Okna, dvefie Zahradnà architektura 6/2000/ âERVEN Rem Koolhaas ...
Okna, dvefie Zahradnà architektura 6/2000/ âERVEN Rem Koolhaas ...
Okna, dvefie Zahradnà architektura 6/2000/ âERVEN Rem Koolhaas ...
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
KULAT¯ STÒL<br />
O DOMU V KRAJINù, TRADICI<br />
A NOVODOBÉ PRODUKCI âESKÉHO VENKOVA<br />
JOSEF HOLEâEK<br />
JI¤Í ·KABRADA<br />
ROSTISLAV ·VÁCHA<br />
ARCHITEKT: Pokusme se na zaãátek na‰í diskuse<br />
vymezit topos obytného domu v âechách<br />
na konci devadesát˘ch let ...<br />
J. HOLEâEK: Když jsme v redakci promýšleli<br />
zaměření diskuse, zvažovali jsme především<br />
kvalitu výstavby za městem, jeho hranicemi, za<br />
příměstskými čtvrtěmi. Ať už jde o stavby relativně<br />
solitérní, anebo o stavby v kompaktních<br />
vesnicích. Jde možná o to, hovořit obecněji<br />
o kořenech, zdrojích toho, co se staví, o nadějích<br />
a východiscích...<br />
J. ·KABRADA: Skutečně – důležitý je termín<br />
kompaktní vesnice, protože historické sídlo<br />
v krajině u nás znamená především vesnici. Ta<br />
byla v minulosti různorodější více směrem dovnitř<br />
než navenek. Venkovní obraz se stodolami<br />
a vysokými stromy byl prostě dán a solitérní<br />
dům v historické české krajině není a nikdy nebyla<br />
normální věc. Solitérní byly jen panské hájovny<br />
a posléze zájezdní hospody u silnic a tím<br />
to v podstatě končilo. Z historického hlediska je<br />
solitérní dům v krajině něco nového.<br />
R. ·VÁCHA: V dějinách 20. století se už vyskytuje.<br />
Jeho problém probíral například Ladislav<br />
Žák ve své Obytné krajině: má <strong>architektura</strong> domu<br />
být přizpůsobivá na tradiční bázi, nebo se<br />
má v případě osamělého solitéru v krajině vsadit<br />
na moderní architekturu? Žák tvrdí, že snaha<br />
o přizpůsobení se krajině, například tradicionálním<br />
vzhledem, je nakonec nápadnější než<br />
nová bílá stavba. Kontrast moderní stavby v přírodním<br />
prostředí je lepší než zoufalá snaha<br />
o přizpůsobivost, která provází i tradicionální<br />
styl.<br />
J. ·KABRADA: Ona panská hájovna nebo zájezdní<br />
hospoda se nikdy netvářila jako chalupa<br />
– měla valbovou nebo mansardovou střechu...<br />
OD SOCIALISMU K POSTMODERNù<br />
Dalo by se tedy dovodit, s ãím solitérnost ãi zakomponovanost<br />
domu v ãeské krajinû souvisí?<br />
R. ·VÁCHA: Mám dojem, že motiv osamělé<br />
stavby souvisí s proměnami společnosti<br />
a vlastnictvím pozemku v krajině. Možná i s ú-<br />
myslem majitelů na nějakém pozemku vydělávat<br />
jinak než zemědělskou prací.<br />
J. HOLEâEK: Důležité je možná říci si i „za“ co,<br />
resp. z jakých pozic posuzujeme stavební realitu.<br />
Mohli bychom říci, že 90. léta jsou vlastně<br />
úžasným obdobím. Třeba ještě nikdy nebyl prostorový<br />
koncept rodinného domu tak rozmanitý<br />
a pluralitní: od extrémních hmotových konceptů,<br />
jako je třeba Fránkův „pytel“ (viz A. č. 6/99)<br />
nebo Línkův „bumerang“ (viz A. č. 9/99), přes<br />
celou kaskádu neomoderních tvarů až ke kulti-<br />
vovaným tradicionálním projevům takového<br />
Mojžíše nebo Javůrka (viz A. č. 6/99). Ale to je<br />
jen kapka vody v moři eklektického kýče, který<br />
českou krajinu doslova zaplavuje a který je<br />
charakteristický zoufalým neuměním splnit současné<br />
moderní prostorové a hygienické standardy<br />
tradiční a tradicionální formou. Pokud<br />
bych si prohlížel časopisy, skutečně bych našel<br />
spoustu zajímavých a kreativních odpovědí na<br />
otázku dům v krajině... Ale kdybychom si vzali<br />
těch třicet nebo čtyřicet výrazných domů, je<br />
velmi nepravděpodobné, že nějaký takový dům<br />
potkáme při svých cestách ... Kdybychom hovořili<br />
„za“ krajinu, je obraz podstatně horší.<br />
J. ·KABRADA: Ta situace se prudce změnila<br />
i tím, že orná půda je blokována mnohem méně<br />
než dřív. Dnes zřejmě není takový problém<br />
vybrat si krásná návrší v krajině, z nichž je daleko<br />
vidět, ale na která je bohužel také zdaleka<br />
vidět z krajiny, a tam si stavět domy podle svého<br />
nejlepšího nebo nejhoršího svědomí.<br />
R. ·VÁCHA: Já se domnívám, že precedentem<br />
