Okna, dvefie Zahradní architektura 6/2000/ âERVEN Rem Koolhaas ...

PRITZKEROVA CENA 2000
REM KOOLHAAS
Z PROFESNÍHO ÎIVOTOPISU
Hned na zaãátku profesionální dráhy mu jeho psaní
pfiineslo uznání, pozdûj‰í kombinace architektury,
urbanismu, my‰lení a psaní o architektufie jen
upevnila jeho pozici vizionáfie.
Aãkoliv má Koolhaas za sebou fiadu realizovan˘ch
staveb, není lehké rozpoznat v jeho tvorbû zafiaditeln˘
styl. Sám autor to chápe jako kompliment,
protoÏe pracuje v mnoha rozdíln˘ch prostfiedích
a za rÛzn˘ch podmínek – a tomu odpovídají i v˘sledky
jeho práce.
Rem Koolhaas
SNÍMEK SANNE PEPER
prostor“ mezi rozmûrn˘m vnûj‰ím tûlesem a uzavfien˘mi
vnitfiními jednotkami tvofií mezi vnitfikem
stavby a vnûj‰ím prostfiedím nárazníkovou zónu,
kde se stále udrÏuje pfiíjemná teplota. Toto fie‰ení
umoÏÀuje upustit od tepelné izolace vnûj‰ích nosn˘ch
konstrukcí bez dopadu na ekonomiku vytápûní
budovy. Princip mnoÏství vzájemnû spolupracujících
prvkÛ je tak ve v‰ech ãástech stavby
dobfie viditeln˘. Geometrie konstrukãní obálky je
navrÏena tak, aby zjednodu‰ovala pohyb uvnitfi
budovy, usnadÀovala náv‰tûvníkÛm orientaci
a zlep‰ovala pfiístupnost jednotliv˘ch jejích ãástí.
Srdcem budovy je v˘stavní síÀ v pfiízemí. Její tvar
je dán geometrií prostoru vykopávek – „kuchyÀsk˘ch
sklepÛ“. Vykopávky jsou souãástí v˘stavní
sínû a urãují rozmûry a orientaci celé budovy. Podéln˘
pÛdorys sínû sleduje pû‰inu, která dole bûÏí
mezi dvûma hromadami suti. V˘sledn˘ prostor
uzavfien˘ ve dvojité ochranné skofiápce ze skla
a betonu má vyvolávat kontemplativní náladu.
Vzduch je vlah˘, ne v‰ak tepl˘. Stojíte na historickém
místû, které není zakryté niãím neÏ nejjednodu‰‰ími
pfiírodními materiály. Stálé a pfiíleÏitostné
v˘stavy ve velké síni jsou instalovány fiídce, tak
aby neru‰ily tichou atmosféru. Prostfiedí je velmi
prosté. Pouze mûnící se svûtlo zvenãí oÏivuje monotónnost
vnitfiních zdí. Stavba zde tvofií jen pozadí.
Spolu se dvûma hromadami suti po stranách je
základní manifestací architektury smísené s topografií.
Okolí budovy nebude zahradnicky upraveno.
Viditelné stopy historie, i té nedávné, budou zachovány
kvÛli své dokumentární hodnotû – svûdãí
o tom, co se na tomto místû stalo.
PETER ZUMTHOR
Z ANGLIâTINY P¤ELOÎIL VLADIMÍR KOSÍK
KRÁCENO REDAKCÍ
REDAKCE DùKUJE PETERU ZUMTHOROVI
A REDAKCI âASOPISU CASABELLA ZA ASISTENCI
P¤I P¤ÍPRAVù âLÁNKU
Rem Koolhaas se narodil v roce 1944 v Rotterdamu.
Od osmi let jeho otec, kter˘ byl spisovatel, divadelní
kritik a reÏisér na filmové ‰kole, pÛsobil
v Indonésii jako kulturní ata‰é nizozemské vlády,
takÏe Rem strávil ãtyfii roky dûtství v exotickém
prostfiedí. Od roku 1968 nav‰tûvoval Architecture
Association School v Lond˘nû, v roce 1972 obdr-
Ïel stipendium americké Harknessovy nadace pro
v˘zkum, v rámci nûhoÏ pro‰el Cornelovou universitou
a newyorsk˘m Institutem architektury a urbanismu.
