Okna, dvefie Zahradnà architektura 6/2000/ âERVEN Rem Koolhaas ...
Okna, dvefie Zahradnà architektura 6/2000/ âERVEN Rem Koolhaas ...
Okna, dvefie Zahradnà architektura 6/2000/ âERVEN Rem Koolhaas ...
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
EKOLOGIE<br />
URBANISMUS JE VùCÍ VE¤EJNOU<br />
O INTEGRACI A KONTEXTU HOVO¤ÍME S PETREM SUSKEM<br />
Architekt: Tématem tohoto ãísla je rodinn˘ dÛm.<br />
Správné zaãlenûní domu do krajiny je jistû základním<br />
úkolem i z pohledu ekologického. Vy jste se<br />
v rozhovoru v lednovém Architektu vyjádfiil, Ïe<br />
ekologická <strong>architektura</strong> je v podstatû nonsens,<br />
protoÏe kaÏdá je „proti pfiírodû“. Jak tedy pfiistupovat<br />
ke stavbû domÛ mimo jiÏ existující architektonizované<br />
prostfiedí?<br />
Petr Suske: ObtíÏnost vymezení pojmu „dÛm v krajinû“<br />
pfiedjímá obtíÏnost nûjakého stanoviska k nûmu.<br />
Architekt jakoÏto tvÛrce iluzí mÛÏe vlastnû<br />
v‰echno – v dobrém slova smyslu – a bude záleÏet<br />
jen na jeho názoru. DÛm mÛÏe b˘t v harmonii s okolím,<br />
ale mÛÏe b˘t i v kontrastu. DÛm mÛÏe b˘t obrazem<br />
doby, techniky ãi stavu spoleãnosti, nebo ctít<br />
tradici, mÛÏe b˘t pokorn˘, nebo v˘zvou. I jeden<br />
a tent˘Ï architekt mÛÏe stejnou situaci fie‰it diametrálnû<br />
odli‰nû. Vzpomínám na první, nerealizované<br />
domy Jana Kaplického v podobû lunárních modulÛ<br />
‰plhajících po skalnatém pobfieÏí, a na jeho poslední<br />
– realizovan˘ dÛm zasypan˘ do hlíny a dÛslednû<br />
harmonizující se sv˘m okolím.<br />
A co pohled architekta s ekologick˘m zamûfiením?<br />
Fundamentální ekolog vám odpoví, Ïe dÛm v krajinû<br />
musí umoÏnit trvale udrÏiteln˘ Ïivot ãi tzv. permanentní<br />
kulturu, a bude ho zajímat pfiedev‰ím ‰etrnost<br />
vÛãi okolí, udrÏení obnovitelnosti v‰ech pfiírodních<br />
cyklÛ a z hlediska globálního pak jeho znaãná<br />
míra sobûstaãnosti, tedy aby svou existencí a provozem<br />
neniãil pfiírodu jinde – tfieba zprostfiedkovanû<br />
pfies potfiebu energie nezvût‰oval jámu povrchového<br />
dolu na Mostecku.<br />
Jako architekt a ekolog bych tato pfiikázání asi roz‰ífiil<br />
je‰tû o integraci architektury do krajinného a regionálního<br />
rámce, o tvorbu v kontextu, i kdyÏ tfieba<br />
hodnû volném. Myslím si, Ïe taková tvorba pfiispívá<br />
ke zlep‰ení „ekologie du‰e“.<br />
Jako velmi pozitivní v tomto duchu bych uvedl napfiíklad<br />
poslední realizace Petera Zumthora.<br />
MÛÏete pojem integrace a kontextu trochu rozvést?<br />
Nerad, protoÏe se obávám, Ïe pfiíli‰ konkrétní detail<br />
mÛÏe b˘t vytrÏen ze souvislostí, které jsou témûfi nekoneãné.<br />
Pfiesto vás poprosím, abyste se o to pokusil.<br />
Integrace mÛÏe spoãívat napfiíklad v pouÏití místní<br />
stavební suroviny nebo stavební technologie. SniÏuje<br />
se tím sice dopravní zátûÏ, ale nemusí b˘t – díky<br />
stavu globalizace – nejlevnûj‰í. Pfiesto by se tento<br />
pfiístup mûl vyplatit, protoÏe respektování regionálního<br />
kontextu – byÈ velmi volné – zvy‰uje pocit jistoty<br />
a bezpeãí a spolehlivû vede k pozitivnímu estetickému<br />
vjemu. Nechci operovat s banalitami typu<br />
srub v lese, i kdyÏ se jedná o integraci jako hrom.<br />
PomÛÏu si radûji opût Peterem Zumthorem a jeho<br />
nedávnou brnûnskou pfiedná‰kou (viz str.<br />
52–54 – pozn. red.). Pro svÛj kostelík ve ‰v˘carském<br />
Sumvitgu pouÏil místní dfievo a nûkteré<br />
konstrukãní prvky pouÏívané v tradiãní architektufie<br />
usedlostí – právû proto, aby v náv‰tûvníkovi<br />
vyvolal pocit jistoty. Láznû ve Valsu jsou postaveny<br />
z bfiidlice z místního lomu. Bfiidlice je pouÏita<br />
jako konstrukãní materiál – ne jako obklad –<br />
právû pro zv˘‰ení ãitelnosti stavby a vytvofiení<br />
volné vazby na regionální kontext.<br />
Znamená to, Ïe nezáleÏí jen na volbû materiálu,<br />
ale i na zpÛsobu jeho pouÏití?<br />
Jasná konstrukce i funkce napomáhá harmonickému<br />
pÛsobení prostfiedí na ãlovûka. Ostatnû toto téma<br />
zpracoval uÏ princ Charles ve svém pojednání o architektufie.<br />
Pro ilustraci uvedu i jeden – dle mého<br />
