Fulltext... - Výzkumný ústav práce a sociálních věcí

9. Německo
do manželství, neboť svobodné matky byly podporované opatřeními rodinné politiky
jako například preferenčním přidělováním bydlení a místa v jeslích, mohly také
uplatňovat nárok na placené volno z práce v případě onemocnění dítěte (od roku 1972
[Kreyenfeld 2004]). Ve snaze získat tyto výhody tak partneři uzavírali sňatek teprve
v době, kdy jim již nárok na ně vypršel (když dítě dosáhlo jednoho roku věku).
V okamžiku, kdy se přestalo toto zvýhodnění svobodných matek uplatňovat, se
předpokládalo snížení podílu dětí rodících se mimo manželství, tento předpoklad se
však v 90. letech nepotvrdil, naopak vzestupný trend pokračoval. V posledních letech
se tedy zhruba 60 % dětí v bývalém východním Německu rodí nesezdaným matkám
[Dorbritz, 2008].
9.2 Rozvodovost a její vývoj od 2. poloviny 20. století
Od 60. let v Německu stoupá rozvodovost, tento vzestupný trend byl přerušen
jednou v 70. letech v západním Německu a na počátku 90. let pak ve východní části
země, přičemž obojí bylo způsobeno změnami v rozvodové legislativě. V roce 1977
došlo ke změně v západním Německu, kdy byl v rozvodové legislativě princip viny
nahrazen principem neslučitelnosti. Zásadním aspektem zde bylo, že rozvodový soud
se již nesnažil zjistit viníka rozvodu, ale snažil se pouze zjistit stav neslučitelnosti.
Dále byl potřebný rok odloučeného žití před rozvodem, čímž bylo způsobeno zpoždění
v dokončení rozvodových soudů v okamžiku, kdy zákon vešel v platnost.
Obdobná situace nastala poté v roce 1991 v bývalé NDR, kdy převod
západoněmeckého rozvodového práva na východní Německo, a tím také předepsání
roku odloučení před rozvodovým řízením, vedl ke krátkodobému zpoždění v dokončení
rozvodových kauz, a tím ke krátkodobému poklesu úrovně rozvodovosti [Dorbritz,
2008].
Úhrnná rozvodovost dosahovala v roce 2004 ve Spolkové republice jako celku
hodnoty 42,5 %, v západní části země to bylo 43,6 % a ve východní 37,4 % [Dorbritz,
2008]. Vyšší úroveň rozvodovosti v bývalém západním Německu je spojována mimo
jiné s vysokou mírou zaměstnanosti žen. Analýzy dat šetření z roku 1992 ukazují, že
východoněmecké ženy mají výrazně vyšší riziko rozvodu, které je ovlivněno především
jejich vyšší ekonomickou aktivitou, častější zkušeností s rozvodem ve své orientační
rodině (tj. rozvodem svých rodičů) a nižší religiozitou. V obou částech země byla
zaměstnanost žen spojena s vyšším rizikem rozvodu, ovšem tento vliv byl silnější
právě ve východním Německu [Böttcher 2006, citováno z Dorbritz 2008].
Počet rozvodů dosáhl v poválečném období vrcholu v roce 2003, kdy bylo
rozvedeno 213 975 manželství, poté počet rozvodů poklesl o více než desetinu na
190 928 v roce 2006 [Eurostat]. Také úhrnná rozvodovost od poloviny 90. let do roku
2003 vzrostla na 42 %, následoval její mírný pokles pod 0,4 v roce 2006. Z hlediska
délky trvání manželství se nejvíce manželství rozvádí po šesti letech trvání svazku
a doba trvání manželství se z tohoto hlediska stále prodlužuje, v průměru k rozvodu
dochází po 13,1 letech manželství [Dorbritz, 2008].
101