jsou české chaty, protože ty ničí krajinu přinejmenším<br />
už od třicátých let. Mám dojem, že byly<br />
spojeny se změnami využívání a vlastnictví<br />
krajiny. A tento mor chat nachází svérázného<br />
pokračovatele v dnešní době, kdy uvolňování<br />
pozemků pro výstavbu v okolí obcí a měst akceleruje.<br />
Dnes jsou města nebo soukromí vlastníci<br />
pozemků daleko ochotnější vydělávat peníze<br />
rozprodáváním nebo pronájmem pozemků<br />
pro obytnou výstavbu a zákon jim v tom nijak<br />
nebrání.<br />
CIT PRO KRAJINU<br />
Jak vnímáte vliv lidové tvofiivosti na souãasn˘<br />
v˘raz domu, kter˘ oznaãujeme jako dÛm v krajinû,<br />
ale míníme tím dÛm na vesnici nebo v pfiímûstsk˘ch<br />
skupinách?<br />
J. ·KABRADA: Většinou je to stejně prosté: výběr<br />
vyhlídky či nádherného místa se pojí s naprostou<br />
ignorací faktu, že to, co je hezké z objektu,<br />
navenek nemusí být v pořádku. Fakt, že<br />
se objekt stává součástí širšího veřejně vnímaného<br />
prostředí, často nikdo neřeší.<br />
NemÛÏe mít na zmûnu vztahu ke krajinû vliv<br />
i zmûna Ïivotního stylu? Domy na venkovû uÏ<br />
vlastnû nemají funkce, které mûly kdysi...<br />
J. ·KABRADA: Historické stavby v krajině byly<br />
přísně funkční; byly tam proto, že lidé v dané lokalitě<br />
nacházeli obživu nebo že se o krajinu<br />
starali. Nové stavby v tomto smyslu funkční<br />
skutečně nejsou.<br />
J. HOLEâEK: V českých zemích se kvůli složitosti<br />
i vrstevnatosti tradice lidové architektury<br />
z národnostního hlediska neuchovala: nějaký<br />
typicky převažující obraz venkovského domu,<br />
který by se spontánně či s obměnami dodnes<br />
udržel. Moderní <strong>architektura</strong> zaplavila krajinu<br />
i malá města. A v tom je i její síla – její mocný<br />
dopad v českých zemích. Funkcionalismus najdeme<br />
na každém malém městě. Podílela se<br />
ovšem i na rozložení obrazu tradičního venkovského<br />
domu, což považuji z delšího časového<br />
hlediska za veliké neštěstí, protože neexistuje<br />
vrstva, k níž můžeme různé inovace vztahovat.<br />
R. ·VÁCHA: Odmítám to klást za vinu funkcionalismu.<br />
Stavební tradice odumřely už v druhé<br />
polovině 19. století. Už tehdy na venkov proniká<br />
typická městská <strong>architektura</strong> a mizí tradiční<br />
venkovští stavitelé. Mohli bychom diskutovat,<br />
kdy přesně přišel ten zlom, ale myslím, že tradice<br />
venkovského stavitelství de facto zlikvidoval<br />
kapitalismus.<br />
J. HOLEâEK: Samozřejmě jsem nemyslel, že<br />
jde o přímou vinu, ale modernizační étos a to,<br />
že si nemalá část obyvatelstva stavěla moderní<br />
domy, se podílelo na rozbití kontinuálnějšího<br />
obrazu rodinného domku.<br />
J. ·KABRADA: Pokud jde o setrvávání – stavební<br />
tradice se drží způsobu zemědělské výroby.<br />
Až do druhé světové války existují chudé<br />
oblasti, například Táborsko nebo Pelhřimovsko,<br />
kde byla zástavba dlouho dřevěná a kde<br />
se přizdívalo teprve po první světové válce.<br />
Tam jsou stovky a tisíce velice prostých tradičních<br />
domů z 10. a 20. let.<br />
J. HOLEâEK: Já jsem samozřejmě chtěl pana<br />
docenta Šváchu s funkcionalismem popíchnout,<br />
ale můžeme jít i hlouběji k secesi či k novorenesanci.<br />
Pamatuji si na jeden rozhovor<br />
Petra Kratochvíla s Christianem Norbergem-<br />
Schulzem, kde známý fenomenolog architektury<br />
říká: Je zajímavé, že i na české vesnici vidíme<br />
opravdovou secesní stavbu. To je výrazem<br />
na jedné straně vyspělé civilizace – můžete jít<br />
třeba až k neorenesanci a vyspělé urbánní<br />
struktuře pozdního mocnářství... Chci nicméně<br />
jenom upozornit, že jedním z důsledků – i když<br />
se velmi těžko definuje – je fakt, že u nás postrádáme<br />
ztěžklou rustikální architekturu odvozenou<br />
z pozdních fází historické architektury a-<br />
nebo architektury klasicizující bez neo- předpony,<br />
která by spontánně přežívala. Byla potlačena<br />
importem města, „velké architektury“.<br />
R. ·VÁCHA: Byl bych nerad, kdyby naše debata<br />
sklouzla do historie, ale podle mě se opravdoví<br />
funkcionalisté o vesnici vůbec nezajímali.<br />
KULAT¯ STÒL ARCHITEKT 6/<strong>2000</strong> 29