Pobyt v New Yorku ho inspiroval k napsání
knihy Delirious New York (Delirantní New
York), kterou sám charakterizoval jako „retroaktivní
manifest Manhattanu“. Kniha byla publikována
v roce 1978 a kritika ji okamÏitû pfiijala za klasick˘
text moderní spoleãnosti a architektury – je‰tû
pfiedtím, neÏ realizoval jakoukoliv stavbu. Kniha
pod názvem Rem Koolhaas and the Place of Public
Architecture (Rem Koolhaas a místo vefiejné architektury)
znovu vy‰la v roce 1994 pfii pfiíleÏitosti
v˘stavy v newyorském Muzeu moderního
umûní. V témÏe roce napsal ve spolupráci s kanadsk˘m
grafikem a designérem Brecem Mauem
dal‰í knihu – S, M, L, XL. Od roku 1995 je Rem
Koolhaas profesorem na Harvardské universitû,
kde vede skupiny studentÛ – zvlá‰È se zab˘vá v˘zkumem
vlivÛ formujících podmínky mûstského
Ïivota. V roce 1975 zaloÏil v Lond˘nû spoleãnû
s Madelon Vriesendorpovou a Eliou a Zoe Zenghelisov˘mi
vlastní ateliér OMA (Office for Metropolitan
Architecture), o tfii roky pozdûji vyhráli soutûÏ
na pfiístavbu nizozemského parlamentu v Haagu.
Následovala budova Taneãního divadla a fiada dal-
‰ích.
V souãasnosti roste v japonském mûstu Fukuoka
jeho projekt obytné ãtvrti Nexus Housing, zahrnující
24 samostatn˘ch tfiípatrov˘ch domÛ. Koolhaasovy
projekty najdeme také v Portugalsku, Koreji
a Nûmecku. ¤adu velk˘ch zakázek, plánovan˘ch
na pfií‰tí dva roky, má Koolhaas i ve Spojen˘ch
státech: studentské centrum pro illinoisk˘ Institute
of Technology v Chicagu, postaven˘ pfieváÏnû
v duchu Miese van der Rohe; novou ústfiední vefiejnou
knihovnu v Seattlu, dále pak budovy v San
Francisku a v Los Angeles. Kromû toho Koolhaas
pfiipravuje pro spoleãnost Universal Studios, patfiící
firmû Seagram, územní plán a budovy fieditelství.
Hlavním projektem OMA ateliéru v Evropû
tûchto dní je studie nizozemského leti‰tû na ostrov
v Severním mofii, v záfií tohoto roku poloÏí nizozemská
královna základní kámen k nizozemské
ambasádû v Berlínû... Dnes ãítá KoolhaasÛv rotterdamsk˘
ateliér v centru mûsta 85 zamûstnancÛ.
Pfied dvûma lety publikoval knihu S, M, L, XL, kterou
Time nazval „budoucí kavárenskou knihou pro
generaci, která vyrostla jak na MTV, tak na Derridovi“.
Pritzkerova porota pfiikládá Koolhaasovû literární
tvorbû takovou váhu, Ïe v doprovodném
textu uvedla, Ïe se proslavil sv˘mi knihami, plány
a akademickou tvorbou stejnû jako budovami.
Slavnostní udûlení ceny probûhlo 29. kvûtna 2000
v Jeruzalémû. Koolhaas pfii té pfiíleÏitosti obdrÏel
ãástku 100 tisíc dolarÛ a bronzovou medaili. Je
prvním holandsk˘m laureátem Pritzkerovy ceny
a tfiiadvacát˘m ocenûn˘m v pofiadí.
S POUÎITÍM PODKLADÒ THE HYATT
FOUNDATION P¤IPRAVIL RADEK VÁ≈A
K TÉMATU VIZ TÉÎ STR. 3–6
AKTUÁLNĚ ARCHITEKT 6/2000 55