Okna, dvefie Zahradní architektura 6/2000/ âERVEN Rem Koolhaas ...

SNÍMEK KAREL DOLEÎEL
VEâE¤E S ZUMTHOREM
JAN SAPÁK
bylo Diecézní muzeum do Kolína nad R˘nem. Zde zaujal pfiístup ke zpracování
transparentnosti stûny, kde údajnou inspiraci pfiedstavoval háãkovan˘
svetr sekretáfiky! Nicménû tuto práci se svûtlem a prostupností prostoru
skrze hmotu mÛÏeme sledovat na objektu vykopávek v Churu, na
lázních ve Valsu i na Kunsthausu v Bregenzu, rovnûÏ i na Topografii teroru
a na tfietím, nejaktuálnûj‰ím projektu ‰v˘carského pavilonu pro EXPO 2000
v Hannoveru.
·V¯CA¤I NA EXPU V této souvislosti se posluchaãÛm zajisté vybavil impozantní
dÛm ve vinici v Napa Valley v Kalifornii od dvojice Herzog & de
Meuron (viz A. ã. 9/99), s úÏasnou kamennou transparentní stûnou.
Ideov˘m zdrojem pavilonu pro EXPO 2000 byla my‰lenka ekologického
pfiístupu k tomuto „cirkusu“ a fenomén „vy‰tosovan˘ch“ dfievûn˘ch fo-
‰en a desek, uskladnûn˘ch v dfievozpracujících závodech. Aby nedo‰lo
k po‰kození prvkÛ, jsou tyto prokládané fo‰ny na v˘‰ku stlaãeny vnûj‰í
ocelovou konstrukcí s trval˘m pfiedpûtím, po skonãení akce pfiedpûtí povolí
a prvky mohou b˘t (nepo‰kozené) prodány. Vlastní dfievûné stûny se
zajímav˘m svûteln˘m efektem podéln˘ch ‰tûrbin tak vytváfiejí jakési bludi‰tû
„uliãek a námûstí“, ãásteãnû kryt˘ch, ãásteãnû otevfien˘ch, v nichÏ
budou hrát hudebníci tak, jako je tomu na ulicích mûst. PfiestoÏe v˘sledn˘
dojem si mÛÏeme uãinit aÏ na v˘stavû samé, za pozornost stojí pfiedev‰ím
koncepãní pfiístup k problému, a hlavnû odvaha státního investora
pfievzít na sebe odpovûdnost za pavilon, kter˘ reprezentuje tradiãnû
konzervativnû a serióznû vnímanou zemi. Jak˘ to rozdíl od na‰eho pavilonu,
kter˘ pfii‰el rovnûÏ se zajímav˘m konceptem, ale na na‰e osvûdãené
v˘stavníky byl málo „národní“. Mimochodem – v této souvislosti
pfiedná‰ející uzavfiel své vystoupení odpovûdí na dotaz sv˘ch investorÛ,
co Ïe je na jeho pavilonu typicky ‰v˘carského? Lapidárním – nic. I pfies
úvodní v˘hrady vystoupení zajisté uspokojilo jak ty, ktefií si od samotného
Mistra vyslechli „jen“ to, co znají z odborn˘ch revuí nebo co osobnû
nav‰tívili, tak i laiky, ktefií do Rotundy zavítali omylem, neboÈ Zumthorovo
charisma samozfiejmû popsat nelze.
AUTOR JE ARCHITEKT, PEDAGOG NA FAKULTù ARCHITEKTURY âVUT BRNO,
STÁL¯ SPOLUPRACOVNÍK REDAKCE
TITULEK A MEZITITULKY REDAKCE
Peter Zumthor se narodil 26. 4. 1943 v Basileji. Vyuãil se truhláfiem. 1963 – absolvoval
‰kolu designu tamtéÏ a ode‰el na Pratt Institute do New Yorku. Poté pracoval v oddûlení
památkové péãe v kantonu Graubınden. 1978 – profesorem na cury‰ské universitû, pedagogické
pÛsobení na ‰kolách v USA, ·v˘carsku, Nûmecku. 1979 – vlastní ateliér v Haldensteinu.
1996 – ãestn˘ ãlen BDA, 1998 – Carlsberg Architectural Prize (cena udûlovaná pod
zá‰titou dánské královny), 1999 – Cena Miese van der Rohe za evropskou architekturu.
PETER ZUMTHOR – ARCHITEKTURA A KONTEXT
V RÁMCI DNE ARCHITEKTURY 5. ROâNÍKU STAVEBNÍHO VELETRHU IBF;
ROTUNDA PAVILONU A BRNùNSKÉHO V¯STAVI·Tù
20. 4. 2000
PO¤ADATEL: BRNùNSKÉ VELETRHY A V¯STAVY,
OBEC ARCHITEKTÒ BRNO
ODBORN¯ GARANT: PROF. VLADIMÍR ·LAPETA
Pfiedveãer Zumthorovy pfiedná‰ky poslouÏil k setkání s ním u lehkého obãerstvení
v ateliéru architektÛ Buriana a Kfiivinky. Je moÏné vyjádfiit jen
v‰eobecn˘ dojem, podrobn˘ záznam nebyl úmyslnû pofiizován.
