Okna, dvefie Zahradnà architektura 6/2000/ âERVEN Rem Koolhaas ...
Okna, dvefie Zahradnà architektura 6/2000/ âERVEN Rem Koolhaas ...
Okna, dvefie Zahradnà architektura 6/2000/ âERVEN Rem Koolhaas ...
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
nevzniklo. Antický svět vzal za své a nová díla<br />
přinesla až karolinská doba. A navíc každá e-<br />
pocha – zdá se – buduje ono krásné a klasické<br />
v relativně krátké době. A s velmi malým okruhem<br />
lidí. Stále se potvrzuje ono kunsthistorické<br />
schéma: doba probojování nového stylu, doba<br />
jeho ustavení a klasické formy, doba individualizace,<br />
manýrismu a rozpadu. Jednotlivá údobí<br />
se dnes ze staletí zkracují na roky. A navíc nám<br />
chybí styl. Ale třeba se nic neděje, není třeba<br />
se rmoutit, třeba stačí koupit si další magazín<br />
a odeslat další fakturu.<br />
Souhlasíte? (k architektu HrÛ‰ovi)<br />
P. HRÒ·A: Pro mne je to poslední pouze trocha<br />
ironického koření. Ale to předtím? Pohled trochu<br />
příliš „shůry“... A přirozeně se nabízí otázka,<br />
co je pravda. Co považujme za „pravdu“ dnešní<br />
doby, za pravost projevu, který se v architektuře<br />
musí zjevit i dnes, řekněme „v krizi“ jako projev<br />
nikoliv ryze umělecký, ale víc společenský<br />
i sociální. Krize je i to, jestliže není ona pravost<br />
pravdy dostatečně hledána. Nejde jenom správnost<br />
nebo spravedlnost. Pravda podle mne je<br />
to, čeho když se nedostává, činí z moudrých<br />
blázny. Tady moje kritika míří spíš ke „svobodě“<br />
nebo spíš svévolnosti umění dnešní doby. V ní<br />
jakoby skrytost obloudí i zdravou mysl, a to<br />
i v našem pojetí architektury, když totiž nectíme<br />
pravdu jako osvětlení místa nebo zadání nebo<br />
vůbec vůdčí myšlenku pro vlastní práci. A co se<br />
tedy projeví podle nás jako pravdivý přístup<br />
v naší době? Takže – konkrétněji – hodně nás<br />
oslovuje třeba Emil Přikryl. Myslím si, že to je<br />
zrovna jeden z vizionářů pravdivě přistupující<br />
k tomu, co existuje. Protože jsme chudá země,<br />
chudá společnost, Emil něco snad vystihuje ve<br />
svých realizacích... Ale já ani nevím, proč vlastně<br />
mluvím tolik o Emilovi. Asi proto, že jsme zašli<br />
k pojmu pravdivost ve vztahu k vlastní práci.<br />
Krize je možná taky v tom, že se obecně ta<br />
pravdivost nahradí často zdáním čili image nebo<br />
zviditelňováním, vlastně silou reklamy.<br />
Takže tohle je možná i odpověď na původní<br />
otázku, proč nepřihlašujeme naše stavby do<br />
Grand Prix Obce architektů. Tolik pravdivých<br />
jich totiž ještě nemáme, jako je ostatně standardní<br />
situace mezi architekty v naší zemi.<br />
P. PELâÁK: Mě hodně zajímá standard. Protože<br />
<strong>architektura</strong> je pro všechny lidi, kteří ji užívají –<br />
i když je placená pouze jedním investorem.<br />
Domnívám se, že problém dnešní doby je v nedostatku<br />
standardů. Že nejsou stavěny – ani ve<br />
věcech technických ani ve věcech typologicky<br />
funkčních. Že si každý může dělat to, co chce.<br />
A současně se navrhují byty, které moc nefungují,<br />
které mají nepatřičnou velikost místností,<br />
špatné cesty z místnosti do místnosti. Ostatně<br />
připomenu Adolfa Loose, který říká, že Británie<br />
má krejčího, který šije pro královnu a který dělá<br />
nejkrásnější šaty a smokingy na světě. Ale pak<br />
má Británie běžné, vynikající krejčí, kterým tenhle<br />
