Fulltext... - Výzkumný ústav práce a sociálních věcí

8. Francie
Tabulka č. 33 Domácnosti a rodiny s dětmi podle jednotlivých typů, vybrané
roky
počet domácností (v mil.)
zastoupení
jednotlivých
typů
domácností
(%)
1968 1975 1982 1990 1999
15,8 17,7 19,6 21,5 23,8
jednočlenná - muž 6,4 7,4 8,5 10,1 12,5
jednočlenná - žena 13,8 14,8 16,0 17,1 18,5
neúplná rodina 2,9 3,0 3,6 6,6 7,4
pár bez dětí 21,1 22,3 23,3 23,7 24,8
pár s dětmi 36,0 36,5 36,1 36,4 31,5
vícečlenná domácnost 19,8 16,0 12,5 6,1 5,3
neúplná rodina 719 700 776 260 887 040 1 175 444 1 493 700
pár s dětmi
rodiny s dětmi*
6 996 820 7 523 400 7 812 200 7 731 372 7 110 800
rodiny s dětmi celkem 7 716 520 8 299 660 8 699 240 8 906 816 8 604 500
podíl neúplných rodin (%) 9,3 9,4 10,2 13,2 17,4
Pozn.: * rodiny s alespoň jedním dítětem mladším 25 let
Zdroj: Insee - sčítání lidu
Sledujeme-li typy rodin z perspektivy dětské populace, tak v roce 1999 žilo
16,3 milionů dětí do věku 25 let v domácnosti s rodiči, z toho 1,6 milionu, tzn. každé
desáté, žilo v rekonstruované rodině, přičemž 1 milion pouze s jedním ze svých rodičů
(a jejich novým partnerem) a 600 tisíc ještě s nevlastními sourozenci (se kterými měly
společného jen jednoho z rodičů). 2,7 milionu dětí, tj. každé šesté dítě, žilo v neúplné
rodině pouze s jedním rodičem. Jejich podíl roste spolu s věkem: 10 % dětí mladších 3
let žilo pouze s jedním z rodičů, ovšem ve věkové skupině 18-24 let to bylo již 24 %.
Sedm z deseti dětí přitom žije se svojí biologickou matkou [Archambault, 2007].
Podle nejnovějších dostupných údajů žilo v roce 2005 63 % dětí do 18 let se
sezdanými rodiči. Zároveň se ale stále častěji setkáváme s tím, že děti žijí v rodině,
kde rodiče kohabitují (18 %). V rodině samoživitele žilo v roce 2005 16 % dětí do 18
let [INSEE].
8.4 Rodinná politika a její vztah ke specifikům rodin
samoživitelů
Francie klade důraz na rodinnou problematiku a současná francouzská rodinná
politika je výsledkem kompromisu mezi snahou o zvyšování porodnosti, podporou
příjmu rodin a snahou o rovnováhu mezi prací a rodinou [Pailhé et al., 2008]. Zahrnuje
tedy širokou škálu opatření založených na různých ideologických hlediscích. Spojuje
opatření podporující zaměstnanost žen s ostatními, zaměřujícími se na početné rodiny.
Rodinné dávky jasně podporují rodiny s více dětmi a rodiny s nízkými příjmy. Systém
sociálních dávek zohledňuje různé životní situace, jako je např. bydlení, stěhování,
náklady spojené se vzděláváním dětí apod. [více viz Matějková, Paloncyová, 2003].
O snaze umožnit rodičům lépe skloubit pracovní a rodinný život svědčí jak
podpora individuální profesionální (licencované) péče o děti, tak nabídka předškolních
zařízení pro děti starší 3 let, která relativně dobře uspokojuje poptávku. Stát sice bere
v potaz různé formy rodinného uspořádání (např. příspěvkem samoživitelům), patrný
91