Okna, dvefie Zahradnà architektura 6/2000/ âERVEN Rem Koolhaas ...
Okna, dvefie Zahradnà architektura 6/2000/ âERVEN Rem Koolhaas ...
Okna, dvefie Zahradnà architektura 6/2000/ âERVEN Rem Koolhaas ...
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
AKTUÁLNù<br />
LOND¯NSKÁ AMBASÁDA<br />
P¤ED SOUTùÎÍ<br />
ROSTISLAV ·VÁCHA<br />
Jan ·rámek-Jan Boãan,<br />
reprezentaãní budova<br />
ambasády v Lond˘nû,<br />
1966–1969 (dnes v majetku<br />
Slovenské republiky),<br />
pohled z nádvofií<br />
Pfii posuzování hodnot ãeské architektury uplynulého<br />
století se vyplatí nespoléhat se jen na úsudky<br />
tradované na na‰í domácí pÛdû, n˘brÏ i sledovat,<br />
jak˘ postoj zaujímá k ãeské tvorbû cizina. Netvrdím<br />
tím, Ïe zahraniãní znalci musejí v tomto ohledu<br />
vÏdy dospût k nûjak˘m lep‰ím pravdám neÏ<br />
k tûm, kter˘m vûfiíme my sami; jejich názor nám<br />
pfiesto mÛÏe poslouÏit jako korekce mnoha zakofienûn˘ch<br />
i nov˘ch m˘tÛ. Ani tisíckrát opakované<br />
mínûní o svûtovosti té ãi oné stavby a toho ãi onoho<br />
architekta se totiÏ pravdou nestane, nepfiekroãí-li<br />
hranice domácího píseãku a nenajde-li potvrzení<br />
v opravdovém svûtû. To v‰ak uvádím jen jako<br />
pfiíklad: vedle „svûtovosti“ existují také jiné dÛleÏité<br />
kvality, u nichÏ stojí za to poznat zahraniãní<br />
úsudek a zahraniãní úhel pohledu.<br />
KdyÏ jsem minul˘ rok psal pro Architekta ãlánek<br />
o tfiech vnitfinû pfiíbuzn˘ch dekádách ve v˘voji na-<br />
‰í architektury ve dvacátém století, samotného mû<br />
zarazil fakt, Ïe zatímco desetiletí po roce 1918 se<br />
nám snad správnû mÛÏe jevit jako nejúspû‰nûj‰í,<br />
z hlediska úspûchÛ v zahraniãí je pfiekonává údobí<br />
‰edesát˘ch let. Na jeho poãátku stál témûfi bombastick˘<br />
ohlas ãeskoslovenské expozice – nejen<br />
samotného pavilónu od trojice Cubr-Hrub˘-Pokorn˘<br />
– na EXPO 1958 v Bruselu. V roce 1969 dostal<br />
Karel Hubáãek Perretovu cenu za televizní vysílaã<br />
na Je‰tûdu. Do tfietice v‰eho dobrého pak v roce<br />
1970 1 následovala cena Královského institutu<br />
britsk˘ch architektÛ za ·rámkÛv a BoãanÛv areál<br />
ãeskoslovenského velvyslanectví v Lond˘nû, kter˘<br />
toto ocenûní obdrÏel v kategorii budov dostavûn˘ch<br />
bûhem roku 1969 na britském území podle<br />
návrhu zahraniãního tvÛrce.<br />
Jan ·rámek a Jan Boãan si vydobyli právo pracovat<br />
na tomto projektu v omezené soutûÏi, vypsané nûkdy<br />
na pfielomu let 1965–1966 ministerstvem zahraniãí.<br />
Ne‰lo uÏ v té chvíli o architekty neznámé.<br />
Renomé si získali pfii práci na návrzích ambasád<br />
v Pekingu 2 a v Brasílii 3 i na jin˘ch dílech skupiny<br />
Karla Filsaka a v roce 1966 kromû toho zvítûzili ve<br />
v˘znamné soutûÏi na mezinárodní hotel v praÏské<br />
Revoluãní tfiídû. 4 Bûhem roku 1966 zhotovili ·rámek<br />
a Boãan definitivní projekt ve spolupráci<br />
s lond˘nskou kanceláfií Robert Matthew, Johnson<br />
Marshall and Partners. 5 Do roku 1969 jej uskuteãnila<br />
firma Johna Walise. TéhoÏ roku otiskly obdivné,<br />
byÈ místy i kritické recenze budovy britské<br />
ãasopisy The Architect’s (autor Denis Rock) 6<br />
a Building. 7 U nás vûnoval lond˘nskému areálu<br />