soudu negativní – pfiíklad, kter˘ je pfiitom pfiedstavován<br />
jako v˘sostnû ekologická realizace: lázeÀsk˘<br />
komplex v Blumau od nedávno zesnulého Hundertwassera.<br />
Pfiedesílám, Ïe pfiitom chovám sympatie<br />
k jeho vídeÀsk˘m realizacím. TûÏko fiíci, co mi na<br />
stavbách v Blumau vadí nejvíc. Snad právû popfiení<br />
tektoniky a absolutní pfieru‰ení vazby na regionální<br />
architekturu. Zajímavé je také zji‰tûní, Ïe architektonické<br />
kopce zelen˘ch stfiech se tûÏko integrují do zeleného<br />
kopce, na nûmÏ stojí.<br />
Jistû platí podobné principy i pro urbanismus.<br />
Jak se uplatÀují napfiíklad v novû vznikajících pfiímûstsk˘ch<br />
sídelních celcích stavûn˘ch na zelené<br />
louce?<br />
V úvodu jsem konstatoval, Ïe v podstatû respektuji<br />
mnoho názorÛ na to, jak by dÛm v krajinû mûl vypadat.<br />
Pokud jde o urbanismus, musím konstatovat,<br />
Ïe jich respektuji mnohem ménû. Vlastní dÛm je do<br />
znaãné míry vûcí jeho majitele, respektive pfiíslu‰ného<br />
architekta, vûcí vefiejnou je jen sv˘m zevnûj‰kem.<br />
ZaloÏení nové obce nebo její ãásti, tedy její urbanistick˘<br />
koncept, je vûcí vefiejnou. Mûlo by proto co<br />
nejvíce respektovat pravidla jak globální ekologie (ãi<br />
permanentní kultury), tak celou oblast principÛ v˘‰e<br />
nazvan˘ch „ekologií du‰e“.<br />
Mohl byste je konkretizovat?<br />
I kdyÏ vût‰inou minimálnû jeden ãlen rodiny Ïijící<br />
v takovém novû vzniklém útvaru bude svÛj pracovní<br />
den trávit mimo svou domovskou oblast, je nutné<br />
nov˘ sídelní celek koncipovat co nejvíce jako komplexní<br />
Ïivotní prostor. Se soukromou ãástí, polovefiejnou<br />
a vefiejnou. S jasn˘m smûfiováním cest, které<br />
mají cíl, i kdyÏ se na nich pohybuji pû‰ky. S cestami,<br />
kter˘mi stojí za to jít. S prostranstvími, která mají<br />
jasnou strukturu, stejnû jako domy svoji tektoniku,<br />
aby poskytovaly jistotu a bezpeãí. S vefiejn˘m prostorem,<br />
kter˘ je strukturován nejen architekturou,<br />
ale i jasn˘m konceptem zelenû – alejemi, sady nebo<br />
valy (mezemi).<br />
Parcelace by mûla vyhovût spí‰e morfologii terénu<br />
neÏ geometrovi, mûla by vzít v potaz proudûní vzduchu<br />
a pfievládající vûtry. De‰Èové vody by mûly v maximální<br />
mífie zÛstat v území, coÏ znamená rozumnou<br />
minimální plochu dláÏdûn˘ch ploch a komunikací,<br />
zadrÏování vody aÈ v umûl˘ch nádrÏích, ãi pfiírodních<br />
poldrech atd. Já myslím, Ïe tyto vûci jsou v‰em<br />
jasné.<br />
Jak se díváte na vznikající komplexy rodinn˘ch<br />
domkÛ napfiíklad na okrajích Prahy na postupnû<br />
prodávan˘ch parcelách – pokud moÏno ãtvercov˘ch?<br />
Vût‰ina tuzemsk˘ch realizací dává tu‰it, Ïe vefiejné<br />
prostory jsou koncipovány z hlediska komfortu automobilu,<br />
a jsou navíc od soukromého prostoru oddûleny<br />
vysokou zdí, která sice zvy‰uje intimitu soukromé<br />
zahrádky, ale ãiní pobyt bez auta na vefiejném<br />
prostoru velmi nepfiíjemn˘m. M˘m osobním názorem<br />
je, Ïe jedním z dÛvodÛ frustrace Ïen-matek trávících<br />
svÛj den v tomto prostfiedí je tento nulov˘<br />
(nebo americk˘) urbanistick˘ koncept, kter˘ popírá<br />
regionální kulturní a sociální kontext – to, co tfieba<br />
funguje dobfie, byÈ paradoxnû, v nûkter˘ch chatov˘ch<br />
osadách.<br />
Zpracovávají se v‰ak územní plány, které by mûly<br />
dodrÏet urbanistické zásady.<br />
Obce ve sv˘ch územních plánech ãasto zadávají<br />
omezení pro zastavûnost. âiní tak v dobré vífie, aby<br />
zabránili developersk˘m snahám o maximální vyuÏití<br />
území. Av‰ak v koneãném v˘sledku paradoxnû<br />
právû urãení maximálního procenta zastavûnosti<br />
parcely nebo její minimální velikosti vede k parcelaci<br />
na ãtvereãky s minimálními úzk˘mi komunikacemi<br />
– k monotónnímu fádnímu urbanismu.<br />
Jak se tedy lze jinak bránit obchodním snahám<br />
developerÛ?<br />
Napfiíklad v PrÛhonicích jsme vztáhli procento<br />
zastavûnosti na celek. Tím jsme mohli vytvofiit<br />
centrum z fiadov˘ch domkÛ, na okrajích pak<br />
vznikly vût‰í parcely. Tento postup vnímám pozi-<br />
EKOLOGIE ARCHITEKT 6/<strong>2000</strong> 79
Change language