Na úvod - Ústav pamäti národa
Na úvod - Ústav pamäti národa
Na úvod - Ústav pamäti národa
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
PAMÄŤ NÁRODA<br />
Zpřístupňování svazků Státní bezpečnosti<br />
v České republice 1)<br />
Již na jaře 1990 probíhala v české a slovenské<br />
veřejnosti diskuse o zveřejnění jmen tajných<br />
spolupracovníků a příslušníků komunistické tajné<br />
policie. Ještě než 11. prosince 1990 převzala registrační<br />
protokoly Státní bezpečnosti parlamentní<br />
komise Federálního shromáždění ČSFR pro dohled<br />
nad vyšetřováním událostí 17. listopadu 1989<br />
a začala přepisovat evidenční údaje spolupracovníků<br />
do elektronické podoby se svazky staly součástí<br />
politického boje. Situace se příliš nezměnila<br />
ani vydáním části této evidence před parlamentními<br />
volbami v roce 1992 Petrem Cibulkou. Přestože<br />
zdaleka nešlo o úplnou evidenci, mohla se<br />
veřejnost poprvé seznámit se jmény osob, evidovanými<br />
Státní bezpečností v různých kategoriích<br />
spolupráce.<br />
<strong>Na</strong>místo zpřístupnění archivů a vysvětlení, co<br />
vlastně zveřejněná evidence představuje, se však<br />
vyskytly hlasy, zda by nebylo prospěšnější svazkovou<br />
agendu Státní bezpečnosti zničit. Mimo jiné<br />
i v reakci na tuto relativizaci Státní bezpečnosti a<br />
odvádění pozornosti od samotné komunistické<br />
strany přijalo v říjnu 1991 Federální shromáždění<br />
tzv. lustrační zákon (zákon č. 451/1991 Sb.),<br />
který stanovil „některé další předpoklady pro výkon<br />
některých funkcí ve státních orgánech a organizacích“.<br />
O rok později odhlasovala Česká národní<br />
rada tzv. malý lustrační zákon (č. 279/1992<br />
Sb.), jenž označil za způsobilé pracovat v resortu<br />
ministerstva vnitra a u policie všechny ty z řad Státní<br />
bezpečnosti, kteří nepůsobili ve funkci vedoucího<br />
(náčelníka) oddělení a vyšší. Tak se podařilo<br />
zajistit, že většině „řadových“ příslušníků komunistické<br />
tajné policie, kteří u bezpečnostních<br />
složek zůstali, nemusela být udělena výjimka ze<br />
zákona. Dokumenty o jejich činnosti však i nadále<br />
zůstaly historikům i veřejnosti zcela nepřístupné.<br />
Teprve v polovině devadesátých let připravilo<br />
ministerstvo vnitra návrh zákona o zpřístupnění<br />
svazků vzniklých činností Státní bezpečnosti. Ani<br />
doprovodná důvodová zpráva neuváděla, zda je<br />
účelem připravované legislativní úpravy poznání<br />
informační produkce státobezpečnostních opor<br />
komunistického režimu, potažmo odhalení jeho<br />
represivního působení, anebo například legalizace<br />
těchto svazků v rukou polistopadového ministerstva<br />
vnitra. Zákon č. 140/1996 Sb. tak nakonec<br />
neumožnil přístup široké veřejnosti k veškeré<br />
dokumentaci Státní bezpečnosti (v podstatě se<br />
omezil jen na několik operativních správ), stejně<br />
jako neřešil zpřístupnění svazků a spisů agenturních<br />
spolupracovníků StB či samotných příslušníků<br />
politické policie.<br />
Zákon byl navíc autory z ministerstva vnitra<br />
koncipován tak, aby zmenšil množinu zpřístupňovaných<br />
svazků na nejmenší možnou míru (tj. na<br />
české občany), kterou jeho tvůrci kvantifikovali na<br />
pouhých cca 60 000 svazků!<br />
V září 1997 ministerstvo vnitra z neznámých<br />
důvodů zřídilo na periferii Pardubic jediné zpřístupňovací<br />
pracoviště. Cena za kopii jedné strany<br />
byla navíc zprvu stanovena na 50 korun! Teprve<br />
novela z roku 2002 snížila částku za kopii operativního<br />
svazku na 5 korun. Nebylo divu, že podle<br />
statistiky ministerstva vnitra bylo od počátku roku<br />
1997 do konce roku 1999 odpovězeno žadatelům,<br />
zda svazek existoval, kladně pouze v 4012<br />
případech (a z nich jenom 2270 svazek vidělo!). 2)<br />
K desátému výročí listopadových událostí publikoval<br />
Petr Cibulka „kompletní“ seznam příslušníků<br />
Státní bezpečnosti. Přestože se ani zdaleka<br />
nejednalo o úplný přehled, šlo o důležitý počin.<br />
Seznam obsahoval asi 8000 jmen příslušníků poslední<br />
garnitury komunistické tajné policie z roku<br />
1989, a to včetně příslušníků komunistické rozvědky<br />
(I. správa SNB).<br />
Po rozsáhlé diskusi v roce 2002 parlament<br />
akceptoval důvody senátorů, kteří upozorňovali,<br />
že stávající podoba zákona neumožňuje dostatečné<br />
odhalení mechanismů totalitního systému,<br />
označení jejich pomahačů a demaskování tak československé<br />
odrůdy sovětského modelu vládnutí.<br />
Zákon č. 107/2002 Sb. tak – i přes určité negativní<br />
zásahy v poslanecké sněmovně, které zablokovaly<br />
přístup cizích státních příslušníků ke svým<br />
svazkům - se značně rozšířily možnosti oprávněných<br />
žadatelů.<br />
Především zákon nově definoval dokument<br />
z provenience Státní bezpečnosti, tj. oprávněný<br />
žadatel má nárok na více informací ze zachované<br />
matérie než pouze na to, co obsahuje svazek. Zároveň<br />
byly veřejnosti otevřeny svazky tajných spolupracovníků<br />
Státní bezpečnosti, kteří nebyli (nejsou)<br />
cizími státními příslušníky, v kategoriích tajný<br />
spolupracovník (TS), rezident (R), agent (A), informátor<br />
(I), držitel propůjčeného bytu (PB) a konspiračního<br />
bytu (KB). Zákon navíc nařídil ministerstvům<br />
vnitra, obrany a spravedlnosti publikovat ja-<br />
1) Osnova článku vychází z mého příspěvku Kádry rozhodují vše, otištěného ve sborníku Oči a uši strany. Sedm pohledů do života StB. Šenov<br />
u Ostravy 2005, s. 33 - 37.<br />
2) ŽÁČEK, Pavel: Boje o minulost. Brno 2000, s. 114 - 115.<br />
Predstavujeme<br />
Radek Schovánek<br />
(1964) absolvent strednej<br />
školy elektrotechnickej<br />
v Jičíne, pracuje v <strong>Ústav</strong>e<br />
pre súčasné dejiny AV ČR<br />
v Prahe.<br />
( 85 )