Fulltext... - VÃ½zkumnÃ½ Ãºstav prÃ¡ce a sociÃ¡lnÃch vÄcÃ

More documents

Recommendations

Info

6. Norsko Běžný příjem pak představuje veškeré zdanitelné příjmy po odpočtu odpočitatelných položek. Na tuto část je uvalena rovná daň 28 %, která je rozdělena do dvou částí - 16,2 % je místní daň (správní obvod), 11,8 % centrální daň [OECD, 2006]. Centrální státní daně jsou uvaleny jak na osobní, tak na běžný příjem, zatímco místními daněmi je zatížen pouze běžný příjem. Mezi odečitatelné položky běžného příjmu patří: základní nezdanitelná položka na zaměstnance (37 000 NOK v daňovém schématu 1 a 74 000 NOK v daňovém schématu 2); 36 % pracovního příjmu 39 (včetně podpory v nezaměstnanosti) s minimem 4 000 NOK a maximem 63 800 NOK; 26 % u důchodů včetně přechodné dávky pro samoživitele (odečitatelná položka je ohraničena minimem 4 000 NOK a maximem 53 400 NOK). Pokud rodina doloží náklady na péči a východu dětí mladších 12 let, může si pár odečíst až 25 000 NOK za jedno dítě, 5 000 NOK za každé další dítě [Ministerstvo financí 2008]. Rodič samoživitel, který pobírá pouze „přechodnou dávku“, neplatí většinou daně z příjmů (podle zvláštního omezení daňové povinnosti, toto omezení platí i pro starobní důchodce). Jednotlivec, který má nárok na omezení daňové povinnosti, neplatí daň na čistý příjem nižší než 99 600 NOK. Příjem převyšující tuto hranici je pak zdaněn 55 %. Vzhledem k existenci základní daňové úlevy u přechodné dávky neplatí rodič samoživitel daně, pokud je jeho celkový příjem nižší než 134 595 NOK (= 99 600 NOK / (1-0,26)). 6.5 Shrnutí Podobně jako Švédsko je Norsko zástupcem sociálně demokratického modelu sociálního státu s univerzálním sociálním zabezpečením, relativně štědrými dávkami a službami a vysokou mírou zdanění a vysokou zaměstnaností mužů i žen. V obecné rovině se Norsko od ostatních severských zemí v jistém smyslu odlišuje vyšším důrazem kladeným na tradiční rodinné hodnoty včetně role matky jako pečovatelky, ve vztahu k rodinám samoživitelů pak tím, že je jedinou severskou zemí se štědrým sociálním schématem zaměřeným výhradně na osamělé rodiče. Výhradně pro rodiče samoživitele je určena „přechodná dávka“ poskytující a zaručující jim minimální příjem. Tato dávka prošla v průběhu času změnami, které byly odrazem reforem usilujících o zlepšení zapojení osamělých matek na trhu práce, a tím také zvýšení jejich soběstačnosti a možnosti dostat se z chudoby. V typologiích sociální politiky (viz kapitola 3.2) bylo Norsko řazeno do skupiny států, kde byl systém charakteristický poskytováním sociální pomoci osamělým matkám pečujícím o děti za účelem jejich setrvání v domácnosti. V průběhu 90. let došlo v norské sociální politice ke změnám, které byly vedené principem orientace na placenou práci namísto sociálních jistot. Rodiče samoživitelé byli před touto reformou stavěni do role domácích pečovatelů o děti (především matky). Od roku 1998 se sociální politika snaží pohlížet i na tyto matky po prvních letech mateřství jako na zaměstnankyně. Rodič samoživitel má tak nárok na dávky podporující jej v období studia či příspěvek na hlídání dětí v případě, kdy studuje či pracuje mimo domov. 39 Jedinec si může místo procenta z příjmu zvolit odečet paušální částky 31 800 NOK (v roce 2008), je-li tato částka vyšší než procento příjmu [Ministerstvo financí]. 72