krejčí nastavuje laťku: a to je standard. V brněnské<br />
architektuře mě fascinuje hlavně předválečná<br />
tvorba. Přitom mnohé tehdejší stavební<br />
firmy projektovaly bez architektů: ale dodnes<br />
stojí nádherné činžáky a stále patří k nejžádanějším.<br />
Bohužel, nefunguje už ona klasická py-<br />
ramida, kterou známe z devatenáctého století<br />
a ještě z třicátých let: špičkoví autoři, kteří ustavují<br />
standard, a za nimi následují krajští, okresní<br />
a místní architekti. Dnes v Brně funguje pár vynikajících<br />
ateliérů, tvoří však pořád zlomky nejběžnější<br />
produkce, která se odehrává na bázi<br />
těžké postmoderny, podnikatelského baroka nebo<br />
nějakých neumělých neoschémat. Ale nejde<br />
jenom o estetiku. Ve svém důsledku jde o špatné<br />
nakládání s penězi investora.<br />
P. HRÒ·A: Fakt, že člověk bude tvořit dobře<br />
standardně – jakožto technicky – i užívat stavbu<br />
jako architekturu, je naprosto nezbytná<br />
a nutná podmínka – nikoliv podmínka postačující.<br />
Vždycky je ještě potřeba vize – vize ukotvené<br />
do země. A současně vzhlížející k nebi.<br />
Tématem je poznání, ke kterému možná nikdy<br />
nedospějeme: leží někde nad námi nebo před<br />
námi, mimo nás. Na to standardy nestačí.<br />
O URBANISMU A ·IKMÉ ST¤E·E<br />
Nedávno byl v âesk˘ch Budûjovicích schválen<br />
„vቓ územní plán – zakázka z vítûzství v urbanistické<br />
soutûÏi pfied ãtyfimi lety. Jak se vám<br />
dafií va‰e úvahy – fieknûme obecné povahy –<br />
realizovat v urbanismu?<br />
P. HRÒ·A: Především bych zdůraznil, že se<br />
potvrdily naše vize. A že naše „objektivní“ hledání<br />
potvrdila i – politicky mezitím změněná –<br />
radnice. Za zmíněníhodný považuji i náš názor<br />
na následnou architektonickou regulaci. Kdysi<br />
jsme všichni tři – ještě s Janem Sapákem – při<br />
přípravě regulace brněnské památkové rezervace<br />
obecně dospěli k závěru, že by některá<br />
Místa měla být představena obyvatelům formou<br />
tzv. reprezentantů. A nakonec zde –<br />
v Českých Budějovicích – radní dokonce namísto<br />
myšlení o pouze stranické politice se někdy<br />
nechali obecnou potřebou přimět k přemýšlení<br />
o svém městě v těch takřka nejvyšších<br />
kategoriích. Ať už jde o princip „zbytečnosti“ zelených<br />
klínů kolem řek, nebo o princip z klasických<br />
odkazů, například princip pravoúhlého<br />
rastru, který se zde zakládá – něco jako prvek<br />
znovu – nalézaného uspořádání území...<br />
Shodou okolností jde zrovna zde v Českých<br />
Budějovicích – podle Aristotela – o onen „demokratický<br />
prvek: město na rovině“.<br />
Pojem „reprezentant“ je dnes jiÏ zabudován do<br />
budûjovické vyhlá‰ky o územním plánu. Mohl<br />
byste jej vysvûtlit blíÏe?<br />
P. HRÒ·A: Pro názornost – jsme-li například<br />
zpátky v Brně, jde o způsob, jak se má třeba o-<br />
bestavovat „Okružní třída“. Nebo dostavovat,<br />
nikoliv jak má vypadat dům, že má mít dejme<br />
tomu nově funkcionalistické průčelí nebo naopak<br />
bobrovky na střeše...<br />
Nepfiedstavuje to vlastnû pokus o onen standard<br />
v území?<br />
P. HRÒ·A: V tom nejširším smyslu slova. Něco<br />
jako normu, avšak normu pro pojetí normálnosti<br />
– nikoliv obyčejnosti. Prakticky naším územním<br />
plánem ustavujeme nutnost hledat – například<br />
v připravovaných následných regulačních<br />
