jle. Proč to neřek včas ? atd. Forma Já vůl', zařaditelná spolu s mnohadalšími do frazeologie, naznačuje, že tu mluvčí zřejmě nechce nutně považovatsama sebe za hlupáka v etymologickém, přímém významu (lidé sami sobě zasetak často nenadávají), ale jde mj. o výraz sebekritiky a lítosti nad zmařenou příležitostí.Jde tedy spíše o aspekty pragmatické než čistě sémantické. Všimněmesí při této příležitosti i polysémie: vedle zesíleného kontaktového užití (vizvýše) může Ty vole! ještě vyjadřovat i tento význam pocitu nelibosti a nesouhlasu(a podobně i vy volovej. A co se s tímto slovem může dál v textu dít? Vůl jev této funkci (hlavně pro 3. osobu) zpravidla výrazně dál nemodifikovanýa stává v predikátu po kladném slovese být Ueho záporná podoba je řídká).Jediné standardní modifikace jsou běžně možné (obecně ovšem nijak často)v podobě intenzifikátorů . Z ustálených to jsou atributy korunovanej, pěknej.IÍplnej, zatracenej, velkej, starej (vúl;; neustálené jsou velmi řídké, srov. senilnívůl. K ustáleným modifikátorům patří i podoba užitá ve výrazu Je 10 kus vola'Z výše položertovně nadhozené myšlenky konjugace (ovšem celé fráze, a nesamostatného substantiva) však může vyrůst otázka, jak je to pak s osobamidalšími, tj. v plurálu. ČNK dokládá úzus vola i v I. osobě plurálu (zpravidlav podobě sebekritizujícího my volove), užívané jsou však i další osoby, i kdyžpochopitelně s menší frekvencí. Časové zapojení, vedle prézentu, je možnépouze ve 3. osobě pro čas minulý (Hospodář... byl pěknej vůl.). Kondicionál jenaproti tomu možný ve všech osobách (To bys byl vůl, kdybys to připustil.).Kromě nominativu a vokativu je jiné pádové využití tohoto slova mcjžné jenneustáleně, ve volných syntaktických pozicích (Povídejte lomu volovi něcoo sobotě ... ).Kromě syntaktícky samostatného užití (viz výše) nachází toto slovo běžnévyužití i uvnitř věty. Vedle nejobvyklejší pozice slova vůl v predikátu (zvláštěpo býl, srov. ještě např. Doktořijsou volové.) a jeho volné využitelnosti uvnitřvěty (viz přiklad výše a např. Zabručel něco o volech. ..) se občas objeví i dalšízapojeni do role subjektu (Ty volové lady po mně chlějí dvoudecálcy. .. ) v neustálenépromluvě. Zajímavá je i okrajová role atributová, srovnej např. Momenlálněchodí s volem Kočandrlem.Příručky slovo vůl slovnědruhově charakterizují jako nepochybné substantivum,o jiných možnostech mlčí. Je tu však situace opravdu tak jednoduchá?Známé a ustálené přiklady jako Ňákej/néjakej vůl (10 sem dal), Kerej vůl (volaltll "ohutol'os/) ' , (To umí/dělá) každej ",il však jasně ukazují na pronominálni