Habitus Zumthorovy osobnosti potvrdil a pfiedãil oãekávání a povûst, která
jej pfiedcházela. Byl je‰tû více svérázn˘ a vzdálen˘ prototypu soudobé architektonické
„hvûzdy“, neÏ se dalo oãekávat. Od prvopoãátku to byl on,
kdo vnesl do setkání svÛj styl, byl to on, kdo udával tón a charakter rozhovoru,
aÈ se jiÏ ptal, nebo odpovídal. Nedal se zlákat k tématÛm, která jej nezajímala.
Zumthor sám a témûfi formálnû udal tón k rozpravû. AÏ „protokolárnû“ vyzval
k otázkám: ale jiÏ první, která mífiila k jeho názorÛm na soudobou architekturu,
odbyl v˘rokem, Ïe není architektonick˘ turista, a nemá tudíÏ
pfiehled. Vzápûtí se ptal, jak si stojí stavûní u nás, a aniÏ vyãkal odpovûdi
jedním dechem pfiidal varování, abychom – jako celá spoleãnost – neuvízli
v osidlech globalizované a snad zkomercializované architektury dne‰ka.
Nabádal, abychom hledali svoje, zvlá‰tní regionální rysy. Nevím, jestli tím
získal plné porozumûní pfiítomn˘ch. Dal‰í rozhovor byl uÏ ménû strojen˘,
i kdyÏ stále profilovan˘ pfiísnou Zumthorovou letorou. Nejvíce se otevfiel
u tématu jeho berlínského domu. Pokud to bylo jenom trochu moÏné, oh˘bal
Zumthor rozhovor spí‰e ke v‰eobecn˘m tématÛm, k politice a historii
neÏ ke konkrétnû stavitelsk˘m.
Ba dokonce hned na poãátku mluvil o fotbale, o hokeji, pfiedstavil se jako
aktivní fanou‰ek a nevím, jestli nebyl zklamán, Ïe ve spoleãnosti nena‰el
spfiíznûné du‰e. Zfiejmû mu ne‰lo na mysl, Ïe coby âe‰i jsme alespoÀ nepropadli
hokeji.
SlovÛm o Berlínu dominovala reflexe následkÛ války souãasnou nûmeckou
generací, vztah NûmcÛ jako „pachatelÛ“ ke sv˘m obûtem, promûnliv˘ proces
kajícnosti a tak podobnû, coÏ ostatnû v jin˘ch rysech zmínil o den pozdûji
ve své pfiedná‰ce. S nelíãen˘m zájmem se také ptal na národnostní
profil zdej‰í (ãeské) pfiedváleãné spoleãnosti a na hospodáfiské moÏnosti
dne‰ka. Vzpomnûl svou náhodnou pfiítomnost u nás pfied deseti lety, právû
v t˘dnu nejvût‰ího demonstraãního nad‰ení po 17. listopadu a extrémních
nadûjí demonstrantÛ, se kter˘mi mûl pfiíleÏitost promluvit.
Za veãer vykoufiil nejménû tfii ze sv˘ch ohromn˘ch doutníkÛ, které si jako
nezbytn˘ proviant pfiivezl ve velkém s sebou. Po tfiech hodinách se na nûm
projevila únava a korektnû poÏádal o propu‰tûní. Ani cestou do hotelu neprojevil
vût‰í zájem o na‰i architekturu, a to ani o starou, pfiedváleãnou nebo
zcela dne‰ní. Nemohu ale vylouãit vliv únavy. Naopak nápadnû jej probrala
poznámka o „zimním králi“, prvním porevoluãním vÛdci komunistÛ
Urbánkovi, jehoÏ vilu jsem míjeli.
Podobnû se projevoval i druh˘ den po pfiedná‰ce, pfii obûdû a bûhem cesty
mûstem. Pfii náv‰tûvû Tugendhatu evidentnû pookfiál, stal se více zanícen˘m
v rozhovoru a s nelíãen˘m zájmem se ptal na mnoho podrobností.
Nejvíce ho pfiitahovaly technické detaily, konstrukce a strojní vybavení domu.
Ke konci náv‰tûvy byl pfii pohodlném pohledu z Miesova kfiesla na vedutu
Brna evidentnû dojat˘.
AUTOR JE ARCHITEKT, âLEN BRNùNSKÉ SKUPINY OBECNÍ DÒM
AKTUÁLNĚ ARCHITEKT 6/2000 53