pdf ke stažení - Ústav českého jazyka a teorie komunikace

nevokalizovaného textu s textem plně vokalizovaným je možno konstatovat,že nevokalizovaný text představuje zhruba 63 % plně vokalizovaného textu.Jedná se však spíše o jakési vymezení hranic, protože jen málokdy v praxi narazímena plně vokalizovaný text. Texty, které označujeme za nevokalizované, mohouobsahovat - a obvykle také obsahuj í - alespoň některé vokalizační značky .Už samotný tento fakt výrazně zvyšuje nejednoznačnost čtení jednotlivýchslov. Například slovo ktb, použité v našem příkladu. lze čist například těmitozp ů soby :atd.ka/aba - on napsalku/iba - on byl napsán (to bylo napsáno)Icutubun - knihy (mn. č. )ka/taba - nechat napsatTato nejednoznačnost (ambiguita) je dále prohloubena typem arabskémorfologie. Taje založena na tzv. konsonantním (souhláskovém) kořeni, kterýtvoří sémantický základ slova a je "ak.tualizován" pomocí samohláskovýchsestava předpon a přípon . Např . kořen drs je spojen se studiem a vokalizovanétvary darasa - "studovat", da"asa - "vyučovat" , darsun - "lekce, přednáška" ,dirása/un - "studium", madrasatun - ,,škola" jsou příklady aktualizace tohotokořene .Kořen ové souhlásky však mohou být pozměněny - například asimilací k předponě,nebo mohou úplně vymizet (velmi často u souhlásek", aj, ale i u dalších),což dále ztěžuje identifikaci kořene . Kořen je přitom tradičně považován zazákladní tvar a v podstatě všechny evropské (ale i staré arabské) slovníky jejpouživaji jako položku, pod kterou řadí v!echny ostatní odvozeniny. Toznamená, že pokud chceme nalézt slovo madrasatun, je třeba zjistit, že se jednáo kořen drs, pod kterým ve slovniku najdeme příslušný tvar a jeho význam.83