nejvût‰í pozornost Jifií ·etlík v Architektufie âSSR<br />
z roku 1970. 8<br />
Ambasádu, stojící nedaleko Hyde Parku a zahrad<br />
Kensingtonského paláce, architekti rozdûlili do<br />
dvou budov: velké administrativní, obrácené do<br />
ru‰né tfiídy Notting Hill Gate a tvofiící jak˘si ‰tít celého<br />
areálu, a men‰í reprezentaãní, která se za administrativní<br />
budovou ãásteãnû ukr˘vá a stojí vÛãi<br />
ní kolmo pfii parkové uliãce Kensington Palace<br />
Gardens. Obû nové stavby architekti pojali v brutalistickém<br />
stylu, v tvarosloví osvojeném v ateliéru<br />
Karla Filsaka. Pro ãeskou recepci brutalismu, jehoÏ<br />
nejv˘znamnûj‰í „domácí“ realizace nesou pod<br />
sebou právû Filsakovo, ·rámkovo nebo Boãanovo<br />
jméno, bylo pfiíznaãné obcházení pÛvodního témûfi<br />
anti-estetického a sociálnû kritického základu brutalistického<br />
programu 9 a naopak sázka na jeho<br />
v˘tvarné, umûlecké kvality. Zãásti si to mÛÏeme<br />
vysvûtlit specifickou funkcí ãesk˘ch brutalistick˘ch<br />
v˘tvorÛ – témûfi v˘hradnû ‰lo o reprezentaãní<br />
ambasády, pfiípadnû o praÏsk˘ hotel Intercontinental<br />
pro bohaté Ameriãany –, zãásti faktem, Ïe<br />
jakási sociální kritika byla v domácích podmínkách<br />
nemoÏná, zãásti také naturelem nejv˘znamnûj‰ích<br />
ãesk˘ch stoupencÛ brutalismu, které vÏdy <strong>architektura</strong><br />
zajímala jako v˘tvarn˘ projev.<br />
Úfiední budova velvyslanectví má ve svém v˘razovém<br />
ladûní jist˘ industriální a pevnostní ráz,<br />
umocnûn˘ dvojicemi mohutn˘ch betonov˘ch „komínÛ“<br />
ãi vûÏí na jejím temeni. Nepfiekvapí ov‰em,<br />
Ïe její vzor mÛÏeme hledat ve stavbách v˘znamného<br />
amerického brutalisty Paula Rudolpha, které se<br />
vyznaãovaly artistnûj‰ím nebo estetiãtûj‰ím charakterem<br />
neÏ díla ortodoxních brutalistÛ v Evropû.<br />
Tíhnutí ·rámkovy a Boãanovy administrativní budovy<br />
k rudolphovské inspiraci podtrhnula vlnivá<br />
nûkolikametrová plastika Stanislava Kolíbala<br />
v parteru pfii tfiídû Notting Hill Gate. Pfiívûtivûj‰í<br />
formu reprezentaãního palazza v ulici Kensington<br />
Palace Gardens pak podmínila záliba ãesk˘ch architektÛ<br />
v brutalistick˘ch stavbách Le Corbusiera,<br />
zejména ve slunolamech, kter˘mi velik˘ PafiíÏan<br />
chránil vnitfiky sv˘ch budov pfied ohniv˘m sluncem<br />
âándígarhu nebo Ahmedabádu, ale které<br />
v de‰tivém a chladném prostfiedí Lond˘na ztrácejí<br />
své funkãní opodstatnûní a stávají se ryze v˘tvarn˘m<br />
prvkem. Kritici Denis Rock i Jifií ·etlík se z tohoto<br />
hlediska pozastavili nad formálností nûkolika<br />
dal‰ích prvkÛ, napfiíklad nakoso vytáãen˘ch panelÛ<br />
na bocích reprezentaãní budovy, které podle<br />
Rocka zaujaly svou ‰ikmou pozici jen proto, „Ïe<br />
architekt je chtûl mít takové“. Obdiv AngliãanÛ si<br />
v‰ak získal velkolep˘ Gesamtkunstwerk architektury,<br />
designu a volného umûní v interiérech i exteriérech<br />
lond˘nského areálu, na nûmÏ se vedle Sta-<br />
Le Corbusier, budova<br />
prÛmyslového spolku<br />
v Ahmedabádu,<br />
1954–1956<br />
Paul Rudolph, projekt budovy státu Massachusetts v Bostonu, 1963<br />
56 ARCHITEKT 6/<strong>2000</strong> AKTUÁLNĚ
Change language