pdf ke stažení - Ústav českého jazyka a teorie komunikace

~Id a dlbll na materiálu CNIČert je dnes pro nás především pohádkovou postavou (do pohádek ovšempřešel z náboženství), a to postavou velmi oblíbenou. Dokladem je jeho častývýskyt v různých výčtech . Např. loutková hra "Kašpárek, obr a čert", na maškarnímbál" se rojili kovbojové, drákulové a čerti; ve společnosti trollů a čertůapod. Velmi často se vyskytuje v trojici Mikuláš, andél a čert.Čert v pohádkách vystupuje jako bytost zlá, která člověka svádí k špatnostema pak ho za to trestá, a proto je nutné se ho obávat. Toto pojetí je zřejmé v následujícíchukázkách: jsou to darebáci vhodní jediné pro kriminál a čerta;Rafinované strašil dceru, že v počítači jsou čerti . Obával se totiž, aby mu svýmineodbornými zásahy néco nevymazala. Variací na přísloví čert nikdy nespí jetento úryvek: Ani zastánci termické likvidace odpadů neuměli srozumitelněvysvětlit, že spalovna není čert, jehož je třeba bát se vždy a všude. V podobnémvýznamu se čerta užívá i v konkrétnějších přirovnáních. Např. balkánští čerti.převlečení do srbské. chorvatské či muslimské kůže, budou posláni na exkurzido nebes: hrozba kopancem na protřelé aparátnické čerty nemohla nikdy platitatd.Dosud se čert hodně objevuje v zakleních, kde si ještě udržuje expresivitu.Např. oba psali ozlomkrlc a čerta se starali o publikování; prezident poslalKlausův nápad k čertil.Stále se čert vyskytuje v přirovnáních a příslovích, která v novém kontextu(nejčastěji hospodářském) působí ozvláštňujícím dojmem: investoři se vyhýbajíriziku jak čert Icříži; Také mé berou čerti, když vidím muže, který má na soběnákladný moderní oblek a z nohavJc mu koukají zaprášené a sešlapané boty.Případně mohou být aktualizovány: Kde není zdroj vnitřní poptávky. ani čertnekupuje.Poslední větŠí skupinu, kde se lze s čertem setkat, jsou spojení obsahujícíčástici čertví, která vyjadřuje nejistotu. Propochtovali si pozemky a čertví číI'lastnějsou. Být básníkem je házení perel sviním a čertvíproč 10 dělám.Skoro vůbec se čerta neužívá k označení člověka bujného, veselého, popř.divokého, zlého. Přirovnání a přísloví se vyskytuje mnohem méně než veslovnících a ovládáme je většinou jen pasívně. Expresivita už skoro vyprchalaa pro zdůraznění se užívá vycpávkového slůvka vlastně. Viz např. věta Čertvíčí vlastně jsou!!l3