plánech – standard. Čili říkáme, že standard<br />
má být „zohledněn“. A že má být ukázán.<br />
Nikoliv skryt! Jsme tedy zase u tématu neskrytosti<br />
čili pravdy. Znamená, že to, co je v území<br />
ustavováno, nemá být „lež“. A má-li se něco<br />
objevit jako <strong>architektura</strong>, pak jen jako pravda<br />
toho či onoho místa. A jsme-li v demokracii – ať<br />
to rozhodnou obyvatelé.<br />
Máte zku‰enost s konkrétním fungováním principu<br />
participace? Co kdyÏ vefiejnost nevybere<br />
„patfiiãn˘“ model?<br />
P. HRÒ·A: Pak jej nebudou mít. Anebo jej budou<br />
mít takový, jaký zvolí. Mají na to právo.<br />
Otázka zní, mají-li konkrétní lidé, kteří se třeba<br />
za čas odstěhují, zde tedy žijící v konkrétním<br />
omezeném čase, toto právo ve smyslu pravdy.<br />
Přihlásili jsme se ale k demokracii, i když pro<br />
praktické uskutečňování vizí není demokratická<br />
shoda v názoru asi ideální zařízení. Ale přesto,<br />
či právě proto: v Budějovicích jsme například<br />
řekli, že tam, kde kdysi vedla koněspřežka, má<br />
znovu být živá ulice. A že se osa koněspřežky<br />
stane nosnou urbanistickou osou jako obnovený<br />
uliční profil. Nakonec i pomocí právě tohoto<br />
zjednodušeného názoru na „pravdu“ v území<br />
obyvatelé pochopili celkový záměr a podařilo<br />
se tak například odsunout – mimo osu koněspřežky<br />
– jeden supermarket. Osobně tudíž<br />
nejsem vůči názorům veřejnosti tak skeptický –<br />
že by nevnímala i estetická kritéria... Prostě se<br />
tu vyskytuje, někdy i zjevně u lidí k tomuto nevedených<br />
a v estetice nevzdělávaných, vůle<br />
mít své prostředí krásné, a pak tedy i funkční.<br />
KdyÏ uÏ jsme se dostali do regionu jiÏní âechy<br />
– co pro vás znamená pojem „regionalismus“?<br />
P. PELâÁK: Možná už je to dnes trochu ohraná<br />
písnička... Podle mě lze prostě z regionalistické<br />
pozice dílo interpretovat, ale nelze z ní tvořit.<br />
Tvořit záměrně regionalistickými přístupy znamená<br />
ve svém důsledku vzdát se možnosti dělat<br />
architekturu právě v té universální absolutní<br />
dimenzi nebo vztahování se k „absolutnímu“,<br />
což v umění vždycky musí být. Umění je přece<br />
vždycky modifikované hospodářskými poměry,<br />
charakterem světla, prostředí atd., ale toto na<br />
druhé straně nikdy nebylo nějakým apriorním<br />
východiskem nebo cílem tvorby. Prostě záměrně<br />
tvořit regionalistická díla je pro mě důkazem<br />
nedospělosti nebo nevyspělosti či neemancipovanosti<br />
architektury nebo toho kterého tvůrce.<br />
A samozřejmě každé dílo je možné interpretovat<br />
i z hlediska regionalismu. Ale myslím si, že<br />
jakákoliv interpretace a priori do toho díla vsazená<br />
je podobná jako sám regionalismus: že<br />
prostě nemůže být dílo tvořeno s apriorním cílem<br />
interpretace. Často dnes zástupný symbol<br />
nebo znak nebo příběh bývá důležitější než dílo<br />
samo... Vlastně jako by se literární interpretace<br />
architektonického díla stávala výslednou hodnotou<br />
a nakonec i cílem architekta.<br />
Ptám se proto, Ïe bûhem projektování sociálního<br />
bydlení ve Slavonicích jste kritizovali souãasn˘<br />
pfiístup památkáfiÛ. Jak známo, pfiedepsali<br />
vám sedlové stfiechy. Nûkdy se tato otázka<br />
– ov‰em nejenom stfiech – objevuje právû<br />
v souvislostmi s regulacemi a regionalismem.<br />
PROFIL ARCHITEKT 6/<strong>2000</strong> 41
Change language