6. Norsko Také v Norsku, podobně jako ve Švédsku, se v případě, že druhý rodič na dítě mladší 18 let neplatí výživné, uplatňuje institut náhrady výživného. Při vymáhání výživného se postupuje prostřednictvím agentury. 73
Page 1 and 2:
Neúplné rodiny v České republic
Page 3:
Abstrakt Monografie se zabývá pro
Page 6 and 7:
8. Francie ........................
Page 8 and 9:
Úvod straně došlo k významnému
Page 10 and 11:
1. Proměny rodiny a rodinného usp
Page 12 and 13:
Page 14 and 15:
Page 16 and 17:
Page 18 and 19:
Page 20 and 21:
Page 22 and 23: 2. Sociální situace neúplných r
Page 28 and 29: 3. Typologie sociálních států s
Page 30 and 31: 3. Typologie sociálních států T
Page 32 and 33: 3. Typologie sociálních států l
Page 34 and 35: 4. Česká republika 4. Česká rep
Page 36 and 37: 4. Česká republika Nejvýrazněj
Page 38 and 39: 4. Česká republika Příliš se t
Page 40 and 41: 4. Česká republika Vysoká úrove
Page 42 and 43: 4. Česká republika 4.3 Rodiny s d
Page 44 and 45: 4. Česká republika Tabulka č. 14
Page 46 and 47: 4. Česká republika ekonomicky nea
Page 48 and 49: 4. Česká republika sehrávají pr
Page 50 and 51: 5. Švédsko 5. Švédsko Švédsko
Page 52 and 53: 5. Švédsko průzkumů Eurobaromet
Page 54 and 55: 5. Švédsko Tabulka č. 18 Rodinn
Page 56 and 57: 5. Švédsko dobrovolníků k stíh
Page 58 and 59: 5. Švédsko partnery, přetrvala.
Page 60 and 61: 5. Švédsko Existují tři formy p
Page 62 and 63: 5. Švédsko konkrétní typ rodiny
Page 64 and 65: 6. Norsko Tabulka č. 19 Porodnost
Page 66 and 67: 6. Norsko Tabulka č. 20 Rozvodovos
Page 68 and 69: 6. Norsko manželství ani otce sam
Page 70 and 71: 6. Norsko studuje mimo domov a je n
Page 74 and 75: 7. Velká Británie 7. Velká Brit
Page 76 and 77: 7. Velká Británie Tabulka č. 26
Page 78 and 79: 7. Velká Británie manželský sva
Page 80 and 81: 7. Velká Británie národní strat
Page 82 and 83: 7. Velká Británie - základní sa
Page 84 and 85: 7. Velká Británie Další skupina
Page 86 and 87: 7. Velká Británie Odvislé jsou t
Page 88 and 89: 8. Francie nižší, pokud by byla
Page 90 and 91: 8. Francie tím častější je roz
Page 92 and 93: 8. Francie je však spíše konzerv
Page 94 and 95: 8. Francie stanoveným maximálním
Page 96 and 97: 8. Francie takovéto výživné bud
Page 98 and 99: 8. Francie Výsledná hrubá daň =
Page 100 and 101: 9. Německo však netrval příliš
Page 102 and 103: 9. Německo Tabulka č. 40 Rozvodov
Page 104 and 105: 9. Německo Osamělé rodičovství
Page 106 and 107: 9. Německo dvěma rodičům různ
Page 108 and 109: 9. Německo Tabulka č. 44 Rodičov
Page 110 and 111: 9. Německo Daně Vedle uvedených
Page 112 and 113: 10. Itálie Tabulka č. 46 Porodnos
Page 114 and 115: 10. Itálie Tabulka č. 48 Matky sa
Page 116 and 117: 10. Itálie poloviny 80. let. V tom
Page 118 and 119: 10. Itálie Zaměstnanci, kteří p
Page 120 and 121: 10. Itálie Tabulka č. 53 Parametr
Page 122 and 123:
Závěr Závěr Studie je věnován
Page 124 and 125:
Závěr vývoj, jak dokládají př
Page 126 and 127:
Literatura DWP, 2007a. In work, bet
Page 128 and 129:
Literatura Mogstad, M., Pronzato, C
Page 130 and 131:
Literatura Van de Avort, A., K. Hoo
show all

Fulltext... - VÃ½zkumnÃ½ Ãºstav prÃ¡ce a sociÃ¡lnÃ­ch vÄcÃ­

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?

Fulltext... - VÃ½zkumnÃ½ Ãºstav prÃ¡ce a sociÃ¡lnÃch vÄcÃ